Zahlavi

Život na zámku aneb Výzkumy na hranici současného poznání

18. 06. 2020

Botanický ústav AV ČR má mezi pracovišti Akademie věd ČR privilegium sídlit v půvabném zámeckém areálu v Průhonicích. Jedinečnou podobu mu na konci 19. století vtiskl hrabě Silva-Tarouca a šestadvacetiletý architekt Jiří Stibral. V současnosti se zdejší vědci a vědkyně věnují perspektivním výzkumům, které historicky navazují na pestrost oboru. Průhonické pracoviště navštívila předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová 16. června 2020.     

Botanický ústav AV ČR, v jehož čele stojí ředitel Jan Wild, navštívila předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová (první zleva) společně s členkami Akademické rady AV ČR Janou Bludskou a Markétou Pravdovou.

Botanický ústav AV ČR, v jehož čele stojí ředitel Jan Wild, navštívila předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová (první zleva) společně s členkami Akademické rady AV ČR Janou Bludskou a Markétou Pravdovou.

„Chtěli bychom, aby se naši vědci zabývali botanikou v co nejširším spektru oborů. Disponujeme totiž dlouhodobými a rozsáhlými datovými soubory, které umožňují nový pohled na základní výzkum i řešení praktických otázek,“ vyzdvihl při prezentaci ředitel pracoviště Jan Wild.

„Chtěli bychom, aby se naši vědci zabývali botanikou v co nejširším spektru oborů. Disponujeme totiž dlouhodobými a rozsáhlými datovými soubory, které umožňují nový pohled na základní výzkum i řešení praktických otázek,“ vyzdvihl při prezentaci ředitel pracoviště Jan Wild.

Diskutovalo se rovněž o financování – například o tom, jak zajistit jeho stabilitu v situaci, kdy institucionální prostředky tvoří pouze okolo 30 % všech prostředků, s nimiž Botanický ústav AV ČR hospodaří. Zbývající peníze „na vědu“ si zdejší vědci musejí zajistit prostřednictvím nejrůznějších grantových a dotačních projektů.

Diskutovalo se rovněž o financování – například o tom, jak zajistit jeho stabilitu v situaci, kdy institucionální prostředky tvoří pouze okolo 30 % všech prostředků, s nimiž Botanický ústav AV ČR hospodaří. Zbývající peníze „na vědu“ si zdejší vědci musejí zajistit prostřednictvím nejrůznějších grantových a dotačních projektů.

„Ústavy Akademie věd ČR pracují vedle základního výzkumu také na aktuálních tématech, která se týkají například i životního prostředí. Snažíme se jim zprostředkovat co nejširší mediální podporu a na základě výzkumů připravovat pro politickou sféru odborná stanoviska,“ uvedla Eva Zažímalová v diskusi s kolegy z Botanického ústavu AV ČR.

„Ústavy Akademie věd ČR pracují vedle základního výzkumu také na aktuálních tématech, která se týkají například i životního prostředí. Snažíme se jim zprostředkovat co nejširší mediální podporu a na základě výzkumů připravovat pro politickou sféru odborná stanoviska,“ uvedla Eva Zažímalová v diskusi s kolegy z Botanického ústavu AV ČR.

Krátká zastávka v Návštěvnickém centru Botanického ústavu AV ČR. Otevřeno bylo před měsícem a veřejnosti pomůže s orientací v areálu Průhonického parku a zámku – zjistí co zrovna kvete a jaké akce se aktuálně připravují, k dispozici je také 3D model parku či informační systém Virtuální Průhonice.

Krátká zastávka v Návštěvnickém centru Botanického ústavu AV ČR. Otevřeno bylo před měsícem a veřejnosti pomůže s orientací v areálu Průhonického parku a zámku – zjistí co zrovna kvete a jaké akce se aktuálně připravují, k dispozici je také 3D model parku či informační systém Virtuální Průhonice.

V návštěvnickém centru nechybějí ani základní informace o vědecké činnosti ústavu stejně jako přehled toho, kde všude se pracoviště Akademie věd ČR nacházejí.

V návštěvnickém centru nechybějí ani základní informace o vědecké činnosti ústavu stejně jako přehled toho, kde všude se pracoviště Akademie věd ČR nacházejí.

Následoval přesun do průhonické části s názvem Chotobuz, kde se na ploše dvaceti hektarů nacházejí pěstitelská a sbírková zahrada s rozsáhlými specializovanými kulturami rostlin. V areálu by měla sídlit také nová budova, jejíž stavbu Botanický ústav AV ČR plánuje.

Následoval přesun do průhonické části s názvem Chotobuz, kde se na ploše dvaceti hektarů nacházejí pěstitelská a sbírková zahrada s rozsáhlými specializovanými kulturami rostlin. V areálu by měla sídlit také nová budova, jejíž stavbu Botanický ústav AV ČR plánuje.

V zásobní zahradě se nacházejí genofondové sbírky. Botanici zde pracují na množení, šlechtění a experimentech.

V zásobní zahradě se nacházejí genofondové sbírky. Botanici zde pracují na množení, šlechtění a experimentech.

Kromě studijních úkolů se vědci a vědkyně z Botanického ústavu AV ČR věnují také ochraně ohrožených a mizejících taxonů rostlin a kulturního a historického dědictví obsaženého v tisícileté šlechtitelské práci, která vedla k současným odrůdám okrasných rostlin.

Kromě studijních úkolů se vědci a vědkyně z Botanického ústavu AV ČR věnují také ochraně ohrožených a mizejících taxonů rostlin a kulturního a historického dědictví obsaženého v tisícileté šlechtitelské práci, která vedla k současným odrůdám okrasných rostlin.

Chladnější a deštivé počasí sice v Česku odsunulo o několik týdnů samosběr jahod, v Chotobuzi ale Eva Zažímalová s kolegy ochutnala odrůdy, které zde pěstují za účelem studia mechanismů adaptace rostlin na podmínky prostředí.

Chladnější a deštivé počasí sice v Česku odsunulo o několik týdnů samosběr jahod, v Chotobuzi ale Eva Zažímalová s kolegy ochutnala odrůdy, které zde pěstují za účelem studia mechanismů adaptace rostlin na podmínky prostředí.

Na návštěvníky, kteří do botanické zahrady zavítají, čekají unikátní sbírky kosatců, růží, denivek a pivoněk. Komentované prohlídky se ujala Markéta Macháčková z oddělení genofondových sbírek.

Na návštěvníky, kteří do botanické zahrady zavítají, čekají unikátní sbírky kosatců, růží, denivek a pivoněk. Komentované prohlídky se ujala Markéta Macháčková z oddělení genofondových sbírek.

Zahrada poskytuje rostliny pro potřeby vědy, výzkumu, vzdělávání a šlechtění – například zdejší sbírka kosatců (3500 druhů a kultivarů) je jednou ze tří největších kosatcových sbírek na světě.

Zahrada poskytuje rostliny pro potřeby vědy, výzkumu, vzdělávání a šlechtění – například zdejší sbírka kosatců (3500 druhů a kultivarů) je jednou ze tří největších kosatcových sbírek na světě.

Co do počtu kultivarů růží (1600) je zahrada zároveň i největším rozáriem v České republice.

Co do počtu kultivarů růží (1600) je zahrada zároveň i největším rozáriem v České republice.

Na snímku s Evou Zažímalovou a ředitelem Botanického ústavu AV ČR Janem Wildem dále zleva Vít Latzel, Jitka Klimešová, Jana Bludská, Markéta Pravdová, Zdeněk Havlas a Zdeněk Kaplan.

Na snímku s Evou Zažímalovou a ředitelem Botanického ústavu AV ČR Janem Wildem dále zleva Vít Latzel, Jitka Klimešová, Jana Bludská, Markéta Pravdová, Zdeněk Havlas a Zdeněk Kaplan.

Procházka parkem nabízí nádherné výhledy na průhonický zámek, zvláště nyní v červnu, kdy je zdejší příroda v plném rozkvětu. Zatímco park je veřejnosti přístupný, zámek je sídlem Botanického ústavu AV ČR. V přízemí ale můžete navštívit Galerii Natura se zaměřením na přírodu a botaniku – nyní se v ní až do konce července koná výstava „Třeboň ze žabí perspektivy“.

Procházka parkem nabízí nádherné výhledy na průhonický zámek, zvláště nyní v červnu, kdy je zdejší příroda v plném rozkvětu. Zatímco park je veřejnosti přístupný, zámek je sídlem Botanického ústavu AV ČR. V přízemí ale můžete navštívit Galerii Natura se zaměřením na přírodu a botaniku – nyní se v ní až do konce července koná výstava „Třeboň ze žabí perspektivy“.

Slunečné počasí připravilo skvělé kulisy pro odpolední exkurzi po zámeckém parku, který patří mezi vůbec nejvýznamnější parky v Česku i Evropě. Od roku 2010 je národní kulturní památkou, ve stejném roce se park a jeho sbírky rostlin dostaly na Seznam světového dědictví UNESCO. Pokud byste si chtěli projít všechny zdejší cesty a stezky, připravte se na túru dlouhou okolo 27 kilometrů.

Slunečné počasí připravilo skvělé kulisy pro odpolední exkurzi po zámeckém parku, který patří mezi vůbec nejvýznamnější parky v Česku i Evropě. Od roku 2010 je národní kulturní památkou, ve stejném roce se park a jeho sbírky rostlin dostaly na Seznam světového dědictví UNESCO. Pokud byste si chtěli projít všechny zdejší cesty a stezky, připravte se na túru dlouhou okolo 27 kilometrů.

Během exkurze došlo také na krátké zastavení u pamětní desky zakladatele Průhonického parku, jímž byl Arnošt Emanuel Silva-Tarouca. Odhalena byla v roce 1937, tedy jen rok od smrti tohoto významného českého šlechtice, právníka a dendrologa.

Během exkurze došlo také na krátké zastavení u pamětní desky zakladatele Průhonického parku, jímž byl Arnošt Emanuel Silva-Tarouca. Odhalena byla v roce 1937, tedy jen rok od smrti tohoto významného českého šlechtice, právníka a dendrologa.

Text: Luděk Svoboda, Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Text: Luděk Svoboda, Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Přečtěte si také

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce