Zahlavi

Akademie věd ČR a Univerzita Karlova uzavřely klíčovou dohodu

29. 05. 2018

Pět měsíců poté, co Univerzita Karlova a Akademie věd ČR uzavřely rámcové memorandum o spolupráci, obě prestižní instituce podepsaly dohodu o doktorských studijních programech. Akademie věd tak dále prohlubuje kooperaci s univerzitní sférou, kterou vědeckým institucím ukládá novela vysokoškolského zákona. 

„Univerzita Karlova je pro nás klíčovým a nepostradatelným partnerem, a to i vzhledem k jejím vědeckým aktivitám. Osobně velmi vítám větší možnost akademických ústavů podílet se na doktorských studijních programech,“ uvedla předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová, která si od dohody slibuje i „příliv” mladých, talentovaných studentů na akademická pracoviště.

Předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová a rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima při podpisu dohody v Karolinu

„Akademie věd ČR je bezesporu nejvýznamnější vědecká instituce v naší zemi, proto jsem rád, že se podařilo navázat na nedávné memorandum v podobě dnes podepsané smlouvy. Ta ještě více prohloubí a rozšíří vzájemnou spolupráci, ze které bezpochyby budou profitovat vědečtí odborníci obou institucí“, dodal rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.

Ve smlouvě obě strany konstatují, že jejich společným cílem je zásadním způsobem přispívat ke zvyšování kvality a efektivity vědy, výzkumu, vývoje, inovací a dalších tvůrčích činností v České republice. Zavazují se vytvářet příznivé podmínky pro výuku a rozvoj studentů, pro efektivní práci učitelů a využívání finančních prostředků, studijních materiálů i technického vybavení.

Připravili: Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR, a Václav Hájek, Odbor vnějších vztahů UK
Foto: Pavlína Jáchimová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Přečtěte si také

Chemické vědy

Vědecká pracoviště

Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce