Zahlavi

Život s roztroušenou sklerózou nekončí

Život s roztroušenou sklerózou nekončí

Tue May 30 08:45:00 CEST 2017

Poslední květnová středa (v zelené: barvě naděje) patří od roku 2009 Světovému dni roztroušené sklerózy (World MS Day). Mottem celosvětové akce, kterou organizuje Multiple Sclerosis International Fedaration, je „Společně proti RS aneb s RS život nekončí“. Kampaň chce upozornit na chronickou nemoc, při které lidský imunitní systém napadá centrální nervovou soustavu, na její příznaky i možnosti léčby a podpory. Kvůli závažnému onemocnění však nemusejí pacienti nutně skončit na invalidním vozíku – včasnou léčbou a aktivním způsobem života lze projevy nemoci úspěšně zmírnit. Ke Světovému dni roztroušené sklerózy, v jehož rámci se 31. května 2017 uskuteční podpůrné akce, se letos připojuje i Akademie věd ČR. Některé akce se konají pod záštitou místopředsedy vlády Pavla Bělobrádka.

Roztroušená skleróza paradoxně nemá nic společného se zapomětlivostí. Postihuje především mladé lidi, přičemž ženy dvakrát častěji než muže. Kromě genetických predispozic má na nemoc vliv nezdravý životní styl, například kouření, přesolování potravy, obezita aj.

Roztroušenou sklerózu popsal jako samostatnou chorobu v roce 1868 francouzský neurolog Jean-Martin Charcot (1825–1893). Když shrnul dřívější nálezy a doplnil je o vlastní klinická a patologická pozorování, nazval ji sclerose en plaques (roztroušená skleróza). Trojice základních příznaků choroby se souhrnně označuje jako „Charcotova trias“. Jde o nystagmus (kmitavý pohyb očních bulbů), intenční třes a skandovanou řeč (nemocný vyrazí první slabiku, následné slabiky polyká nebo hovoří zpomaleně s přetahováním jednotlivých slabik).

Co se děje v těle nemocného? V počátku nemoci pronikají do mozku nebo míchy agresivní bílé krvinky, které produkují zánětlivé látky. Vzniklý zánět poté poškodí obaly nervového vlákna. V důsledku toho se postupně poškozuje vlastní nervové vlákno, a člověk tak ztrácí hybnost.

Současná medicína sice neumí poškozená vlákna vyléčit, ale dokáže potlačit zánět okolo jejich obalů. „Léčebnými metodami jsou jednak rychlé zaléčení akutních příznaků a včasné zahájení tzv. imunomodulační léčby, která tlumí zánět, který je podkladem roztroušené sklerózy,“ vysvětluje prof. Eva Havrdová z Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Výzkum roztroušené sklerózy se rychle rozvíjí a jeho výsledkem je deset léků za posledních dvacet let a další budou jistě následovat. „V současnosti chceme zjistit, kde zánět začne přecházet v neurodegeneraci – tedy co vede k tomu, že pacient ztrácí nervová vlákna a nervové buňky, které jsou odpovědné za funkci. Pacienty umíme v současnosti držet déle při aktivním životě. Není to tak, že bychom jen prodlužovali život o špatné kvalitě,“ doplňuje prof. Havrdová.

Česká republika se v posledních 15 letech významně podílí na většině klinických studií s velkým počtem pacientů, stejně jako na výzkumných programech. Nový přístup k problematice roztroušené sklerózy rozvíjejí v Mikrobiologickém ústavu AV ČR. Tým profesorky Heleny Tlaskalové-Hogenové zkoumá vliv střevních bakterií na imunitní systém (je jich asi kilo a půl), protože se ukazuje, že u bezmikrobních zvířat nejde toto onemocnění vyvolat. Výzkumy lékařům přinášejí možnost, že by pacienta diagnostikovali a „vyměnili“ mikrobiom střeva – od toho by se dále odvíjela reakce imunitního systému.

Záznam přednášky prof. Evy Havrdové Je roztroušená skleróza civilizační choroba? z březnového Týdne mozku naleznete zde.

Připravil: Odbor akademických médií SSČ AV ČR
Foto: Pixabay