Česká exoplaneta se jmenuje Makropulos, její hvězda Absolutno
17. 12. 2019
Poprvé v historii mohli Češi vymyslet oficiální název pro exoplanetu neboli planetu, která se nachází mimo náš solární systém. Kdokoli z veřejnosti mohl navrhnout jméno, v druhém kole se pak hlasovalo o nejlepších návrzích. Planeta se bude jmenovat Makropulos, hvězda XO-5 v souhvězdí Rysa, kterou Makropulos obíhá, pak Absolutno. Výsledky v přímém přenosu oznámila v Paříži Mezinárodní astronomická unie, která celosvětovou soutěž k výročí 100 let svého založení vyhlásila. V České republice kampaň koordinuje Akademie věd ČR.
Planetu, která ode dneška nese jméno divadelní hry Karla Čapka o touze člověka po nesmrtelnosti, objevili vědci v roce 2008, je o málo větší než Jupiter a tvoří ji horké plyny. Svou hvězdu, Absolutno, obíhá mnohonásobně rychleji než Země Slunce – jeden rok zde trvá zhruba čtyři pozemské dny.
Návrhy pro „českou exoplanetu“ mohli lidé posílat od června tohoto roku. Do poloviny října přišlo zhruba 1700 návrhů, z nich odborná porota vybrala devět finalistů. O vítězích se rozhodovalo opět hlasováním, kterého se zúčastnilo téměř 4500 zájemců.
Fifinka, Makropulos, nebo snad Šemík?
Na seznam devíti finalistů, o kterých lidé hlasovali do 3. listopadu, se probojovali následující kandidáti na název exoplanety: Makropulos, Ikarie, Šemík, Sněžka, Rumcajs, Fifinka, Sněženka, Granát, Štěstí.
Soutěže Pojmenuj exoplanetu se zúčastnilo více než 780 000 lidí na celém světě. Své národní kampaně organizovalo přes 110 zemí, vybíralo se z celkem 360 000 návrhů. Například v Irsku zvítězila jména mytologických psů Bran a Tuiren z irské legendy. V Malajsii se lidem nejvíce líbila jména drahých kamenů Baiduri a Intan (česky diamant). V Jordánsku hlasování vyhrála jména starověkých měst a chráněných území Wadirum a Petra.
Cimrman neprošel
Pojmenování exoplanet se řídilo jednotnými pravidly: návrhy se nesměly týkat žijících osob nebo osobností, které zemřely před méně než 100 lety, a neměla se navrhovat slova vymyšlená anebo podobná již existujícím astronomickým názvům planetek neboli asteroidů. „Proto jsme hned na začátku hlasování museli vyřadit návrhy s Járou Cimrmanem, kterých došlo suverénně nejvíce. Podle Cimrmana se totiž jmenuje asteroid,“ řekla Soňa Ehlerová z Astronomického ústavu AV ČR, která předsedala české komisi pro výběr jména exoplanety.
Pokud se chcete dozvědět více informací o exoplanetách, kde se nacházejí, jak se hledají atp., podívejte se na videa, která jsme natočili s odborníkem na exoplanety Petrem Kabáthem z Astronomického ústavu AV ČR:
Připravila: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR ve spolupráci s Markétou Růžičkovou z Odboru mediální komunikace KAV ČR
Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Přečtěte si také
- Veletrh vědy se blíží. Rezervujte si místa na přednášky, besedy a science shows
- Týden mozku vrcholí, program plný přednášek a workshopů potrvá až do neděle
- A / Magazín o evoluci, zemích nikoho, ohroženém chmelu i opravě poraněné míchy
- Po slavnostním zahájení začíná bohatý program Týdne mozku, potrvá do neděle
- Digitální detox, toxoplazma, Alzheimer: v pondělí začíná festival Týden mozku
- Obnažená důmyslnost evoluce. Nová výstava ukazuje květy do nebývalých detailů
- Alzheimer, rakovina i trénink paměti. Přijďte na festival Týden mozku
- Oblíbená animovaná série NEZkreslená věda odstartovala už devátou řadu
- Středoškolákům začínají roční studentské stáže na pracovištích Akademie věd
- A / Magazín o pohádkách, archeologickém textilu, zraku a včelách
Chemické vědy
Vědecká pracoviště
- Ústav analytické chemie AV ČR
Ústav anorganické chemie AV ČR
Ústav chemických procesů AV ČR
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
Ústav makromolekulární chemie AV ČR
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.