EKOLOGIE INVAZÍ

Lidské štěstí a nepůvodní druhy

Invazní druhy jsou rostliny nebo živočichové, kteří se rozšířili mimo oblast původního výskytu a často způsobují nemalé škody. Experti proto vypracovali nový systém, který „vetřelce" hodnotí podle toho, jaké mají důsledky pro lidskou společnost. Na práci vědců pod vedením Svena Bachera z univerzity ve švýcarském Fribourgu se podíleli i Jan Pergl a Petr Pyšek z Botanického ústavu AV ČR a katedry ekologie Přírodovědecké fakulty UK v Praze. 

Jak vysvětluje Petr Pyšek, systém hodnotí nepůvodní živočichy a rostliny podle toho, jak ovlivňují, co lidé mohou v životě dělat a nakolik jsou schopni naplnit své tužby a potenciál. Studie s účastí vědců z Akademie věd ČR aktuálně vychází v časopise Methods in Ecology and Evolution.

Příkladem nevítaného vetřelce může být komár tygrovaný pocházející z jihovýchodní Asie, který v mnoha zemích světa přenáší obávanou horečku dengue. Nebo také ropucha obrovská. Původně měla v Austrálii chránit plodiny před škůdci, ale rozšířila se natolik, že místní obyvatelé museli omezit tradiční lov v buši. Invaze ropuch, které jsou po požití toxické, totiž výrazně snížila stavy zvířat.

Komár tygrovaný (Aedes albopictus) je původem z Asie. Na člověka přenáší některé nebezpečné nemoci – horečku dengue, žlutou zimnici a další. V Česku byl v roce 2012 zachycen jeho ojedinělý výskyt na jižní Moravě u Mikulova. (Foto: James Gathany, CDC, Wikimedia Commons).

Mezinárodní tým 17 vědců ze tří kontinentů vyšel z přístupu ekonomie blahobytu a vypracoval Socioekonomickou klasifikaci nepůvodních organismů (Socio-economic impact classification of alien taxa – SEICAT). Pomocí pětimístné stupnice vyjadřuje, nakolik volbu lidí, co budou v životě dělat a jak se budou realizovat, ovlivňují nepůvodní druhy. Škála se přitom pohybuje od minimálního vlivu, kdy nenastávají změny v lidské aktivitě, až po vliv masivní, kdy určitá činnost z dotčené oblasti nevratně vymizí.

„Tím, že jsme jako kritérium použili změnu v aktivitách lidí, můžeme podchytit socioekonomické důsledky invazí mnohem lépe než tradiční monetární přístup,” vysvětluje vedoucí autor studie Sven Bacher.

Dopady invazí na všechny složky lidského života, jako jsou zdraví, materiální požitky, bezpečí a sociální a kulturní vztahy, se tak měří prostřednictvím stejného měřítka, což umožňuje různé druhy srovnávat, řadit a identifikovat ty nejhorší. „Je to klíčové, protože rozsah biologických invazí ve světě je v současnosti takový, že nikde si manažeři nemohou dovolit zaměřit se na všechny invazní druhy,” dodává Jan Pergl.

Připravili: Odbor mediální komunikace KAV ČR
Foto: Wikimedia Commons, Pixabay

EKOLOGIE INVAZÍ - Nepůvodní flóry celého světa
EKOLOGIE INVAZÍ - Globální ohniska nepůvodních rostlin a živočichů
EKOLOGIE INVAZÍ - Lidské štěstí a nepůvodní druhy

Přečtěte si také

• Evoluce věčně živá. V čem tkví podstata biologické rozmanitosti?
• Pozor na klíšťata v městských parcích, jsou nebezpečná, varují odborníci
• Unikátní rozmnožování skokanů z Moravy potvrdili vědci i u dalšího druhu žáby
• Embrya parazitických ryb hořavek se naučila přemet, který jim umožňuje přežít
• Na světě klesá počet velkých šelem – vymírání čelí například levharti
• Vědec chce rozlousknout záhadu rozmanitosti přírody za pomoci mušek octomilek
• Rostliny se mohou přizpůsobit klimatickým změnám, aniž by změnily svoji DNA
• Ekosystémové stanice: tiší strážci zkoumají „dech“ krajiny a dopady změn klimatu
• Vědci předkládají zajímavou teorii: křídla hmyzu se mohla vyvinout z žaber
• Třetina světa v posledních dekádách citelně vysychá, zjistili vědci z CzechGlobe