Zahlavi

Věda blíž lidem. Předsedkyně AV ČR udělila ceny za popularizaci

11. 11. 2020

Dokážou srozumitelně a poutavě hovořit o vědeckých tématech, která jsou někdy těžko uchopitelná, velice vzdálená nebo široce interdisciplinární. Ať už jde o otázky filozofického rázu, hmotu, jež stála na počátku vesmíru, anebo důležitost ochrany druhové biodiverzity, trojice mužů dlouhá léta úspěšně zpřístupňuje poznání ve svých oborech široké veřejnosti. Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová letos za popularizaci vědy ocenila Milana Dufka, Vladimíra Wagnera a Petra Pyška.

Filozofie je pro každého, říká Milan Dufek, dlouholetý propagátor přibližování i náročnějších témat laické veřejnosti. Právě tam, kde má filozofie kořeny, tedy na ulici, do parků, na náměstí, se ji snaží vracet. V duchu této teze také před čtrnácti lety založil Evropský festival filosofie, který se každoročně koná ve Velkém Meziříčí.

„Když jsme s ním začínali, byly tu pochybnosti, jestli by takový formát mohl v malém, neuniverzitním městě fungovat, nakonec se ukázalo, že volba na půl cesty mezi Prahou a Brnem, dvěma velkými centry české vzdělanosti, byla správná,“ říká zakladatel festivalu. Zve na něj odborníky z různých sfér od ekonomiky po přírodní vědy a spolu s nimi se snaží filozofická témata překládat do lidské řeči. „Jména osobností jsou na jednu stranu lákadlem, ale také se občas stane, že jsou návštěvníci zpětně překvapení, s jakými kapacitami oboru si tu mohli popovídat. Letos třeba se Zdeňkem Hostomským nebo Václavem Hořejším z Akademie věd ČR, jejichž expertizy aktuálně zaznívají i v televizi nebo rozhlasu.“


Milan Dufek, zakladatel a ředitel Evropského festivalu filosofie

Protiklad, kontroverze, třecí plochy. To je záruka hojnosti zajímavých otázek a nosných diskuzí. Letošní ročník se snad ani nemohl věnovat ničemu jinému než hrozbám a příležitostem, debaty o koronavirové krizi ale doplnily poutavé přednášky o vesmírných rizicích, budoucnosti medicíny nebo robotiky. Návštěvníky láká i doprovodný kulturní program, a Milan Dufek se proto nevyhýbá ani označení filozofický kulturfest.

Někdejší pedagog nyní připravuje další ročník festivalu, tentokrát má v plánu vybírat z pozitivnějších témat, ostatně příští rok akce oslaví půlkulaté výročí. U té příležitosti by její duchovní otec chtěl vydat publikaci mapující patnáct let velkomeziříčského filozofického střetávání.

Z hvězdárny k výzkumu
Knihu chce vydat i Vladimír Wagner z Ústavu jaderné fyziky, další držitel Ceny předsedkyně AV ČR za popularizaci vědy. Věnovat se v ní bude meziplanetárním letům, možnostem jaderného pohonu nebo termojaderným procesům. „Mám tu výhodu, že obor, který jsem si zvolil, je velice atraktivní i pro laiky,“ tvrdí a vzpomíná na vlastní cestu k vědě: „Pro astrofyziku jsem se nadchl coby školák při návštěvě hvězdárny, i proto svou činnost směřuji hlavně k mládeži. Nejde mi jen o to, vychovat vědecké následovníky, myslím, že ať už si nakonec zvolí jakýkoli obor – třeba i mimo výzkum –, povědomí o tom, že něco takového existuje a je to užitečné, jim prospěje.“


Vladimír Wagner z Ústavu jaderné fyziky AV ČR

Dnešní doba podle vědce nahrává těsnějším kontaktům mezi odborným světem a širokou veřejností. Už jen díky internetu mají lidé k dispozici řadu výzkumů, výsledků bádání, a to i ve srozumitelné formě. „Když jsem jako malý něčemu nerozuměl, musel jsem vědci napsat. A než jsem dostal odpověď, trvalo to pěkně dlouho,“ říká Vladimír Wagner s tím, že i jemu občas chodí dotazy od zvídavé mládeže. A s dalšími se setkává ve školách, hvězdárnách či knihovnách po celé republice.

Vedle popularizačních setkání s žáky a studenty, se kterými si povídá o vzniku a studiu horké a husté jaderné hmoty existující uvnitř supernov, neutronových hvězd a na počátku našeho vesmíru nebo o energetických zdrojích a možnostech spalování jaderného odpadu za pomoci urychlovačem řízeného zdroje neutronů, se s cyklem přednášek obrací rovněž na starší ročníky posluchačů v rámci univerzity třetího věku. V době koronavirových restrikcí přispěl také k sérii přednášek #veda_na_doma.

Pro ochranu přírody
Výzkum Petra Pyška z Botanického ústavu AV ČR je podle jeho slov snadno uchopitelný. „Když se hovoří o invazních druzích, dokáže si každý představit, o co jde. Možná lépe v případě živočichů, ale ani invazní rostliny pro lidi nejsou žádnou neznámou,“ říká a zmiňuje klasické příklady jako bolševník nebo akát, jimiž se zabývá i aktuální číslo popularizačního časopisu AΩ / Věda pro každého.

Zásadní roli má v této oblasti člověk – právě ten většinou stojí za zavlečením nepůvodních druhů do krajiny a zrovna tak on má možnost jim zabránit v dalším šíření na úkor rostlin domácích. „Proto je tolik důležité popularizovat témata, jako jsou biodiverzita a problémy související s globální změnou. Dotýkají se každého z nás a všichni můžeme přispět svou troškou do mlýna – přímo ve svém okolí,“ upozorňuje biolog.

Uvědomuje si, že mnohé ekologické otázky mají interdisciplinární charakter, k biologickým aspektům se přidávají ekonomické, sociologické, psychologické i etické – tímto směrem by se ve svém výzkumu do budoucna chtěl ubírat.

Cílem přitom není navrátit krajinu do panenské podoby, to by z ní zmizela i řada plodin, na kterých je člověk potravinově závislý, snahou odborníků je najít balanc, jenž zachová přirozenou různorodost organismů na Zemi. „Vždyť pokud si neudržíme biodiverzitu, přivedeme sami sebe k záhubě a pak nebude komu předávat ceny,“ uzavírá Petr Pyšek.


Petr Pyšek z Botanického ústavu AV ČR (vlevo)

Slavnostní vyhlášení jmen osobností, které předsedkyně Akademie věd AV ČR Eva Zažímalová ocenila za popularizaci vědy, původně mělo otevřít festival Týden vědy a techniky AV ČR, muselo být nicméně kvůli vládním opatřením odloženo.

Další informace o laureátech najdete v tiskové zprávě.

Připravila: Jana Bečvářová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR; archiv SSČ AV ČR; archiv Evropského festivalu filosofie

Přečtěte si také

Biologie a lékařské vědy

Vědecká pracoviště

Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce