Pesticidy, sinice a řasy: Kvalita povrchových vod v Česku se snižuje
26. 02. 2020
Zatímco mikropolutanty antropogenního původu se ve vodárenských nádržích vyskytují ve velmi malých koncentracích, vlivem eutrofizace v nich začaly převládat organické látky produkované sinicemi a řasami. A ty úpravu vody značně komplikují. Jak zpomalit neustálé zhoršování kvality povrchových vod nastínil ředitel Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR Martin Pivokonský na semináři v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR.
Cukrová řepa, řepka a kukuřice. To jsou plodiny, které mají podle zprávy Českého hydrometeorologického ústavu hlavní podíl na množství překročených limitů pesticidních látek v tuzemských vodách.
I tato informace zazněla 18. února 2020 na semináři s názvem Cena, kvalita a dostupnost pitné vody, který připravil Ústav pro hydrodynamiku AV ČR ve spolupráci s Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR v budově PSP na Malostranském náměstí v Praze.
Sněmovna v současné době v reakci na víceleté sucho na našem území projednává novelu zákona o vodách a návrh na ústavní ochranu vody. Nedostatek této tekutiny v krajině ovlivňuje mimo jiné také dostupnost a kvalitu pitné vody.
Cílem semináře bylo poskytnout odborný pohled na komplexní problematiku zdrojů, zpracování a distribuci pitné vody. Akci moderoval ředitel Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR Martin Pivokonský a záštitu převzala předsedkyně výboru pro životní prostředí PSP Dana Balcarová.
Ředitel Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR Martin Pivokonský a předsedkyně výboru pro životní prostředí PSP Dana Balcarová
Nejdůležitější tekutina světa ze všech úhlů
Jednotlivé přednášky zástupců odborné veřejnosti se věnovaly důsledkům změn klimatu v souvislosti s dostupností vody, cizorodým látkám v tuzemských vodách, změnám kvality vod povrchových, ale i úskalím provozování úpraven vod nebo problematice regulace ceny vodného a stočného.
Audiozáznam semináře a prezentace jednotlivých přednášejících jsou k dispozici na webu Poslanecké sněmovny.
Voda je také hlavním tématem aktuální výstavy, kterou připravil Ústav pro hydrodynamiku AV ČR ve spolupráci se Střediskem společných činností AV ČR. Koná se v Galerii Věda a umění v hlavní budově Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze a veřejnosti je zdarma přístupná do 22. března 2020.
Na tento den pak připadá Světový den vody, do jehož oslav se i letos zapojí Ústav pro hydrodynamiku AV ČR s doprovodným programem.
Další zajímavosti o vodě se dočtete v časopise A / Věda a výzkum 1/2019.
Připravila: Radka Římanová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock, Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR
Přečtěte si také
- Další úspěšný krok na cestě k termojaderné fúzi, hlásí američtí vědci
- Strážci přesné sekundy. Jak se měří, uchovává a sdílí čas?
- Pevná a ohebná jako kost. Slitina je příslibem nové generace implantátů
- Čistíme vodu efektivně? Kvalitu je možné snadno zvýšit, říkají vědci
- Výměna dvou Sluncí: jaderná fúze slibuje bezpečnou a čistou budoucnost
- Pohyb světlem od dávné vesmírné sci-fi po dnešní realitu mikrosvěta
- Vize pro energii budoucnosti nabývá konkrétních obrysů díky novému tokamaku
- Obstála ve světě oceli, navíc v Japonsku. Vědkyně rozvíjí unikátní mikroskopii
- Bez jaderných elektráren se v Česku neobejdeme, říká předseda Komise pro energetiku
- Nový mikroskop zobrazuje pohyb molekuly velké jako tisícina vlasu, a to ve 3D
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.