Barokní opera v nové premiéře. Muzikologové pořádali konferenci

V nádherném prostředí zámeckého barokního divadla v Českém Krumlově se na konci září odehrála novodobá světová premiéra opery německého skladatele Johanna Adolfa Hasseho Il Demofoonte. Při této příležitosti uspořádali muzikologové z Ústavu dějin umění AV ČR mezinárodní konferenci Il Demofoonte jako námět dramatu per musica: Johann Adolf Hasse a další skladatelé 18. století. Historicky poučená interpretace barokní opery se tak propojila s muzikologickým výzkumem.

Johann Adolf Hasse (1699‒1783) dílo zkomponoval pro drážďanskou operu, kde působil jako kapelník. Premiéra Il Demofoonte se konala 9. února 1748. V Českém Krumlově nastudoval Ondřej Macek se souborem Hof-Musici druhou autorskou verzi opery, poprvé provedenou v prosinci 1748 v Teatro San Giovanni Crisostomo v Benátkách. Novodobou premiéru 20. září 2019 následovaly dvě reprízy 21. a 22. září.

Hlavní referát konference, na niž přijeli badatelé mimo jiné z Itálie, Německa, Španělska, Polska a České republiky, přednesl Wolfgang Hochstein z Hochschule für Musik und Theater v Hamburku. Pozornost muzikologů v Českém Krumlově se zaměřila také na árii domnělého syna krále Demofóna Timanta „Misero pargoletto“. Tato árie poutala po desetiletí zájem teoretiků, estetiků a spisovatelů – mezi mnohými Marmontela nebo Stendhala. Její strukturou i ohlasy se v Krumlově podrobně obírali řečníci Álvaro Torrente z Università Complutense v Madridu a Lucio Tufano z Università degli Studi v Palermu. Další Timantova árie, „Non temer bell’idol mio“, se stala námětem příspěvku Steffena Vosse z Bavorské národní knihovny: porovnal ji ve zhudebnění Josepha Schustera a Ferdinanda Bertoniho.

Zahájení muzikologické konference v Českém Krulově: zleva členka Akademické rady AV ČR Taťána Petrasová, ředitel Ústavu dějin umění AV ČR Tomáš Winter a předseda Mozartovy obce v České republice Tomislav Volek 

Metastasiovým libretem Demofoonte se inspiroval i W. A. Mozart

Další vystupující, Manfred Hermann Schmid z Univerzity v Tübingen, pojednal o způsobech zhudebnění božských sudeb („orakula“) v různých operách 18. století a osvětlil zvláštnost věštby v Mozartově Idomeneovi. Mozarta libreto Metastasiova Demofoonte evidentně zaujalo, neboť z něj zhudebnil sedm árií, jak ve svém referátu pojednala Milada Jonášová z Ústavu dějin umění AV ČR.

Různá zhudebnění Demofoonta, provedená v Neapoli, představil Raffaele Mellace z Univerzity v Janově. Niccolò Jommelli zhudebnil totéž Metastasiovo libreto ve čtyřech různých verzích: pro Padovu (1743), Milán (1753), Stuttgart (1764) a Neapol (1770), což pojednal Tarcisio Balbo, hudební badatel z Modeny, autor kritické edice této Jommelliho opery.

Mimořádnou oblibu Metastasiova libreta Demofoonta doložili svými příspěvky o jeho zhudebněních Roland Schmid-Hensel z Pruské Státní knihovny v Berlíně, který pojednal operu Carla Heinricha Grauna (Berlín 1746), a Kamila Hálová z Italského velvyslanectví v Praze, referující o opeře Jana Evangelisty Koželuha (Praha 1771). 

Ukázky z náročného partu pro lesní roh přednesl syn referentky Mario Barra, posluchač pražské konzervatoře

Tomislav Volek, předseda Mozartovy obce v České republice, vyšel ve své přednášce z rozporu mezi provedením pouhých tří oper Hasseho v Praze a dochovaným množstvím jeho árií v českých archivech. Akcentoval přitom mnohostranné odlišnosti pražské veřejně přístupné opery od dvorních oper v sousedních zemích, což je zahraniční muzikologií vytrvale přehlíženo. 

Na konferenci, kterou zaštítil Italský kulturní institut v Praze, spolupracovala s Ústavem dějin umění AV ČR řada partnerů: Centrum barokní kultury v Českém Krumlově, soubor Hof-Musici a Mozartova obec v České republice. Setkání hudebních vědců finančně podpořila Komise pro regionální spolupráci krajů a ústavů Akademie věd ČR pro rok 2019, hamburské Johann Adolf Hasse-Stiftung a Jihočeský kraj.

Tímto způsobem byla v Krumlově už po páté propojena historicky poučená interpretace barokní opery s muzikologickým výzkumem, jehož konečným výstupem je do roka vydaná publikace přednesených příspěvků v nově založené ediční řadě L’opera italiana nei territori boemi durante il Settecento. Takto byl 2016 vydán sborník o Antoniu Boronim a jeho opeře L’amore in musica a 2017 sborník o vídeňském dvorním skladateli Antoniu Caldarovi, který 1732 zkomponoval operu pro českokrumlovské zámecké divadlo Lʼasilo dʼAmore. Oba svazky vydala Mozartova obec v ČR spolu se souborem Hof-Musici. Od 3. svazku převzalo ediční řadu nakladatelství Academia, které 2018 vydalo sborník z konference „Didone jako operní námět“, která se uskutečnila v souvislosti s novodobou světovou premiérou Boroniho opery La Didone, zkomponovanou 1768 pro pražské divadlo V Kotcích. V září 2019 vydalo nakladatelství Academia sborník „Tři dongiovanniovské opery pro Prahu: Caldara 1730 – Righini 1776 – Mozart 1787“.

Titulní obrázek: fotografie z novodobé světové premiéry Hasseho opery Il Demofoonte v krumlovském zámeckém barokním divadle

Připravila: Milada Jonášová z Ústavu dějin umění AV ČR, ve spolupráci s Markétou Růžičkovou, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Petr Zinke, Ústav dějin umění AV ČR

Přečtěte si také

• Nositel Akademické prémie Viktor Černý pátrá po genetických stopách člověka
• Vzpomínky každého z nás jsou cenným pramenem, říká historik Vojtěch Kessler
• Výzkum holokaustu obohacují mezioborové pohledy i osobní mikropříběhy
• Český doktorand prozkoumá v Lipsku přesuny našich středověkých hradišť
• Země nikoho. Vychází kniha o uprchlících, které nikde nechtěli přijmout
• Vzniká unikátní databáze svědectví Romů a Sintů o hrůzách holokaustu
• Cennosti z Bánovského pokladu patřily pravděpodobně významné pravěké velmožce
• Archeologové pod Pálavou odkryli hroby langobardské elity ze 6. století
• Depozitáře ukrývají střípky ze životů slavných osobností československých dějin
• Čeští archeologové v Ománu odkrývají více než milion let starou historii