Akademie věd podepsala dohodu s univerzitou v Pardubicích

Akademie věd ČR dále rozšiřuje svoji spolupráci s univerzitní sférou. Na smlouvy s Karlovou univerzitou v Praze či Masarykovou univerzitou v Brně navázala 11. října 2018 dohoda s Univerzitou Pardubice.

„Je potřeba spolupracovat a spojovat lidi, kteří mají svoji vizi. A z mého oboru biochemie a experimentální botaniky vím, že čím jsou obory vzdálenější, tím je ta spolupráce těžší, ale zároveň přínosnější,“ řekla při podpisu v prostorách Akademie věd v Praze Eva Zažímalová.

„Já jsem evolucionista, věřím na spolupráci konkrétních lidí a přirozený průběh věcí,“ s úsměvem dodal rektor univerzity v Pardubicích Jiří Málek s tím, že je důležité, aby takové spolupráci nic nebránilo ani formálně.

V nové dohodě se tak obě instituce zavazují, že budou „společně přispívat ke zvyšování kvality a efektivity výzkumu a vývoje v České republice“ a spolupracovat na doktorských studijních programech. Smlouva upravuje, že ve vysokoškolském diplomu bude uveden název akademického pracoviště, které studenta školilo, či že u státní doktorské zkoušky bude mít spolupracující akademické pracoviště zastoupení v komisi.

Slavnostní podpis dohody v kanceláři předsedkyně AV ČR na Národní třídě

Unikátní restaurátorská fakulta

Univerzitu v Pardubicích v současnosti tvoří sedm fakult a 130 studijních oborů, 8 000 studentů a více než 1000 zaměstnanců. Historie této instituce přitom sahá do roku 1945, kdy v pardubických chemických továrnách vznikla iniciativa založit vysokou školu – původně měla v názvu slovo „chemická“ a později „chemicko-technologická“. Kromě těchto tradičních oborů si tady dnes studenti můžou vybírat předměty z ekonomicko-správní oblasti či informatiky, ze zdravotnických studií, filozofie, dopravnictví, ale také restaurování.

Předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová si posledně zmíněnou fakultu prohlédla osobně: je umístěná v nádherných historických prostorách v Litomyšli (včetně piaristického kláštera) a letos oslavuje pětadvacetileté výročí založení výuky restaurování. Nejmenší z fakult, která vznikla spojením soukromé a veřejné školy, má unikátní postavení v restaurování papíru. Restauruje se tam pergamen stejně jako papírové loutky a studenti, kteří podstupují individuální studium jak v oblasti umění, tak chemie, mají mezinárodní úspěchy.

„Výuka restaurování v Litomyšli vznikla počátkem 90. let z iniciativy majitele nakladatelství Paseka Ladislava Horáčka, takový projekt však bylo obtížné dlouhodobě financovat. Rádi jsme proto pomohli tuto tradici udržet a v roce 2005 jsme otevřeli pátou fakultu, administrativně to byl však poměrně náročný proces,” popsal vznik nové fakulty rektor Málek.

Rektor Univerzity Pardubice Jiří Málek a předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová

Nabízí se tak spolupráce s Ústavem anorganické chemie AV ČR, o kterém při podpisu smlouvy hovořila jeho někdejší ředitelka a členka Akademické rady Jana Bludská. Není to však zdaleka jediná oblast spolupráce mezi akademickými a univerzitními pracovišti. Blíží se například také podpis smlouvy s fakultou elektrotechniky a informatiky, ke které má zase blízko fyzik a místopředseda Akademie věd Jan Řídký, bývalý ředitel Fyzikálního ústavu.

Při podpisu smlouvy se probíraly i další plány na vzájemnou spolupráci, například projekty mobility a schémata na podporu studentských výměn.

Připravila: Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Pavlína Jáchimová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Související články:

Akademie věd bude ještě více spolupracovat s Masarykovou univerzitou

Akademie věd ČR a Univerzita Karlova uzavřely klíčovou dohodu

Přečtěte si také

• Krotitelé molekul: vědci objevili, jak zvýšit kapacitu molekulárních čipů
• Od vynálezu k praxi. Firma vyzkouší metodu jednodušší výroby metanolu
• Badatelé představili 3D materiály pro rekonstrukční a plastickou chirurgii
• Proč se Země a Venuše vyvinuly odlišně? Napoví mise, jíž se účastní i Češi
• Nová zobrazovací metoda pomůže rychleji identifikovat například rakovinné tkáně
• AMULET se zaměří na vývoj multiškálových materiálů, získal téměř půl miliardy
• Počítačový model ucha: čeští vědci vyvinuli unikátní nástroj ke zkoumání sluchu
• Čeští vědci odhalili π-díru v molekulách, potvrdili tak dekády známou teorii
• Česká kosmická mise SLAVIA chce pátrat po pokladech vesmíru
• Díky novému objevu týmu Pavla Hobzy by se mohly přepisovat učebnice chemie