Olomoucký výzkum vlivu klimatických změn na rostliny boduje ve světě

Vědec z olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky AV ČR Pranav Sahu získal v Indii ocenění za výzkum rostlin a jejich reakcí na změny klimatu. Jeho práce získala druhé místo na sympoziu Evropské molekulárně-biologické organizace EMBO, které se konalo 15.–17. dubna v Dillí.

Konference, které se zúčastnilo na 150 vědců z celého světa, informovala o nejnovějších poznatcích ve výzkumu abiotického stresu a jeho vlivu na rostliny. Pranav Sahu z Centra strukturní a funkční genomiky rostlin Ústavu experimentální botaniky AV ČR, které je součástí Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum, má z ocenění velkou radost.

Ještě více ho ale těší, že jeho výzkum bude mít přímý dopad do praxe a že o něm mohl přednášet právě ve své rodné zemi: „Jsem z Indie. Považoval jsem za důležité informovat právě tady o výsledcích mého bádání. I tuto zemi už v současnosti sužují klimatické změny, zvyšuje se průměrná teplota a hrozí častěji sucho či povodně. Těší mě, že studie vzbudila velký zájem a doufám, že inspiruje další kolegy.“

Práce Pranava Sahu se zaměřuje na huseníček rolní a jeho růst v simulovaných podmínkách klimatických změn v Evropě a v severní Africe v letech 2020 a 2050. Podobná data zatím nejsou nikde jinde k dispozici.

Aleš Pečinka, vedoucí výzkumné skupiny, ve které Pranav Sahu pracuje, zdůrazňuje, že tyto informace jsou důležité a pomohou k tomu, abychom se mohli včas a efektivně připravit na změny klimatu, které přijdou: „Jsme rádi, že naše výsledky poslouží vědcům i šlechtitelům. Už nyní se ukazují některé zajímavé a neočekávané výsledky. Z dosavadních dat například vyplývá, že kvůli vyšší koncentraci CO₂ by mohly rostliny růst v Evropě v roce 2050 rychleji a lépe, než nyní.“

Aleš Pečinka dodává, že analýzy ukazují, že klíčové bude jejich zavlažování: „Bude ale také nezbytné vyšlechtit plodiny, jež umějí s vodou lépe hospodařit a které si dokáží poradit se suchem. Zemědělci budou muset začít využívat jiné kultivary a celkově se budeme muset naučit lépe hospodařit s vodou v krajině.

V severní Africe oproti tomu nastane jiná, a mnohem složitější situace. Kvůli suchu a horku tam rostliny nebudou prospívat. Kromě těchto poznatků se olomouckým vědcům podařilo identifikovat i některé geny odpovídající za určité znaky rostlin a jejich vlastnosti: „Jedním z nich je například obsah pigmentů, barviv, které dokážou vázat volné radikály a příznivě tak ovlivňovat lidské zdraví. Naše bádání potvrzuje, že některé pigmenty umějí chránit i samotné rostliny,“ vysvětluje Pranav Sahu.

Výzkum by měl skončit příští rok. Podle Aleše Pečinky se ale už nyní otevírají před vědci další výzvy: „Chceme například zjistit, jak se budou chovat některé konkrétní druhy obilovin. Rádi bychom také nechali rostliny růst v různorodějších podmínkách.“

Pranav Sahu uzavírá, že bez zázemí, které má v České republice, by jeho výzkum nebyl možný: „V Olomouci mám podmínky, abych mohl pracovat efektivně a abych dosáhl výsledků, které jsou podle mě důležité, protože se týkají zajištění potravinové bezpečnosti. Můj výzkum by také nebyl možný bez využívání speciálních růstových komor v Ústavu výzkumu globální změny AV ČR v Brně. Děkuji kolegům i vedení obou ústavů Akademie věd ČR.“

Připravil: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, a Radoslava Kvasničková, Ústav experimentální botaniky AV ČR
Foto: Ústav experimentální botaniky AV ČR

Přečtěte si také

• Evoluce věčně živá. V čem tkví podstata biologické rozmanitosti?
• Pozor na klíšťata v městských parcích, jsou nebezpečná, varují odborníci
• Unikátní rozmnožování skokanů z Moravy potvrdili vědci i u dalšího druhu žáby
• Embrya parazitických ryb hořavek se naučila přemet, který jim umožňuje přežít
• Na světě klesá počet velkých šelem – vymírání čelí například levharti
• Vědec chce rozlousknout záhadu rozmanitosti přírody za pomoci mušek octomilek
• Rostliny se mohou přizpůsobit klimatickým změnám, aniž by změnily svoji DNA
• Ekosystémové stanice: tiší strážci zkoumají „dech“ krajiny a dopady změn klimatu
• Vědci předkládají zajímavou teorii: křídla hmyzu se mohla vyvinout z žaber
• Třetina světa v posledních dekádách citelně vysychá, zjistili vědci z CzechGlobe