Zahlavi

Za vědeckou prací by měl být příběh, shodli se popularizátoři vědy

Za vědeckou prací by měl být příběh, shodli se popularizátoři vědy

Thu Nov 24 15:54:08 CET 2016

Upadá zájem veřejnosti o vědecká témata? Jak se liší popularizace vědy v Česku a v zahraničí? A jakou roli hrají v procesu popularizace vědy nová média? Nejen o těchto otázkách se bavili zástupci z řad popularizátorů vědy na panelové diskusi, která se uskutečnila ve středu 14. listopadu 2016 v rámci Týdne vědy a techniky AV ČR na Národní třídě v Praze v budově Akademie věd ČR.

Zúčastnili se jí Ondřej Vrtiška, vědecký novinář z časopisu Vesmír, ředitelka mezinárodní soutěže FameLab Dáša Sephton, Radek Mikuláš, vědec z Geologického ústavu AV ČR, a redaktorka Veronika Paroulková z Českého rozhlasu Plus. Debatu moderoval ředitel Odboru mediální komunikace Akademie věd ČR Jan Martinek.

Hned v úvodu zazněla otázka, jestli jsou vědecká témata pro česká média vůbec atraktivní. Veronika Paroulková poznamenala, že nejatraktivnější jsou hlavně objevy ve zdravotnictví nebo přírodovědná témata – jsou totiž často dobře aplikovatelná na reálný život všech lidí. Důležité je podle ní vždy se zmínit o dopadu objevu do praxe, o něčem, co abstraktní téma převede do reality a přiblíží tak lidem, kteří jej pak začnou považovat za vlastní.

Neméně důležitá je též forma, jakou je vědecký objev veřejnosti sdělen a jíž by  vědec i novinář měli vystihnout hlavní strukturu informace. Vědci by také měli mít na paměti, že laik se s danou problematikou setkává poprvé, a neměli by proto zacházet do přílišných podrobností. Vědečtí pracovníci by se pak měli při své práci okrajově věnovat i mediální komunikaci a rétorice, aby uměli svá témata, ve kterých jsou odborníky, srozumitelně vysvětlit laické veřejnosti.

K odlišnostem v popularizaci vědy v zahraničí promluvila Dáša Sephton. Zmínila, že jiný přístup je už v samotném vzdělávání;  děti na britských základních školách mají povinnou dramatickou a mediální výchovu a učí se tak komunikovat, debatovat a kriticky myslet. A to českým školákům potom v praxi chybí, ačkoli ve vědomostech se s britskými mohou bezesporu rovnat.

Radek Mikuláš poznamenal, že jedním z odrazových můstků pro mladé české vědce jsou celostátní přírodovědné olympiády, český unikát, který pomáhá mladým talentům nejen v podpoře jejich výzkumů, ale také v rozvoji jejich komunikačních a prezentačních dovedností.

V souvislosti s novými médii se diskutující bavili především o sociálních sítích. Ondřej Vrtiška vyjádřil názor, že  Facebook  propojil odborníky se zájemci o vědu z laické veřejnosti, zároveň však přinesl do vědy nešťastnou zkratkovitost. Nová média je tak třeba umět dobře využívat, aby se dala použít k popularizaci vědy na takové úrovni, o jakou usilujeme.

Jak by měl tedy vypadat ideální článek, rozhovor nebo post na Facebooku o novém vědeckém objevu? Měl by něco zajímavého sdělit, rozesmát nebo se emocionálně a osobně člověka dotknout. V ideálně propojené kombinaci všech tří složek tak vzniká za výzkumem ucelený příběh, který je tím správným způsobem popularizace vědy.

Připravil: Jan Martinek
Foto: Pavel Lisý