Zahlavi

Experimentální povodí umožní studovat procesy v krajině

23. 10. 2019

Celosvětově unikátní výzkumnou plochu na konci minulého týdne slavnostně otevřeli vědci z Výzkumné infrastruktury SoWa Biologického centra AV ČR u obce Vintířov na Sokolovsku. Jedná se o experimentální povodí, které umožní detailně sledovat, jak fungují klíčové ekosystémové procesy ve volné krajině. V České republice je to první zařízení tohoto druhu, ve světě existují jen další dvě obdobné stanice.

Experimentální plocha o rozloze více než jeden hektar se nachází na území výsypky bývalého dolu na těžbu uhlí. Tvoří ji čtyři výzkumná pole, izolovaná od okolí a osazená přístroji tak, aby bylo možné sledovat hlavní děje v ekosystému. To je především komplexní koloběh vody, živin a plynů v půdě a v atmosféře. „Díky této výzkumné ploše získáme obrovské množství informací, které nejen že prohloubí naše poznání, ale budou zásadní i pro řešení celospolečensky významných problémů, jako jsou např. obnova krajiny zdevastované těžbou, boj se suchem, ochrana před povodněmi nebo snižování eroze,“ říká Jan Frouz, ředitel Výzkumné infrastruktury SoWa (Soil and Water).

Vědci tak budou moci detailně analyzovat například, jaké chemické složení mají srážky, co se s nimi v půdě děje, kolik vody odteče po povrchu, kolik se dostane do spodních vrstev půdy, jak dlouho voda v půdě vydrží a jaké množství vody půda dokáže zadržet. Zároveň bude možné přesně změřit, jaké prvky a v jakém množství se srážkami do půdy přichází a které voda z půdy odnáší. Podobně také díky měřícím EDDY věžím bude možné sledovat „dýchání“ půdy a obrat uhlíku v celém ekosystému, tedy například i to, kolik vegetace a půda pohltí skleníkových plynů (CO2) a kolik naopak z půdy odchází. Díky tomu, že experimentální povodí bylo vytvořeno na území zasaženém těžbou, vědci budou rovněž v přímém přenosu sledovat změny v půdě a vývoj krajiny, a to při srovnání umělé rekultivace a přirozené sukcese. Polovina výzkumné plochy totiž bude osázena olší, druhá část se nechá zarůst spontánně.   

„Tato plocha umožňuje provádět celou škálu nejrůznějších experimentů a bude tu pracovat řada týmů nejen od nás, ale i ze zahraničí. Už teď jsme propojeni s dalšími dvěma podobnými experimentálními povodími, která jsou ve světě, a to v Německu a v Číně, a domlouváme bližší spolupráci,“ doplňuje Jan Frouz.

Připravila: Daniela Procházková, Biologické centrum Akademie věd ČR, ve spolupráci s Markétou Růžičkovou, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto a video: Biologické centrum AV ČR

_MG_0539

_MG_0539

_MG_0542

_MG_0542

_MG_0546

_MG_0546

_MG_0550

_MG_0550

_MG_0554

_MG_0554

_MG_0555

_MG_0555

_MG_0581

_MG_0581

_MG_0591

_MG_0591

_MG_0595

_MG_0595

_MG_0604

_MG_0604

_MG_0606

_MG_0606

_MG_0608

_MG_0608

_MG_0616

_MG_0616

_MG_0620

_MG_0620

_MG_0624

_MG_0624

_MG_0626

Biologicko-ekologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce