Zahlavi

Vědci si vymění poznatky o metodách řešení hrozící potravinové krize

Vědci si vymění poznatky o metodách řešení hrozící potravinové krize

Wed Jul 11 07:31:00 CEST 2018

Olomouc navštíví v příštích dnech zahraniční odborníci, kteří zkoumají dědičné informace dvou významných plodin – pšenice a banánovníku. O nejnovějších poznatcích promluví na sympoziu Advances in Plant Genomics for Crop Improvenment. Pod hlavičkou výzkumného programu Strategie AV21 Potraviny pro budoucnost jej pořádá olomoucké pracoviště Ústavu experimentální botaniky AV ČR, jež je součástí Centra regionu Haná pro zemědělský a biotechnologický výzkum.

Na mezinárodní akci, která se koná 13. července 2018, budou historicky společně poprvé přednášet a diskutovat vědci, kteří zkoumají dědičnou informaci u dvou naprosto odlišných rostlin – pšenice a banánovníku. Metody molekulární genomiky se totiž využívají ve výzkumu obou plodin.

„Naše centrum patří k zakládajícím členům světových konsorcií pro čtení genomu pšenice i banánovníku a významně se podílí na těchto důležitých projektech,“ říká vedoucí olomouckého centra Ústavu experimentální botaniky AV ČR Jaroslav Doležel. „Metody, které se vyvíjejí u pšenice, je možné s výhodou aplikovat i u banánovníku, a tím urychlit jeho šlechtění. Věřím, že výměna zkušeností celosvětově uznávaných odborníků posune výzkum dopředu,“ dodává.


Vedoucí olomouckého centra Ústavu experimentální botaniky AV ČR Jaroslav Doležel

Na sympoziu vystoupí řečníci z Belgie, Německa, Francie, Tanzanie, Ugandy a USA. Jedním z nejvýznamnějších hostů je odborník na výzkum DNA banánovníku Rony Swennen z belgické Lovaně. Ten řídí rozsáhlý mezinárodní program zaměřený na šlechtění banánovníku v Africe, který podporuje Nadace Billa a Melindy Gatesových a na kterém se podílí i olomoucké pracoviště.

Pšenice – od čtení DNA ke zkoumání starých odrůd a planých příbuzných druhů
Dopolední program sympozia bude patřit výzkumu jedné z nejdůležitějších plodin na světě, pšenici. Její obrovskou dědičnou informaci tvoří více než 16 miliard písmen dědičného kódu, a je tak šestkrát větší než u člověka. Vědcům se ji podařilo už kompletně přečíst a letos bude publikována konečná verze její sekvence. Na sympoziu se bude mj. hovořit o tom, že se v současnosti zkoumají rozmanitost dědičné informace této plodiny. Badatele zajímá genové bohatství různých odrůd, které chtějí využít ve šlechtění jako zdroj důležitých genů. Současně se snaží lépe poznat samotnou funkci dědičné informace a mj. i to, jak ovlivňuje kvalitu zrna, výnos a odolnost vůči chorobám a škůdcům.



Banánovník jako významný zdroj výživy světové populace
Na záchraně genového bohatství banánovníku se podílí i olomoučtí vědci. Banánovník je v mnoha ohledech protipólem k pšenici, což se týká i dědičné informace, která je ve srovnání s pšenicí třicetkrát menší.

Jaroslav Doležel upozorňuje na rozdíly v rozsahu vědeckého výzkumu: „Zatímco na obiloviny a zejména pšenici se celosvětově soustřeďuje velká pozornost, banánovník je ve výzkumu poněkud opomíjenou plodinou. Přitom ale hraje významnou roli při zajišťování výživy velké části rozvojového světa, kde trpí mnoho obyvatel nedostatkem potravy. V těchto zemích jsou právě škrobové typy banánů základní potravinou.“

Zatímco pšenice se množí semeny, pěstované odrůdy banánovníků semena nemají a množí se klonováním. Na plantážích proto mají všechny rostliny stejnou dědičnou informaci, což umožňuje rychlé šíření chorob a množení škůdců. Chemická ošetření ničí životní prostředí a pěstitelé v rozvojových zemích si je často ani nemohou dovolit.

Jediným řešením je proto šlechtění odolných odrůd. Olomoucké pracoviště Ústavu experimentální botaniky AV ČR k tomuto úsilí přispívá luštěním dědičné informace hlavních pěstovaných typů banánovníku, analýzami šlechtitelských materiálů a také studiem genového bohatství pěstovaných odrůd i planých druhů.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

Téma: Potraviny pro budoucnost

Svět získá lepší odrůdy pšenice


Olomoučtí vědci vyvinuli unikátní metodu izolace genů rostlin

Laboratoř pomůže zavádět nové metody šlechtění

O programu Strategie AV21 Potraviny pro budoucnost se více dočtete v časopise A / Věda a výzkum (3/2017).



Připravili: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, a Radoslava Kvasničková, Ústav experimentální botaniky AV ČR
Foto: Pavlína Jáchimová, Divize vnějších vztahů SSČ, Miroslav Bednařík