Rozpočet na vědu pro rok 2021 má ambici překročit 40 miliard korun
27. 07. 2020
Mimořádné zasedání Rady pro výzkum, vývoj a inovace projednalo 24. července 2020 Návrh výdajů státního rozpočtu ČR na výzkum, experimentální vývoj a inovace na rok 2021 s výhledem na léta 2022–2023 a dlouhodobým výhledem až do roku 2027. Jak vysvětluje místopředseda rady Pavel Baran, dojde tak k navýšení oproti výhledu o více než 700 milionů korun. Zároveň se naplňuje memorandum, které garantuje nárůst prostředků na vědu a výzkum pro vysoké školy i Akademii věd ČR.
V době, kdy došlo v důsledku pandemického stavu k posunu harmonogramu tvorby rozpočtu a kdy byl před několika dny potvrzen státní rozpočet na rok letošní, vláda začíná dojednávat rozpočet na rok 2021. Vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace schválila pro jednání vlády výchozí Návrh výdajů na vědu a výzkum s výhledy do roku 2023 v celkových objemech výdajů pro rok 2021 38,2 miliard korun, 2022 (39,5 miliardy), 2023 (39,5 miliardy).
Stávající návrh rozpočtu na rok 2021 je o 1,96 miliardy vyšší než rozpočet roku 2020, a navíc o 743 milionů vyšší než schválený střednědobý výhled na rok 2021, který činil 37,5 miliardy. Výdaje střednědobého výhledu na rok 2022 jsou vyšší o 1,49 miliardy než vládou schválený střednědobý výhled na rok 2022. Výše střednědobého výhledu na rok 2023 je o 47 milionů vyšší než navrhovaná výše na rok 2022.
1/2 „Rada pro výzkum, vývoj a inovace dnes schválila návrh rozpočtu na VaVaI pro rok 2021 ve výši 38,2 miliardy korun. Dojde tak k navýšení oproti výhledu o 700 milionů,“ říká místopředseda #AVČR Pavel Baran. pic.twitter.com/cdg5fFA98l
— Akademie věd ČR (@Akademie_ved_CR) July 24, 2020
Oproti předchozímu návrhu z dubna letošního roku došlo současně k navýšení celkových výdajů Ministerstva práce a sociálních věcí na období 2021–2023 o 11,1 milionu ročně. Tyto prostředky jsou určeny na nové výzkumné potřeby, které vyvstaly v souvislosti s koronavirovou krizí. Návrh rozpočtu nyní směřuje do zkráceného mezirezortního připomínkového řízení.
Rada vlády, v jejímž čele stojí premiér Andrej Babiš, zároveň pověřila svého místopředsedu a vicepremiéra Karla Havlíčka vyjednáváním o dalším mimořádném navýšení rozpočtu řádově až do výše 45 miliard – prostředky by měly směřovat k financování projektů, které se zaměří na problémy globálního charakteru, zejména v oblasti zdravotnictví. „Až tři miliardy korun z plánovaného dalšího navýšení by měly směřovat do zdravotního výzkumu a zdravotní vědy. Nejde přitom jen o oblast spojenou s řešením problematiky covid-19,“ vysvětluje vicepremiér a místopředseda rady Karel Havlíček.
„Navýšené prostředky budou z části směřovat na jeden až dva robustní, centralizované a multioborové projekty zaměřené na oblast zdravotnictví a biomedicíny s dobou řešení zpravidla sedm let. Z části také na projekty základního i aplikovaného výzkumu menšího rozsahu, jež budou financovány a řešeny v gesci relevantních poskytovatelů,“ doplňuje první místopředseda rady Petr Dvořák.
Místopředseda rady a místopředseda Akademie věd ČR Pavel Baran v této souvislosti podotýká, že při formulování projektů zaměřených na výzkum směřující k posílení odolnosti společnosti vůči aktuálním hrozbám, včetně těch, které se týkají lidského zdraví, musíme klást důraz na jejich komplexnost a mezioborové souvislosti.
Více k tématu také v rozhovoru s místopředsedou Akademie věd ČR Pavlem Baranem v časopise AB / Akademický bulletin.
Připravil: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock
Přečtěte si také
- Identita, vesmír a houby. Koordinátoři Strategie AV21 představili nové programy
- 60 let v atmosféře – Ústav fyziky atmosféry AV ČR slaví jubileum popularizací
- Magnesii Literu získala kniha Louky. Dobrodružství poznávání. Vyšla v Academii
- Věda musí mít podporu, aby přinášela výsledky, zaznělo na Akademickém sněmu
- Hodnocení „šité na míru“: vědecké naděje se seznámily s jeho principy
- Umění spojovat. Tři vědci převzali za svou práci medaile Akademie věd ČR
- Tým z Akademie věd objasnil modrou hádanku a získal Cenu Wernera von Siemense
- Podílel se na přelomovém výzkumu. Nyní archeolog Vitalii Usyk působí v AV ČR
- Program Akademie věd PRAK usnadní cestu jedenácti projektů do praxe
- Liberecký kraj přispěje na výstavbu nové budovy výzkumného centra TOPTEC
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.