Zahlavi

Ve Filosofickém ústavu se zabývají etikou, Komenským i rukopisy Patočky

Ve Filosofickém ústavu se zabývají etikou, Komenským i rukopisy Patočky

28. 06. 2018

Kolik stál ve středověku kůň, s kým vším si dopisoval Jan Amos Komenský i kam studenti po smrti slavného filozofa Jana Patočky ukryli jeho rukopisy. To vše se dozvědělo vedení Akademie věd ČR na návštěvě Filosofického ústavu. Symbolicky se začínalo prohlídkou knihovny.

Autonomní vozidla, globální studia i etika ve státní správě

“V knihovně u nás všechno začíná i končí, je to nejdůležitější místnost v celém areálu,” řekl na úvod ředitel ústavu Ondřej Ševeček, podle něhož by se filozofické instituce měly podobat spíše klášterům, kde by badatelé trávili většinu času soustředěným studiem, rozjímáním a tvůrčí prací. “To dnes však bohužel není možné, vzhledem k nárokům vědeckého provozu a stávajícímu grantovému systému neúnosně přibývá byrokratizace,” posteskl si Ševeček, který je svým zaměřením rozkročen mezi historií a filozofií. Systematicky se například věnuje dějinám Baťova koncernu a jeho sociálním dopadům.

Ředitel Filosofického ústavu Ondřej Ševeček a předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová

V knihovně na návštěvu čekal vedoucí oddělení logiky Vít Punčochář, nositel letošní Wichterleho prémie pro vědce do pětatřiceti let, který vedení převzal po renomovaném filozofovi Jaroslavu Peregrinovi. Právě jednu z posledních mezinárodně ceněných Peregrinových knih návštěvě ukázal.

Představilo se tu také Centrum biblických studií, jehož projekt zaměřený na historii a intepretaci Bible patří k jedněm z největších na ústavu, a Kabinet pro klasická studia, který mimo jiné zpracovává Slovník středověké latiny v českých zemích.

Úloha intelektuálů

Poté se už vedoucí jednotlivých oddělení přesunuli do zasedací místnosti, kde pokračovala prezentace ústavu. “Chtěl bych, abychom se všichni podíleli na dialogu s vedením Akademie věd,” řekl ředitel Ševeček. Ve svém vystoupení kladl důraz na zahraniční aktivity ústavu, který jen v posledních třech letech uspořádal více než stovku mezinárodních konferencí a workshopů. Pracuje tu na 180 badatelů, kteří se zapojují do řady interdisciplinárních projektů, a to včetně etiky autonomních vozidel, teorie globálních konfliktů, filosofie performance či nástrojů rozvíjení etické kultury v české státní správě.

“To je samotná povaha filozofie, sledovat pohyb ostatních vědních disciplín. Filosofický ústav vnímám jako slunce, které vyzařuje do všech stran,” dodal s nadsázkou Ševeček. Následná diskuse, do které se zapojili přední odborníci ústavu Petr Sommer, Marek Hrubec či Petr Koťátko, pak zdůraznila zejména úlohu intelektuála v současné společnosti.

Historik Petr Sommer, Ondřej Ševeček, komeniolog Vladimír Urbánek, Alice Stará z AV ČR a členka Akademické rady AV ČR Lenka Vostrá

“Žijeme v době, která se hrdě označuje jako postfaktická či postpravdivá, ale já mám pocit, že jsme se kamsi propadli a tápeme v úplně bazálních věcech. Nejsem si jistý, že například rozumíme pojmům demagogie či korektní argumentace,” řekl ředitel centra medievistických studií Petr Sommer. Místopředseda Pavel Baran pak apeloval na přítomné, aby se po vzoru francouzského medievalisty Jacquese le Goffa, který pravidelně vystupoval v televizním pořadu, neostýchali více zapojovat do veřejných debat a kultivovat společenský prostor.

Komenského dopisy online

Intelektuální svět raného novověku odráží unikátní anglojazyčná databáze učenecké korespondence (http://emlo.bodleian.ox.ac.uk/), na které ústav spolupracuje s Oxfordskou univerzitou a financuje ho Mellonova nadace. Veřejně přístupná databáze obsahuje více než 130 tisíc záznamů, včetně korespondence Jana Amose Komenského, ale také mimo jiné Johannese Keplera, Thomase Hobbse či René Descartese, který v jednom svých dopisů označil Komenského za fantastu. Komenský usilující o nápravu vědění jako celku si zas v korespondenci stěžoval, že Descartova filozofie je jen dílčí. “Uživatelé si zde mohou vytvářet například virtuální mapy Komenského korespondenčních kontaktů a najdou zde i seznam všech podob jeho jména užívaných v dopisech, včetně pseudonymů,” říká vedoucí komeniologického oddělení Vladimír Urbánek, který je také šéfredaktorem mezinárodní revue Acta Comeniana.

Zachráněné nakladatelství

V rámci ústavu také působí dvě filozofická nakladatelství, Filosofia a od loňského roku též OIKOYMENH, které po náhlé smrti svého zakladatele, filozofa Aleše Havlíčka, bojovalo o existenci. “Jsem rád, že se tuto vyhlášenou značku podařilo zachovat a dále se rozvíjí,” uvedl bývalý ředitel Filosofického ústavu a místopředseda AV ČR Pavel Baran. Nakladatelství má přitom dlouholetou tradici, na počátku 90. let se přerodilo ze stejnojmenné samizdatové řady ustavené v 70. letech Ladislavem Hejdánkem.

Součástí ústavu je i Archiv Jana Patočky, který v den smrti filozofa Jana Patočky 13. března 1977 založili jeho spolupracovníci a studenti, kteří Patočkovy práce ukryli před Státní bezpečností. Jedním z nich byl i Ivan Chvatík, který dnes vede Patočkův archiv.

“Máme tu první Patočkův článek z roku 1928 i překlad jeho díla do perštiny,” říká Chvatík, který z regálů postupně vytahoval nejrůznější rukopisy, mnohé z nich psal Patočka francouzsky a německy. Nejsou to čistopisy, Patočka zde škrtal i vpisoval, přesto však jeho písmo působí neuvěřitelně úhledně. “To je sice pravda, ale co stránka dvě, to slovo, nad jehož luštěním pak strávíme týden,” s úsměvem vysvětloval Ivan Chvatík. Badatelské sbírky Filosofického ústavu obsahují též pozůstalosti dalších známých filozofů jako Emanuela Rádla či Karla Kosíka, jehož sebrané spisy začínají vycházet péčí oddělení pro studium moderní české filosofie.

Výhled na Týn i Bartolomějskou

Z podkrovních prostor Patočkova archivu návštěva vystoupala ještě o patro výš, až nahoru do věže, která skýtá pohled na sochu “viselce”, a také jeden z nejkrásnějších pohledů na Prahu. Vedení Akademie tam společně s ředitelem Ševečkem doprovázel i nositel Akademické prémie Ladislav Kvasz z oddělení analytické filosofie. V citlivě rekonstruovaném prostoru si pak návštěvník jen těžko dokázal představit, v jak katastrofálním stavu byla stejná budova před rokem 1989.

“Tady vidíte Petřín s pražskou Eiffelovkou, tady je střed světa na Staroměstském náměstí a támhle Bartolomějská, v které jsme strávili dost času,” řekl s narážkou na výslechy na vyšetřovně Státní bezpečnosti Ivan Chvatík.

Úvodní fotografie: Vedoucí komeniologického oddělení Vladimír Urbánek představuje unikátní databázi korespondence učenců

Připravila: Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Jan Martinek a Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR