Zahlavi

Vědecká rada na návštěvě v Dolních Břežanech

18. 04. 2019

Centrum ELI Beamlines se otevírá uživatelům. Vědecká rada Akademie věd ČR si prohlédla unikátní laserové centrum ELI Beamlines v Dolních Břežanech.

Ve čtvrtek 18. dubna 2018 navštívila Vědecká rada Akademie věd ČR Centrum ELI Beamlines v Dolních Břežanech. Členové Vědecké rady si za přítomnosti místopředsedy AV ČR Jana Řídkého, ředitele Fyzikálního ústavu AV ČR Michaela Prouzy, manažera projektu ELI Beamlines Romana Hvězdy a vedoucího oddělení experimentálních programů ELI Beamlines G. Korna prohlédli experimentální haly a detailně se seznámili s fungováním výzkumného uživatelského zařízení ELIMAIA-ELIMED. To slouží k laserem řízenému urychlování iontů a bylo slavnostně zprovozněno v listopadu 2018.

Čtyři ultraintenzivní laserové systémy (L1-L4) ELI Beamlines pak členům Vědecké rady představili P. Bakule (vedoucí projektu laseru L1 Allegra) a D. Kramer (vedoucí projektu laseru L4). 

Lasery v provozu

Laserové systémy jsou již v provozu pro české i mezinárodní uživatele, kteří zahájili experimenty základního a aplikovaného výzkumu. Vědecká rada se seznámila i s pokrokem v budoucím organizačním uspořádání ELI.

Na titulním snímku Vědecká rada AV ČR v ELI Beamlines

Související články:

Jde o velkou příležitost, řekl v Dolních Břežanech indický prezident

Připravila: Jana Cmarková, Vědecká rada AV ČR ve spolupráci s Janem Martinkem, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: ELI Beamlines

Biologie a lékařské vědy

Vědecká pracoviště

Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce