Zahlavi

BIOCEV pokračuje v úspěšných projektech: ve výzkumech rakoviny i neplodnosti

14. 12. 2020

Svými podpisy dnes stvrdili pokračování spolupráce ředitelé šesti ústavů Akademie věd ČR a rektor Univerzity Karlovy. Centrum BIOCEV, které společně tvoří Ústav molekulární genetiky, Biotechnologický ústav, Mikrobiologický ústav, Fyziologický ústav, Ústav experimentální medicíny, Ústav makromolekulární chemie a Přírodovědecká fakulta s 1. lékařskou fakultou, již přes deset let bádají v oblastech biomedicíny a biotechnologií.

Lidské tělo je soustava tisíců chemických továren a dokonalých strojů. Vděčíme jim za to, že mluvíme, dýcháme, pohybujeme se či spíme, zkrátka že náš organismus funguje a prosperuje. Stačí ale malá nerovnováha, jedna chybka v celém složitém procesu a stroj se zadrhne. Nemoci méně vážné i fatální, poruchy běžných procesů a především to, jak je léčit a napravovat, zkoumají odborníci z mnoha úhlů pohledu. V centru BIOCEV ve Vestci nedaleko od Prahy se jimi pod jednou střechou zabývají biologové, chemici, lékaři, tkáňoví inženýři a biotechnologové.

 

„Velmi pozitivně hodnotím, že se na smlouvě dokázalo domluvit šest ústavů Akademie věd a dvě fakulty Univerzity Karlovy. V BIOCEV bude nadále pokračovat úžasné propojení výzkumu v oborech biotechnologie a biomedicíny, které již přináší konkrétní výsledky,“ zdůrazňuje Eva Zažímalová, předsedkyně Akademie věd ČR.

Jak vyzrát na rakovinu
Zřejmě nejvýraznější výzkumnou linii pětadvacetihektarového vesteckého pracoviště představuje objev protirakovinné látky MitoTam, již vyvíjí tým Jiřího Neužila. Přípravek letos na podzim ukončil první fázi klinického testování. Dokáže přimět nádorové buňky k „sebevraždě“ tím, že vyřadí z funkce mitochondrie, které nádor vyživují. „Pomocí špičkového výzkumu chceme zachraňovat životy,“ prohlásil ke slibnému postupu klinických testů Jiří Neužil, když přebíral ocenění cenu za významný počin v oblasti investic od Sdružení pro zahraniční investice (AFI).


Jiří Neužil z centra BIOCEV

Centru BIOCEV se opakovaně daří získávat také prestižní evropské i národní granty. Za letošní rok činila celková částka téměř půl miliardy korun, přičemž provozní výdaje se blíží 700 milionům korun. Tamní laboratoře jsou vybaveny nejmodernějšími technologiemi přístrojovým vybavením.

„Mezi koncové výsledky výzkumné práce v centru BIOCEV patří například léky cílené do přesného místa poškozeného metabolismu nebo proteinové a tkáňové inženýrství. Jsem opravdu rád, že naše spolupráce bude i nadále pokračovat a BIOCEV bude i do budoucna patřit mezi špičková vědecká centra v oblasti biomedicíny a přinášet nové poznatky do mozaiky lidského vědění,“ uvádí rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.

Významné závěry přináší rovněž výzkum Kateřiny Komrskové v oblasti reprodukční medicíny, konkrétně vazebných interakcí a fúzí spermie s vajíčkem, které přispívají k pochopení tohoto složitého děje i zvyšující se neplodnosti u lidí (o tomto tématu více ve starším rozhovoru s dřívější ředitelkou Biotechnologického ústavu AV ČR Janou Pěknicovou v časopise A / Věda a výzkum, který vydává Akademie věd ČR).

Myší genom
K naprosté špičce patří České centrum pro fenogenomiku, infrastruktura nazývaná myší klinika, kde vědci v rámci mezinárodního konsorcia, na němž se vestecká skupina aktivně podílí, studují savčí genom. Záměrem je popsat funkce většiny z 22 tisíc myších genů. Výsledkem má být jakási „encyklopedie“, která může pomoci k efektivnější léčbě lidských nemocí. Čeští experti přišli už na několik velmi perspektivních jevů: identifikovali nový gen zodpovědný za degeneraci sítnice, objasnili mechanismus způsobující vzácné onemocnění kůže, tzv. Nethertonův syndrom, a objasnili okolnosti mineralizace zubů. Do myší kliniky jsme se v ochranném obleku vypravili v rámci reportáže v časopise A / Věda a výzkum.


BIOCEV se podílel i na testování vzorků na přítomnost nového typu koronaviru.

BIOCEV nabídl pomoc i v aktuální koronavirové pandemii – otestoval přes 8500 vzorků z nemocnic a domovů pro seniory. Rovněž vyvíjí a zdokonaluje metody testování na přítomnost viru SARS-CoV-2 ve slinách.

Myšlenka založit společné pracoviště pro biology, virology, tkáňové inženýry a další odborníky zabývající se lidským organismem na buněčné úrovni vznikl už v roce 2006. Vestecký areál otevřel své brány o deset let později a nyní sdružuje více než osm stovek badatelů a studentů z tuzemska i zahraničí v 56 výzkumných skupinách. Ti od zahájení projektu publikovali 942 vědeckých prací a dosáhli 37 patentů, prototypů a aplikací.

Připravila: Jana Bečvářová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, ve spolupráci s Petrem Solilem, BIOCEV
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR; Martin Pinkas, Univerzita Karlova

BIOCEV00000

BIOCEV00000

BIOCEV00004

BIOCEV00004

BIOCEV00006

BIOCEV00006

BIOCEV00007

BIOCEV00007

BIOCEV00008

BIOCEV00008

BIOCEV00010

BIOCEV00010

BIOCEV00012

BIOCEV00012

BIOCEV00013

BIOCEV00013

BIOCEV00014

BIOCEV00014

BIOCEV00015

BIOCEV00015

BIOCEV00017

BIOCEV00017

BIOCEV00018

BIOCEV00018

BIOCEV00019

BIOCEV00019

BIOCEV00020

BIOCEV00020

BIOCEV00021

BIOCEV00021

BIOCEV00022

BIOCEV00022

BIOCEV00023

BIOCEV00023

BIOCEV00026

BIOCEV00026

BIOCEV00028

BIOCEV00028

Přečtěte si také

Sociálně-ekonomické vědy

Vědecká pracoviště

Česká společnost prochází od r. 1989 hlubokou a mnohostrannou transformací. Její analýza je – vedle rozvíjení základního teoretického výzkumu - aktuálním úkolem ústavů této sekce. Zhodnocení výsledků ekonomické proměny, výzkum otevřených problémů dalšího ekonomického vývoje, studium transformace sociální struktury, teoretické základy nového právního systému, aktuální otázky psychologie osobnosti a sociální psychologie, to vše jsou témata, jimiž sociální vědy vstupují do živé diskuse s celou společností. Mnohé z těchto výzkumů využívají komparace s obdobně se měnícími zeměmi Střední Evropy. Rovněž se zkoumají nutné předpoklady a možné důsledky vstupu naší země do Evropské unie. Sekce zahrnuje 5 ústavů s přibližně 260 zaměstnanci, z nichž je asi 150 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce