Vědci vyzývají EU, aby povolila moderní metody úprav genomu rostlin

Evropský soudní dvůr před rokem rozhodl, že rostliny získané metodami přesného šlechtění (tzv. CRISPR) jsou geneticky modifikovanými organismy (GMO). To znamená, že restriktivním evropským předpisům podléhají i plodiny s nejdrobnějšími úpravami genomu, k jakým může spontánně docházet i v přírodě. Se současnými restrikcemi proto nesouhlasí přední biologové a výzkumníci napříč evropskými zeměmi. Aktuální prohlášení adresované Evropskému parlamentu a Evropské komisi podpořily i české vědecké instituce včetně ústavů Akademie věd ČR.

Právní předpisy EU o GMO neodrážejí současný stav vědeckých poznatků. Rostliny, které prošly jednoduchými a cílenými úpravami genomu pomocí přesného šlechtění CRISPR a které neobsahují cizí geny, jsou přinejmenším stejně bezpečné, jako kdyby byly odvozeny od klasických technik šlechtění.

První dokument o negativních dopadech zákazu CRISPR na společnost a ekonomiku vydali vědci již před rokem. Novým otevřeným prohlášením (jehož text je k dispozici zde) nyní žádají evropské orgány, aby pozměnily právní předpisy tak, aby použití metod přesného šlechtění nepodléhalo směrnicím o GMO. Metoda CRISPR má velký potenciál v oblasti výzkumu a inovací a v neposlední řadě může napomoci čelit aktuálním výzvám, zejména v souvislosti se změnami klimatu.

Celoevropská podpora

Hlavním iniciátorem nyní již celoevropské iniciativy je Dirk Inzé, vědecký ředitel Centra pro systémovou biologii rostlin VIB z belgického Gentu, který uvádí: „Toto je jeden z mála příkladů, kdy se vědecká komunita napříč celou EU takto zmobilizovala a jednotným hlasem žádá o revizi evropské legislativy dopadající na genomové editování. K iniciativě se již připojilo 121 předních evropských institucí a toto téma také začíná rezonovat mezi politiky jak na evropské, tak i na národních úrovních. Naše úsilí podporuje většina ministerstev zemědělství napříč zeměmi Evropské unie. Nyní je potřeba konat na úrovni Evropského parlamentu.“

Podporu výzvy v České republice koordinuje brněnský výzkumný institut CEITEC Masarykova univerzita, potvrzují ji i ředitelé oborově relevantních ústavů Akademie věd ČR, včetně Biofyzikálního ústavu AV ČR, Biologického centra AV ČR, Biotechnologického ústavu AV ČR, Ústavu analytické chemie AV ČR a Ústavu experimentální botaniky AV ČR, a další představitelé předních českých vědeckých institucí a univerzit.

Metody ano, patenty ne

„Šlechtění rostlin může významně přispět vývojem nových odrůd plodin, které jsou méně náchylné k patogenům a jsou odolnější vůči suchu. To umožní zemědělcům zvyšovat výnosy při současném snížení používání chemických látek a vody,“ zdůrazňuje zástupce ředitele pro vědu v CEITEC Karel Říha, který provádí výzkum v oblasti genetiky rostlin. Upozorňuje rovněž na to, že Evropská unie je paradoxně obklopena rostoucím počtem zemí, které jsou k otázce genomového editování mnohem vstřícnější a otevřenější. „Rozhodnutí Evropského soudního dvora de facto znamená přesun těžiště výzkumu mimo Evropu, a tím i ztrátu kontroly nad touto progresivní technologií, která – ať chceme, nebo nechceme – bude výrazně formovat nové přístupy v zemědělství a medicíně,“ varuje Říha.

V reakci na rozhodnutí Evropského soudního dvora vyzvali vědci z Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH) již loni v prosinci předsedu vlády a další české politiky k tomu, aby se zasadili o změnu evropské legislativy týkající se geneticky modifikovaných plodin. Podle ředitele CRH Ivo Fréborta i vědeckého ředitele Jaroslava Doležela jsou na místě obavy, že tento postoj může evropské země trvale poškodit: „Zatímco ve světě neustále přibývá států, které tyto moderní technologie povolují, Evropa zůstává zakonzervovaná. Každým měsícem se tak zvyšuje propast mezi ní a progresivními zeměmi, což se může velmi negativně projevit na evropském zemědělství, produkci a kvalitě potravin a také na životním prostředí,“ dodávají Frébort a Doležel ve společném prohlášení.

„Česká republika obecně podporuje tyto nové metody za předpokladu, že výsledky takového šlechtění rostlin a živočichů nebudou podléhat patentům,“ říká ministr zemědělství Miroslav Toman. „Důvodem je, abychom ochránili české malé a střední šlechtitelské firmy, a jejich šlechtitelé tak mohli i nadále využívat šlechtitelský materiál při tvorbě nových odrůd,“ dodává.

Připravila: Eva Doležalová, CEITEC, ve spolupráci s Milanem Pohlem, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: iStock

Přečtěte si také

• Věda musí mít podporu, aby přinášela výsledky, zaznělo na Akademickém sněmu
• Hodnocení „šité na míru“: vědecké naděje se seznámily s jeho principy
• Umění spojovat. Tři vědci převzali za svou práci medaile Akademie věd ČR
• Tým z Akademie věd objasnil modrou hádanku a získal Cenu Wernera von Siemense
• Podílel se na přelomovém výzkumu. Nyní archeolog Vitalii Usyk působí v AV ČR
• Program Akademie věd PRAK usnadní cestu jedenácti projektů do praxe
• Liberecký kraj přispěje na výstavbu nové budovy výzkumného centra TOPTEC
• Akademii věd navštívil šachový velmistr a ruský exilový politik Garry Kasparov
• Akademie věd ČR podpoří vědce, kteří nemohou ve své zemi svobodně bádat
• Publikace Nakladatelství Academia zvítězily v soutěži Slovník roku