Knihovna Akademie věd ČR sídlí v samém centru Prahy, naproti Národnímu divadlu. Její nádherné prostory ale spíše než turisté znají studenti a badatelé. Počet registrovaných čtenářů neustále roste, aktuálně jich Knihovna AV ČR eviduje přes 5700. Cílem akademické knihovny není „jen“ půjčovat a skladovat knihy, ale také bádat v oblasti dějin knižní kultury. Interiér bývalé spořitelny, jejíž trezory dnes namísto zlatých cihliček chrání knihy a lístkové katalogy, si v rámci svého turné po pracovištích AV ČR prohlédla ve středu 17. června 2020 předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.