Český vědec byl jmenován do vedení největšího vědeckého experimentu
17. 02. 2020
Ředitel Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd ČR Radomír Pánek se stal jedním ze dvou místopředsedů správní rady Evropského společného podniku Fusion for Energy (F4E), který sídlí v Barceloně. Zároveň Radomír Pánek povede Technický poradní panel této rady. Fusion for Energy (European Joint Undertaking F4E) má za úkol realizovat evropskou část projektu ITER, který je největším vědeckým experimentem na světě.
„Protože v minulosti tyto pozice zastávali pouze reprezentanti hlavních hráčů v oboru, tedy Německo, Španělsko, Británie či Francie, lze to myslím také považovat za uznání toho, že se Česko, resp. Akademie věd dostala v této oblasti výzkumu na vysokou úroveň a je hlavními evropskými i světovými hráči brána velmi vážně,“ říká ke svému zvolení Radomír Pánek, jehož ústav se účastní vývoje několika diagnostických systémů pro zmíněný projekt ITER a provozuje také vlastní experimentální zařízení – tokamak COMPASS.
„Je to opravdu velké ocenění práce Ústavu fyziky plazmatu AV ČR, mám z toho velkou radost,“ dodává předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová.
Čistá energie pro lidstvo
Cílem projektu ITER je realizace monumentálního zařízení na výrobu „čisté a téměř nevyčerpatelné energie“ (tzv. tokamak), které má za cíl prokázat možnost výroby elektrické energie z termojaderné fúzní reakce. Toto experimentální zařízení, na jehož vybudování se v jižní Francii se podílí celý rozvinutý svět, by již mělo produkovat výkon 500 MW.
Organizace Fusion for Energy realizuje dodávky pro projekt ITER v celkovém rozpočtu kolem 12 miliard eur. V současné době dokončuje v areálu o rozloze 180 hektarů stavbu cca 40 budov včetně reaktorového komplexu, koordinuje vývoj a konstrukci náročných technologických celků jako například obrovských supravodivých magnetů, největší vakuové komory na světě, kryogenních systémů, speciálních diagnostik atd.
Novou předsedkyní této správní rady je Beatrix Vierkorn-Rudolph, která v minulosti působila na německém Spolkovém ministerstvu školství a výzkumu, kde zodpovídala za německé velké výzkumné infrastruktury.
Na titulní fotografii je vidět staveniště tokamaku v jižní Francii
Připravil: Jan Martinek, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: ITER
Přečtěte si také
- Další úspěšný krok na cestě k termojaderné fúzi, hlásí američtí vědci
- Strážci přesné sekundy. Jak se měří, uchovává a sdílí čas?
- Pevná a ohebná jako kost. Slitina je příslibem nové generace implantátů
- Čistíme vodu efektivně? Kvalitu je možné snadno zvýšit, říkají vědci
- Výměna dvou Sluncí: jaderná fúze slibuje bezpečnou a čistou budoucnost
- Pohyb světlem od dávné vesmírné sci-fi po dnešní realitu mikrosvěta
- Vize pro energii budoucnosti nabývá konkrétních obrysů díky novému tokamaku
- Obstála ve světě oceli, navíc v Japonsku. Vědkyně rozvíjí unikátní mikroskopii
- Bez jaderných elektráren se v Česku neobejdeme, říká předseda Komise pro energetiku
- Nový mikroskop zobrazuje pohyb molekuly velké jako tisícina vlasu, a to ve 3D
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.