Zahlavi

Akademie věd spouští další ročník soutěže Věda fotogenická

17. 04. 2020

Navzdory pandemii koronaviru pořádá Akademie věd ČR i letos oblíbenou soutěž Věda fotogenická. Právě jejím prostřednictvím se veřejnost může seznámit s pozoruhodným světem vědy v nejrůznějších podobách. Vítězné fotografie se tradičně představí na putovní výstavě, sociálních sítích nebo také v reprezentativním kalendáři Akademie věd ČR.

Vědu fotogenickou si oblíbila také předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová: „Jsem ráda, že se během několika ročníků etablovala a že se dále rozvíjí a setkává s narůstajícím zájmem našich vědců. Fotografie jsme v minulosti zapůjčili například na výstavy v Ostravě, Třinci a českou vědu reprezentovaly i na Slovensku, v Chorvatsku, či dokonce na Tchaj-wanu.“

Letos mohou zaměstnanci z pracovišť Akademie věd ČR přihlašovat soutěžní snímky do hlavní kategorie „Věda fotogenická“ a také do dvou nově vyhlášených vedlejších kategorií „Živly v přírodě“ a „Věda v karanténě“. Ta reflektuje aktuální situaci a vědeckým pracovníkům dává příležitost ukázat, jak se museli přizpůsobit vzniklým překážkám, či naopak jaké výhody a nové rozměry své práce v tomto období našli.



Porota letos udělí také Cenu pro nejlepší ústav AV ČR, kterou získá pracoviště, jehož semifinálové fotografie budou vyhodnoceny jako nejkvalitnější celek.

V loňském roce přihlásilo 98 zaměstnanců z pracovišť Akademie věd ČR rekordní počet snímků – celkem 350. A jak potvrzuje předsedkyně poroty a členka Akademické rady AV ČR Markéta Pravdová, konkurence je každým rokem větší: „Věda fotogenická dobře ukazuje, že věda je nejen cestou k poznání, ale má také svůj umělecký a estetický rozměr.“

Fotografie mohou zaměstnanci z pracovišť Akademie věd ČR nahrávat do 23:59 hodin 15. června 2020 prostřednictvím webového portálu http://www.vedafotogenicka.cz.

Oceněné snímky se opět stanou součástí reprezentativního kalendáře Akademie věd ČR či zavítají na různá místa České republiky i do zahraničí ve formě putovní výstavy. Výherci rovněž obdrží ceny nebo se budou moci zúčastnit fotografických workshopů s profesionálním fotografem.

Připravili: Luděk Svoboda a Kristýna Vidimová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Úvodní foto: Michal Dobeš, Ústav jaderné fyziky AV ČR, foto v  článku: Markéta Vrchotová, Biologické centrum AV ČR

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce