Nadějní vědci z Akademie věd ČR uspěli v Cenách Neuron 2019

Ceny Neuron patří mezi nejprestižnější - a také nejlépe dotované - zdejší vědecké soutěže. Letos se badatelé z Akademie věd ČR prosadili zejména v kategorii „mladí a talentovaní“. Mezi šesti laureáty je to Petr Kohout z Mikrobiologického ústavu AV ČR a Vladimir Lotoreichik z Ústavu jaderné fyziky AV ČR. Cenu si převzali na slavnostním ceremoniálu v Národním muzeu. 

„Cenu Neuron považuji za jedno z nejprestižnějších vědeckých ocenění v Česku, o kterém rozhodují přední odborníci z oboru. Získání tohoto ocenění na počátku vědecké kariéry beru především jako motivaci do dalšího výzkumu,” říká mikrobiolog Petr Kohout, který se zaměřuje na vztah mezi houbami a rostlinami – mykorhizní symbiózu. 

Jako jeden z prvních českých vědců upozornil na to, že houby mohou ovlivňovat podobu celé naší krajiny – vytvářejí v půdě hustou síť, která rostliny propojuje, efektivně distribuuje živiny a pomáhá jim vzájemně komunikovat. To má vliv na kvalitu půdy a podobu celých rostlinných společenstev.

Oceněný mikrobiolog Petr Kohout

Tvarová optimalizace 

Druhým oceněným je matematik Vladimir Lotoreichik, kterého odborná porota ocenila za jeho výzkum ve spektrální teorii a tvarové optimalizaci. Lotoreichik se snaží matematicky dokázat, že určitý tvar tělesa optimalizuje energii mezi všechny tvary, které splňují určité geometrické podmínky.

„Jsem sebekritický člověk, a tak jsem překvapen, že jsem Cenu Neuron obdržel. Těší mě, že je můj výzkum takto oceněn. Motivuje mě to do další práce a zároveň cítím velkou odpovědnost,“ říká Vladimir Lotoreichik. 

Společně s nimi Neuron ocenil ještě čtyři další mladé vědce v oblasti fyziky, počítačových věd, medicíny a společenských věd.  

Odolnější rostliny a teorie čísel 

Hlavní cenu Neuron za celoživotní přínos vědě pak obdržel biolog Jiří Friml za výzkum rostlinného hormonu auxin, který dělá z rostlin organismy odolnější, než jsou lidé. Umožňuje jim flexibilně se přizpůsobit změnám vnějšího prostředí – a přežít. Cena za významný vědecký objev připadla matematikovi Janu Nekovářovi, oceněnému za objevy v oboru teorie čísel. Jeho matematické důkazy z teorie eliptických křivek přispěly k udělení věhlasné Fieldsovy medaile v roce 2014. V současnosti působí jako profesor na Sorbonně a je považován za jednoho z nejvýraznějších českých matematiků. 

Letošní ceny Neuron se udílejí již po desáté, mecenáši fondu nyní věnují laureátům 6 milionů korun. Veřejnost se může se všemi letošními oceněnými setkat na debatě ve čtvrtek 7. listopadu od 17 hodin v pražském Opero, rezervace místa na rsvp@nfneuron.cz.

Na titulním snímku matematik Vladimir Lotoreichik

Připravila: Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR na základě podkladů Nadace Neuron
Foto: Nadace Neuron

Přečtěte si také

• Magnesii Literu získala kniha Louky. Dobrodružství poznávání. Vyšla v Academii
• Věda musí mít podporu, aby přinášela výsledky, zaznělo na Akademickém sněmu
• Hodnocení „šité na míru“: vědecké naděje se seznámily s jeho principy
• Umění spojovat. Tři vědci převzali za svou práci medaile Akademie věd ČR
• Tým z Akademie věd objasnil modrou hádanku a získal Cenu Wernera von Siemense
• Podílel se na přelomovém výzkumu. Nyní archeolog Vitalii Usyk působí v AV ČR
• Program Akademie věd PRAK usnadní cestu jedenácti projektů do praxe
• Liberecký kraj přispěje na výstavbu nové budovy výzkumného centra TOPTEC
• Akademii věd navštívil šachový velmistr a ruský exilový politik Garry Kasparov
• Akademie věd ČR podpoří vědce, kteří nemohou ve své zemi svobodně bádat