Zahlavi

Matematika učí správně uvažovat, připomíná její mezinárodní den

13. 03. 2020

Generální konference UNESCO vyhlásila Mezinárodní den matematiky. Čtrnáctý březen, dosud neoficiálně slavený jako Den pí, má připomenout důležitost matematiky a její potřebnost v každodenním životě. „Matematika je všude,“ tak zní stručné heslo, kterým Mezinárodní matematická unie zastřešuje celosvětové oslavy. Těch se spolu s kolegy z celého světa účastní i vědci z Matematického ústavu AV ČR.

Matematický ústav AV ČR patří spolu s Matematicko-fyzikální fakultou UK ve svém oboru mezi nejlepší tuzemská pracoviště. Přesto mezi oběma institucemi na klasickou rivalitu nenarazíte. „K vědě odjakživa patřilo soupeření, každý vědec chce být lepší než ostatní. Na druhou stranu naše vzájemná rivalita nikdy neměla negativní podobu. Úzce spolupracujeme, máme společné semináře a projekty, řada našich zaměstnanců vyučuje právě na matfyzu. Určitě v tom tedy není žádné nepřátelství, spíše zdravá rivalita,“ zdůrazňuje Jiří Rákosník, který na ústavu působí už od roku 1980.

(Nejen) tužka a papír

Na rozdíl od jiných oborů nepotřebují matematici ke své práci nikterak složité vybavení. S trochou nadsázky jim stačí pouze tužka a papír. Počítače používají zejména pro komunikaci, přípravu vědeckých prací a přístup k odborné literatuře. Na druhou stranu existují odvětví, jako například matematické modelování, která výkonnou techniku vyloženě potřebují. V zásadě si ovšem matematici vystačí s málem. „Za minulého režimu jsme tak na rozdíl od jiných oborů neztráceli krok se světem. Vlastně i díky tomu jsme na tom i v současnosti velmi dobře,“ připomíná zástupce ředitele ústavu Miroslav Rozložník.


Matematický ústav AV ČR se podílel i na výpočtech nutných pro stavbu Orlické přehrady.

Matematici na přehradě

Ústav, od svého založení v roce 1947, slouží jako pracoviště zabývající se především základním výzkumem. Málokdy se zdejší pracovníci pustili do přímých aplikací. Jednou z výjimek je bezesporu pomoc matematiků při výpočtech nutných pro stavbu Orlické přehrady. Tým vědců v čele s Ivem Babuškou propočítával mechanické napětí způsobené uvolňováním tepla při tuhnutí betonu. Pro potřeby práce bylo třeba provést na tři miliony výpočtů. Ty prováděly výpočtářky na mechanických kalkulačkách, dílčí výsledky se zaznamenávaly na papír.

Dnes se odborné zaměření ústavu skládá z několika směrů. Do jedné větve, která má blíže k následné aplikaci, patří numerická analýza, teorie diferenciálních rovnic a integrálů a matematická fyzika.  Druhá větev je naopak více abstraktní. Do ní spadá logika, teoretická informatika, funkcionální analýza, topologie, teorie množin či algebra. „Na rozdíl od jiných věd, které jsou experimentální, si vystačíme s myšlenkovým experimentem. Matematika se nepřepisuje. To, co řekl Pythagoras, platí dodnes,“ přibližuje zásady „královny věd“ Jiří Rákosník.

Pracoviště vskutku mezinárodní

Matematický ustav AV ČR patří mezi akademické instituce s nejvyšším procentem zaměstnaných cizinců. Ti v současnosti tvoří více než třetinu všech výzkumných pracovníků. Jednou ze zahraničních posil je od podzimu i Marzieh Forough, která do pracoviště sídlícího v pražské Žitné ulici přijela z Íránu. „Mám zde možnost potkávat se s výbornými matematiky. Postupně se utváří komunita mladých vědců s podobnými odbornými zájmy. Můžu s nimi diskutovat o tom, co mě zajímá, jezdit na vědecké konference. Kromě toho je Praha skvělým místem pro život,“ popisuje výhody nového působiště mladá vědkyně.


„Matematika se nepřepisuje. To, co řekl Pythagoras, platí dodnes,“ říká Jiří Rákosník z Matematického ústavu AV ČR.

Krása matematiky

Matematiku vnímá část české společnosti jako obávanou a složitou disciplínu. Podle Miroslava Rozložníka jsou však tyto pocity zcela neopodstatněné. „Matematiku se lidé mohou naučit, akorát je třeba ji trénovat stejně jako ve sportu. Vzít si jeden příklad a když to nejde, vzít si další. Problém je, že matematika se prostě nedá okecat. Platí ano, nebo ne. Zároveň se to, co bylo dokázáno, nemění a platí to navěky. V tom je zároveň i velká krása matematiky.“ Jiří Rákosník při této příležitosti připomíná výrok nestora oboru Jaroslava Kurzweila: „Co platilo v matematice včera, platí i dnes.“

Žádní suchaři

Přestože patří matematika mezi exaktní disciplíny, její zastánce rozhodně nelze paušalizovat jako suchary a podivíny. I pracovníci Matematického ústavu AV ČR tak chodí po práci na pivo a mají zcela specifický smysl pro humor. Rádi si utahují nejen z nesprávného využívání matematiky ve veřejné diskusi, ale zejména sami ze sebe. Jiří Rákosník tak na závěr připomíná svůj oblíbený vtip: „Letí chlap v balónu a ztratí se. Uvidí pod sebou člověka a ptá se ho, kde je. Ten mu odpoví: ‚Jste v balónu.‘ Aviatik na to řekne: ‚Vy jste matematik?‘ ‚Jak jste to poznal?‘ ptá se muž na zemi. ‚Za prvé, než jste odpověděl, tak jste se zamyslel. Za druhé, vaše odpověď byla přesná. Za třetí, byla mi k ničemu.‘“

Připravil: Martin Ocknecht, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, ve spolupráci s Radkou Římanovou, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock

Přečtěte si také

Chemické vědy

Vědecká pracoviště

Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce