Zahlavi

V Liblicích se uskuteční Letní škola pro postgraduální studenty

V Liblicích se uskuteční Letní škola pro postgraduální studenty

Tue Jun 26 21:40:00 CEST 2018

Ústav přístrojové techniky AV ČR připravuje v termínu od 7. do 13. července 2018 již 28. ročník mezinárodní letní školy Microwaves and Lightwaves, která se uskuteční v Konferenčním centru AV ČR – Zámek Liblice.

Letní škola má mezinárodní renomé s dlouholetou tradicí a každý ročník se koná v jiné evropské zemi. Odborné zaměření sympozia je vysokofrekvenční elektronika, optika, laserové technologie a mikrovlnné a terahertzové technologie. Určena je pro postgraduální studenty – především absolventy elektrotechnických fakult technických vysokých škol, oborů mikrovlnná a vysokofrekvenční elektronika, a pro absolventy přírodovědeckých fakult, oborů fyzikální elektronika nebo optika a fotonika. Předpokládaná účast posluchačů školy je okolo 65 studentů z 10 převážně západoevropských zemí.

„Školu zahájí úvodní přednáškou emeritní profesor Hans Ludwig Hartnagel z Technické univerzity v Darmstadtu, mimořádně významná osobnost v oboru mikrovlnné a terahertzové techniky. Ludwig Hartnagel je iniciátor a zakladatel tradice letní školy,“ vysvětluje hlavní organizátor akce prof. Josef Lazar z Ústavu přístrojové techniky AV ČR.



Čím je Letní škola pro postgraduální studenty zajímavá?
Unikátnost konceptu spočívá především v propojení odborností vysokofrekvenční elektroniky a optiky/fotoniky. Mezi radiofrekvenčním pásmem a optickými kmitočty leží oblast nazývaná terahertzové pásmo, oblast frekvencí, s nimiž si současná technika neví příliš rady a v angličtině se nazývá termínem „terahertz gap“. Zvládnout tuto poslední „díru“ v kmitočtovém pásmu je v současnosti velikou výzvou. Střetávají se zde koncepty tradiční elektroniky a optiky, které doposud představovaly zcela jiné světy s jinou metodologií a pohledem na fyzikální realitu. Oba tyto přístupy samy o sobě v terahertzovém pásmu selhávají a cesta vpřed vede pouze prostřednictvím synergie obou – a o to se právě naše letní škola snaží.

Letos se koná již 28. ročník – shrnul byste téměř 30 let konání konference? Kolikrát se uskutečnila u nás?
Účastnil jsem se „jen“ šesti ročníků, nicméně iniciativa vzešla právě od profesora Hartnagela z Darmstadtu, byla reakcí na pád železné opony a byla motivována snahou podpořit spolupráci evropských technických vysokých škol v oboru. V České republice se koná po čtvrté a já i náš ústav jsme již s Vysokým učením technickým Brno pořádali tuto školu v třešťském konferenčním centru. Všem se tam tehdy moc líbilo a rádi na to vzpomínají.

V prvopočátcích se škola odborně zaměřovala pouze na vysokofrekvenční a mikrovlnnou elektroniku. Optika, fotonika a následně také terahertzové technologie se postupně vloudily tak trochu zadními vrátky s tím, jak optická vlákna a lasery ovládly obor telekomunikací. Terahertzové technologie jsou nyní tak trochu módní obor a pro mnohé z účastníků hlavní nosné téma výzkumu.

Jak vnímají zahraniční účastníci postavení Ústavu přístrojové techniky AV ČR v oboru?
Ústav přístrojové techniky AV ČR a naše oddělení koherenční optiky je oborově mírně mimo hlavní proud na této letní škole. Představujeme „optický konec“ spektra (nahlíženo jak oborově, tak kmitočtově). Nicméně přesah do radiofrekvenční techniky máme také, zabýváme se přesnými lasery, metrologií času a optických frekvencí. Problém překlenutí propasti mezi radiofrekvenčními signály a světlem řešíme také, a to pomocí femtosekundových syntezátorů optických kmitočtů. Má přednáška o kvantové metrologii a optických iontových hodinách, ve které jsem prezentoval náš výzkum, byla na minulém ročníku letní školy přijata s velkým obdivem a uznáním.

Zcela jistě se v této komunitě těšíme velké vážnosti – také proto, že jsme pracoviště neuniverzitního výzkumu a díky tomu se věnujeme našim výzkumným tématům dlouhodobě a systematicky. Výuka – v našem případě postgraduálních studentů – je u nás sice nezbytný, ale přece jen doplněk k vědě. Na školách je tomu, pochopitelně, spíše naopak.

Související články:

Budoucnost elektronové optiky a přístrojové techniky


Čeští vědci vyvrátili jednu z hypotéz o vzniku ozonové díry


Nový pohled do živých organismů


O mikroskopii se dočtete také v časopise A / Věda a výzkum.



Připravili: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, a Pavla Schieblová, Ústav přístrojové techniky AV ČR
Foto: Pavlína Jáchimová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR