Zahlavi

V pátek se odehrálo nejdelší úplné zatmění Měsíce v tomto století

V pátek se odehrálo nejdelší úplné zatmění Měsíce v tomto století

Fri Jul 27 11:04:39 CEST 2018

V pátek 27. července se Měsíc v úplňku ponořil na 1 hodinu a 43 minut do zemského stínu a získal zvláštní cihlově oranžové až rudé zabarvení. Šlo o nejdelší úplné zatmění Měsíce v tomto století, delší nastane až 9. června 2123. Vzácný úkaz doplnil ještě druhý unikátní jev – planeta Mars se v den zatmění ocitla v nejvýraznější opozici se Sluncem za posledních 15 let.

Úplné zatmění se v Česku odehrálo nízko nad jihovýchodním obzorem mezi 21:30 až 23:13 středoevropského letního času. K příležitosti úkazu vychází kniha Tajemná zatmění s předmluvou Jiřího Grygara. Zatmění Měsíce vzniká při průchodu našeho kosmického souseda zemským stínem. Teoreticky by k úkazu mělo dojít pokaždé, kdy je Měsíc v úplňku a nachází se v tu dobu přesně na opačné straně oblohy než Slunce. Do roka však nastanou maximálně 4 měsíční zatmění (počítáme-li i nevýrazná polostínová zatmění). Je to způsobeno tím, že dráha Měsíce je vůči rovině zemské dráhy skloněna o přibližně 5° a zemský stín na obloze pokrývá ve vzdálenosti Měsíce kruhovou plochu o úhlovém průměru jen 1,5°. Měsíc proto zemský stín častěji mine a k žádnému zatmění nedojde.

Délka úplného zatmění závisí na tom, jakou částí zemského stínu Měsíc prochází. Čím blíže prochází u středu zemského stínu, tím je zatmění delší. Takzvané „středové“ zatmění, při kterém centrální část měsíčního kotouče prochází geometrickým středem zemského stínu, nastává průměrně 5krát za století.

Nejzajímavější zabarvení: na začátku a na konci

Měsíc při zatmění z oblohy nezmizí. Vzdušný obal Země láme podobně jako optický hranol sluneční světlo do vnitřku zemského stínu. Na Měsíc však dopadá jen červená (dlouhovlnná) část spektra slunečního světla, neboť vzdušné molekuly modrou barvu rozptýlí už v atmosféře, díky čemuž také vděčíme za blankytný odstín denní oblohy. Měsíc tak chytne zvláštní naoranžovělou, cihlově červenou, rudou, nebo dokonce nahnědlou barvu. Nejzajímavější bývá zpravidla zabarvení na počátku a před koncem fáze úplného zatmění, kdy se na světlejší okraj Měsíce promítá světlo procházející zemským ozonem. Ten k načervenalému zabarvení ztemnělého Měsíce dodává světle šedý až namodralý nádech. Tento „tyrkysový“ jev poprvé popsal v roce 2007 klimatolog Richard Keen z Univerzity v Coloradu. Byl pozorovatelný u celé řady předchozích měsíčních zatmění, naposledy při úkazu v lednu letošního roku.

Barvu ovlivňuje i znečištění atmosféry 

Barvu a sytost Měsíce v zemském stínu mohou ovlivnit dvě věci. Jednak stav znečištění atmosféry; především po silných sopečných erupcích může být Měsíc velmi tmavý. Druhým faktorem je již zmíněná poloha Měsíce v zemském stínu – je-li na okraji stínu, má často naoranžovělou či světle červenou barvu. Naopak uprostřed stínu, kam dopadá nejméně slunečního světla lámaného zemskou atmosférou, bývá barva úplňku až nahnědlá.

Související články:

V Ondřejově mají největší český dalekohled a spoluracují s NASA

Připravil: Pavel Suchan, Astronomický ústav AV ČR ve spolupráci s Odborem mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Astronomický ústav AV ČR