Zahlavi

AV ČR podepsala spolupráci s americkým ministerstvem energetiky

23. 10. 2019

Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová dnes ve Washingtonu svým podpisem stvrdila počátek kooperace mezi jednotlivými pracovišti Akademie věd a Department of Energy, federálním Ministerstvem energetiky Spojených států amerických. Tento úřad disponuje 17 národními výzkumnými laboratořemi, jeho rozpočet jen na vědu tvoří šest miliard dolarů ročně a má na starosti řešení energetických, environmentálních a jaderných výzev. Nová dohoda vytváří rámec pro budoucí dodatky o konkrétní spolupráci s jednotlivými ústavy AV ČR. První z těchto dodatků je rovněž na světě: projektovou smlouvu s Department of Energy uzavřel za Ústav fyziky plazmatu AV ČR jeho ředitel, Radomír Pánek.

Spolupráce Akademie věd ČR a Department of Energy je součástí Dohody mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými o vědeckotechnické spolupráci. „Dnes signovaný kontrakt nezavazuje Akademii ke konkrétním formám spolupráce, ale umožňuje relativně snadné dojednání dalších projektů mezi jednotlivými ústavy, tak jak se to dnes podařilo Ústavu fyziky plazmatu,“ říká předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová, která do USA odcestovala na celkem pětidenní návštěvu jako součást senátní delegace.

Projektová smlouva uzavřená mezi americkým ministerstvem energetiky a Ústavem fyziky plazmatu AV ČR je klíčovou pro efektivní a intenzivnější spolupráci českých a amerických vědců v oblasti termonukleární fúze, případně fyziky plazmatu. "Jádro spolupráce bude spočívat v projektu nového tokamaku COMPASS Upgrade, o nějž projevili kolegové z USA velký zájem," zdůraznil Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR, který obě dnes podepsané smlouvy inicioval a předsedkyni Akademie věd do USA doprovodil.

Jednání v Department of Energy se zúčastnil také místopředseda Akademie věd Jan Řídký. „Představili jsme zde výzkumnou činnost ústavů i programy Strategie AV 21 včetně aplikačních laboratoří. Enormní zájem mají naši američtí partneři zejména o spolupráci na projektech ELI nebo HiLASE, ale nejenom zde,“ potvrzuje Jan Řídký, místopředseda Akademie věd pro oblast věd o neživé přírodě.

Tématem budoucí spolupráce proto mohou být i další obory, jimiž se americké ministerstvo energetiky zabývá, mimo jiné nukleární fyzika, informatika nebo biologické a biologicko-ekologické vědy.

 

Více informací: https://www.energy.gov/science/articles/joint-statement-science-and-technology-cooperation-between-czech-academy-sciences

Na titulní fotografii (zleva) ředitel vědecké kanceláře Ministerstva energetiky Spojených států amerických (Department of Energy) Chris Fall a předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová
Připravila Karolína Rachačová, Odbor mezinárodní spolupráce, a Markéta Růžičková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Senát PČR
Foto v galerii: US Department of Energy

000

000

001

001

DSP_1593

DSP_1593

DSP_1612

DSP_1612

DSP_1621

DSP_1621

DSP_1629

DSP_1629

DSP_1644

DSP_1644

DSP_1673

DSP_1673

DSP_1711

DSP_1711

DSP_1715

DSP_1715

DSP_1732

DSP_1732

DSP_1820

DSP_1820

DSP_1827

DSP_1827

Přečtěte si také

Biologie a lékařské vědy

Vědecká pracoviště

Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce