Zahlavi

Ústav pro soudobé dějiny poodhaluje historii romské genocidy

Ústav pro soudobé dějiny poodhaluje historii romské genocidy

Wed Sep 20 12:03:34 CEST 2017

Romské komunity jsou nedílnou součástí multietnické mozaiky střední a východní Evropy, co ale vlastně víme o jejich historii? Studium Romů je doménou folkloristů, etnologů a filologů, zatímco romská historie jako disciplína je roztříštěná a izolovaná. Změnit to má nově ustavené Pražské fórum pro romské dějiny při Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Tento týden se koná jeho první konference zaměřená na romský holokaust a jeho následky.

V Evropě podle dr. Kateřiny Čapkové z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR dosud žádná akademická platforma zaměřující se na historický výzkum romských komunit neexistovala. Cílem nově ustavené nadnárodní iniciativy tak je mimo jiné propojit izolované badatele z různých evropských zemí, a to nejen romisty, ale především historiky, sociology, antropology, filology a další.

„Máme spoustu pramenů orální historie a písemných pramenů neromského původu, nám ale připadá podstatné připomenout také romské písemné prameny, na které se dost zapomíná,“ říká dr. Helena Sadílková z Filozofické fakulty UK. Pro pražskou konferenci si proto připravila příspěvek o dvou romských osobnostech – Leonu Růžičkovi a Josefu Jelínkovi, kteří jako jedni z mála romskou genocidu přežili a zanechali po sobě písemné svědectví.

Konference, která začala ve středu 20. září, přináší hned několik důležitých příspěvků vycházejících z rozhovorů pamětníků a jejich potomků, které dosud nikde nezazněly. Například Hanna Abakunova z University of Sheffield v rámci svého doktorského výzkumu vyzpovídala stovky ukrajinských Romů, kteří buď přímo sami zažili hrůzy genocidy nebo o nich slyšeli z úst svých nejbližších příbuzných. Podle ní se na Ukrajině i v jiných postsovětských republikách o romském holokaustu téměř vůbec nemluví a nikdo se mu příliš nevěnuje. Někteří z příbuzných se o zkušenostech svých babiček a dědečků dozvěděli až díky výzkumu. O dosud neoznačených masových hrobech romských obětí v pohraničních oblastech mezi Běloruskem a Litvou nebo o tom, jakou náhodou a jen díky pomoci místních přežily některé z romských dětí, vyprávěla také Volha Bartashová z University of Uppsala.  



Fotografie dětí z německé rodiny Laubingerů v roce 1933, zdroj: University of Liverpool Library 

Doprovodným programem ke konferenci je debata v Knihovně Václava Havla v Ostrovní ulici v Praze na téma vyrovnávání se s následky romského holocaustu. Pozvání přijali i členové romských a sintských rodin z České republiky a Německa, jejichž účast finančně podpořil Česko-německý fond budoucnosti.

Vedle konference se koná také výstava unikátních předválečných fotografií Sintů a Romů z německé oblasti Dessau-Rosslau v Anhaltsku. Jejich autorem byl novinář a fotograf Hanns Weltzel. Výstavní panely je možné si prohlédnout v Karolinu v Celetné ulici od 23. září do 3. listopadu 2017.  

Pražské fórum pro romské dějiny je institucionálně zakotveno na Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Na aktivity fóra dohlíží řídicí výbor ve složení Ilsen About (École des hautes études en sciences sociales, Paříž), Yasar Abu Gosh (FHS UK), Kateřina Čapková (ÚSD AV ČR), Celia Donertová (University in Liverpool), Jan Grill (University of Manchester), Krista Hegburgová (United States Holocaust Memorial Museum), Helena Sadílková (FF UK) a Eszter Varsová (Das Leibniz-Institut für Ost- und Südosteuropaforschung, Řežno).

Připravila: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Archiv University of Liverpool Library (na snímku je Sofie Krauseová-Laubingerová v německém Dessau-Rosslau)