Zahlavi

„Jde o velkou příležitost,“ řekl v Dolních Břežanech indický prezident

10. 09. 2018

V rámci své oficiální návštěvy Česka si indický prezident Rám Náth Kóvind o víkendu prohlédl i laserové centrum ELI Beamlines, které označil za „špičkovou infrastrukturu“.

V prostorách výzkumného pracoviště v Dolních Břežanech pak mezi bombajským Tata institutem pro základní vázkum a Fyzikálním ústavem AV ČR došlo k podpisu memoranda o spolupráci, které navázalo na rámcovou dohodu z pátku 7. září 2018 podepsanou na Pražském hradě.

Pracoviště ELI Beamlines, které koordinuje Fyzikální ústav AV ČR a díky svému nadstandardnímu vybavení by mělo představovat novou generaci výzkumných center, představil jeho manažer Roman Hvězda. Poté následovala diskuse, v níž indický prezident projevil velký zájem o spolupráci. „Považuji ho za špičkovou infrastrukturu a potenciál vidím v mnoha oblastech. Jde o velkou příležitost,“ řekl prezident, který zvažuje indickou participaci v ELI formou asociativního členství. Indickou delegaci provázel laserovým centrem místopředseda Akademie věd Jan Řídký a kromě manželky indického prezidenta Savity přijela i velvyslankyně Indie v ČR Narinder Chauhan či náměstkyně ministerstva zahraničních věcí Ruchi Ghanashyam. Bezpečnost návštěvy zajišťovala indická ochranka.

Areálem provázeli indického prezidenta a jeho choť Savitu místopředseda Akademie věd Jan Řídký a manažer ELI Roman Hvězda (oba vpravo)

ELI Beamlines je největším výzkumným projektem v dějinách České republiky. Má mezinárodní rozměr nejen okolnostmi svého vzniku (z velké části ho financuje Evropská unie a je úzce provázané s podobnými centry v Maďarsku a Rumunsku), ale také strukturou svého personálu – přibližně třetina jsou cizinci. Mezi nimi jsou i čtyři vědci z Indie, a to Deepak Kumar Batheja, Sushil Kumar Singh, Praveen Kumar Velpula a Saud Saldukar, o jejichž práci se indická delegace velmi zajímala.

Na závěr pak indický prezident obdržel symbolický dárek v podobě betonového kousku ze základů ELI, zatímco jeho manželka Savita dostala od místopředsedy Jana Řídkého brož vyvinutou speciální technologií na Fyzikálním ústavu. Jde o uměle vytvořený krystal, připravený na moderních scintilátorech. Když na krystal dopadne LED světlo, které je zabudované přímo v dárkové krabičce, nádherně se rozzáří.

Připravila: Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Stanislav Pecháček pro ELI Beamlines

Přečtěte si také

Aplikovaná fyzika

Vědecká pracoviště

Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce