Pracovní podmínky v české vědě se mění. Podle průzkumu roste nejistota

31. 10. 2018

Výsledky dvouletého výzkumu o pracovních podmínkách v české vědě shrnula konference nazvaná Věda jako profese v roce 2018. Upozornila na přetrvávající předsudky vůči vědkyním, nespokojenost s nízkými platy a netransparentní prostředí. Jako velmi negativní jevy vědci a vědkyně vnímají rostoucí stres, který je spojený s tlakem na publikační výkon a tlakem na získávání grantů.

Do šetření Sociologického ústavu AV ČR a Centra pro výzkum veřejného mínění se zapojilo více než 2000 respondentek a respondentů jak z akademického prostředí, tak vysokých škol a dalších veřejných výzkumných institucí. Zvláštní přednášející konference byla britská novinářka a spisovatelka Angela Saini, která zde představila českou verzi své provokativní knihy Od přírody podřadné. Jak se věda mýlila v ženách.

Předsedkyně AV ČR: Je co zlepšovat

„Neexistuje žádný zákon, který by v České republice diskriminoval ženy, ale je tady spousta různých pravidel a podmínek, jako například u zahraničních pracovních stáží, které může žena s malými děti splnit jen obtížně. Je určitě co zlepšovat,“ uvedla na úvod předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. „Klišé, že žena se má především starat o rodinu a muž o vydělávání peněz, je sice generace od generace slabší, ale stále existuje. Já jsem se s ním ve své generaci potýkala velmi intenzivně,“ dodala předsedkyně s tím, že neexistují žádné důkazy, že by ženský mozek fungoval hůř než ten mužský. „Můj bývalý vědecký týmu byl vyvážený na všech stupních a bylo vidět, že se mužský pohled s tím ženským liší, ale současně je komplementární. Myslím, že jsme k tak dobrým výsledkům dospěli i proto, že jsme k řešení biochemických otázek zohledňovali právě tyto různé přístupy,“ dodala s tím, že je zastáncem konsenzuálního přístupu.

Britská novinářka Angela Saini během prezentace

Pryč s nepsanými pravidly

S výsledky studie potom seznámila socioložka a vedoucí Národního kontaktního centra Sociologického ústavu Marcela Linková, která se podílí i na evropské legislativě. „Jsme skutečně v silném zajetí liberálního a vysoce individualistického přístupu k sociální realitě. Když se žena rozhodne děti nemít, pak ji nikdo nediskriminuje, začínající vědkyně by si měly zjistit, do čeho jdou, takové jsou názory mužů z dotazníkového šetření,“ uvedla Marcela Linková. S negativními postoji k rodičovství se podle výzkumu setkala na pracovišti více než třetina žen, včetně poznámek typu, že je lepší děti v nejbližší době nemít (29,9 procent), nebo že by v případě rodičovství musely zaměstnání dokonce opustit (téměř 15 procent). V rámci všech typů institucí se ženy také častěji koncentrují v nejnižších mzdových skupinách do 25 tisíc korun měsíčně.

Linková také zdůraznila, že pracovní podmínky se zásadně proměňují směrem k rostoucí nejistotě, a to zejména na počátku vědecké dráhy. „V jiných případech se česká věda bohužel příliš nemění, a to se týká zejména míry netransparentnosti,“ dodala Linková s tím, že vědecké instituce tady často fungují na základě nepsaných pravidel, ke kterým mají přístup lidé blízcí vedení – na základě čeho se udělují odměny či jak prodloužit smlouvu.

Marcela Linková zároveň představila konkrétní návrhy, jak tuto neutěšenou situaci vylepšit: mezi strategickými cíli je například možnost navýšit finanční ocenění pedagogické práce na vysokých školách, založení ceny genderové rovnosti pro progresivní instituci, zajistit dostupnou předškolní péči či nabízet novým zaměstnancům ve stejných pozicích stejnou výši platu.

Celou studii naleznete zde.

Připravila: Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Adéla Ježková pro Sociologický ústav AV ČR

Související články:

Jak prožíváme štěstí? Předsedkyně si prohlédla Sociologický ústav

Pracovní podmínky v české vědě se mění. Podle průzkumu roste nejistota

Přečtěte si také

Newsletter