Ústav teorie informace a automatizace si připomněl 60 let od svého založení

Ústav teorie informace a automatizace AV ČR oslavil 60. výročí svého založení. A udělal to na symbolickém místě, v Benediktinském arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty na pražském Břevnově. V prvních letech po svém založení v roce 1959 totiž sídlil v bývalém benediktinském klášteře Emauzy.

A že bylo na co vzpomínat – za šesti dekádami ústavu se s humorem ohlíželi bývalí i současní pracovníci počínaje Pavlem Pudilem až po Jana Flussera, bývalého ředitele pracoviště.

Umělá inteligence i zpracování obrazů

Už od svého založení se ústav věnoval jak základnímu, tak aplikovanému výzkumu na pomezí kybernetiky, matematiky a robotiky, a dnes se kromě matematiky pracoviště soustředí zejména na umělou inteligenci, digitální zpracování signálů a obrazů, teorii systémů, teorii řízení a ekonometrii.

Sto padesát zaměstnanců v osmi vědeckých odděleních každoročně řeší desítky grantů a projektů a publikuje řadu vědeckých prací, ústav mimo jiné vydává už od šedesátých let impaktovaný časopis Kybernetika. Ústav je i významným školícím pracovištěm - jeho pracovníci odpřednáší každoročně kolem 90 semestrálních kurzů na řadě universit v Česku i v zahraničí, v současné době školí ústav 56 doktorandů.

„Lidé, kteří Ústav teorie informace a automatizace zakládali, měli už tehdy úžasnou vizi do budoucna a je skvělé, že ji má ústav i dnes, po šedesáti letech existence. K tomu vám do dalších let přeji mnoho úspěchů,“ popřála k výročí předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová.

Související články:

Informatika, kybernetika i robotika. Předsedkyně pokračuje v turné

Připravil: Jan Martinek, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Jan Martinek, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR

Přečtěte si také

• Tuk je možné vydolovat i z tisíce let staré keramiky, říká Veronika Brychová
• Svérázná říše umělé inteligence. Máme se jako lidstvo bát, nebo být nadšení?
• Přelomové datování. První lidé přišli do Evropy už před 1,4 milionu let
• Přitažlivá nepřitažlivost. Vědci experimentálně potvrdili novou formu magnetismu
• Krása neviditelného krystalu. Jak se zkoumá skrytý svět atomů a molekul
• Planetky neboli asteroidy: jak pomáhají vědcům při dobývání a výzkumu vesmíru
• Nová krystalografická metoda pomůže ve vývoji léků i rychlejších počítačů
• Dva bratři Jungwirthové, dva prestižní evropské granty ve výši 120 milionů korun
• Budoucnost energetiky: malé modulární reaktory jako zdroj čistší energie
• V Česku ve vědě zůstává ohromné množství srdcařů, říká Helena Reichlová