Zahlavi

Grantová agentura ČR podpoří vědce AV ČR stovkami milionů korun

01. 12. 2020

Desítky vědců z Akademie věd ČR nyní mají velký důvod k oslavě. Jejich výzkumné návrhy totiž obstály v těžké konkurenci a získaly finanční podporu od Grantové agentury ČR (GA ČR), jež rozhodla o udělení grantů pro standardní projekty ze všech oblastí základního výzkumu v nadcházejícím roce. Vedle toho udělila granty ve výši až 50 milionů korun po dobu pěti let pro projekty z kategorie EXPRO. Zhruba poloviční obnos obdrží také každý úspěšný badatel v kategorii JUNIOR STAR.

Úspěch vědců z Akademie věd ČR je mimořádný. Jména výzkumníků z ústavů této přední české instituce zaujímají téměř polovinu seznamu standardních projektů, které získají tříletou podporu (122 z celkových 294). Informaci zveřejnila GA ČR v úterý 1. prosince. Mezi nejúspěšnější žadatele patří Biologické centrum AV ČR či Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR.

O měsíc dřív GA ČR vyhlásila i výběrové projekty, určené pro začínající vědce a zkušené badatele. V kategorii JUNIOR STAR má domovské pracoviště v AV ČR zhruba polovina oceněných (13 z celkových 30), ve skupině EXPRO více než třetina (6 z celkových 16). Fyzikální ústav AV ČR a Mikrobiologický ústav AV ČR se dokonce mohou pyšnit každý čtyřmi granty.

Mladí vědečtí pracovníci dostávají prostřednictvím grantu GA ČR skvělou příležitost vybudovat vlastní výzkumnou skupinu, postavit laboratoř či investovat do jejího vybavení. Oni i jejich zkušenější kolegové, kteří uspěli v seniorní kategorii, se tak budou moci plně soustředit na výzkum bez tlaku na rychlé výsledky.

Projekty, se kterými se vědci do soutěže přihlásili, odstartují v lednu 2021, na výsledky jejich bádání si proto musíme ještě počkat, i v minulosti jsme si na stránkách časopisu A / Věda a výzkum nebo na webu AVCR.cz připomínali jejich výsledky.

Martin Schwarzer z Mikrobiologického ústavu AV ČR bude od ledna zkoumat specifické bakteriální kmeny a probiotika. Tématu mikroorganismů jsme se spolu s ním ale věnovali již v časopise A / Věda a výzkum, v čísle o mikrobiomu.

Jeho kolega Petr Kohout se zaměřuje především na výzkum hub. Stojí například za rozsáhlou analýzou ekosystému hub a jejich vztahu s různými faktory prostředí, jako jsou klima, půda a vegetace. Více o studii se dozvíte v článku na našem webu. I budoucí projekt Petra Kohouta se bude zabývat houbami, konkrétně vlivem globální změny na jejich biogeografii.

Výzkum dalších dvou vědců, kteří získali grant od GA ČR, je z jiného soudku. Ippocratis Saltas z Fyzikálního ústavu AV ČR a Vladimíra Petráková z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR mají blíže k fyzice. Jejich společným jmenovatelem je ale také to, že jsou letošními držiteli prémií Lumina quaeruntur. Čemu se ve svých projektech budou věnovat, napoví článek s jejich medailonky.

Ve středu zájmu Martina Reicharda z Ústavu biologie obratlovců AV ČR je evoluce. Strategie přežití u živočichů studoval například u halančíků, oblíbených akvarijních rybiček.

Léčivy z pohledu jejich fyzikálních vlastností se zabývá Lukáš Palatinus z Fyzikálního ústavu AV ČR. I díky výsledkům jeho práce by vývoj nových léků mohl být efektivnější. Od ledna 2021 bude pokračovat v bádání na poli nanokrystalografie molekulárních krystalů.

Nedávno Jiří Neužil z Biotechnologického ústavu AV ČR oznámil pokrok v klinickém testování protirakovinové látky MitoTam. Odhalil ale také vliv vitaminu C na nadledvinové nádory. Biologii rakoviny bude studovat i v rámci projektu s podporou grantu GA ČR. Principy fungování látky MitoTam popisuje v připojeném videu.

Kompletní seznam vědců, kteří od roku 2021 obdrží podporu od GA ČR, najdete na webu agentury.

Připravila: Jana Bečvářová, Divize vnějších vztahů AV ČR
Foto: Shutterstock

 

Přečtěte si také

Biologie a lékařské vědy

Vědecká pracoviště

Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce