Zahlavi

Údaje pořízené českými vědci vedly k nálezu dalšího meteoritu s rodokmenem

Údaje pořízené českými vědci vedly k nálezu dalšího meteoritu s rodokmenem

Thu Oct 04 10:44:02 CEST 2018

Svět má další meteorit s rodokmenem, tedy takový, o němž víme, odkud ze Sluneční soustavy k Zemi přiletěl. Zařadil se tak ke zhruba třiceti dalším. Zatím byl neoficiálně pojmenován Renchen, protože čtyři úlomky z tohoto pádu byly nalezeny poblíž města Renchen na území Německa, a to na základě českých výpočtů. Scénář tohoto pádu, vedoucí k nálezu dílčích meteoritů, určili pracovníci Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR analýzou záznamů pořízených přístroji v české, německé a francouzské části Evropské bolidové sítě, dlouhodobého mezinárodního experimentu, založeného před více než půlstoletím doktorem Zdeňkem Ceplechou.

V úterý 10. července půl hodiny před půlnocí místního času ozářil rozsáhlé území kolem středního toku Rýna u hranic Německa a Francie velmi jasný meteor – bolid. S výjimkou velké části Francie a menších oblastí Německa bylo sledování tohoto bolidu komplikováno rozsáhlou oblačností, která v té době pokrývala významnou část západní a střední Evropy. Jeho dráha navíc byla velmi strmá a krátká, jev trval pouhé čtyři sekundy, a bolid – který po krátkou dobu zářil jasněji než Měsíc v úplňku – tak neupoutal příliš velkou pozornost. Naštěstí ho zaznamenaly přístroje z české a německé části Evropské bolidové sítě (EN), kde tou dobou bylo alespoň částečně jasno, a díky těmto záznamům se bolid podařilo spolehlivě a dostatečně přesně popsat, zároveň předpovědět, že skončil pádem meteoritů, a určit oblast, kde úlomky leží a jak by měly být velké.

Výřez z celooblohového snímku bolidu z 10. července 2018 pořízeného automatickou
digitální bolidovou kamerou na stanici Českého hydrometeorologického ústavu na
Přimdě. Bolid je velmi nízko nad západním obzorem (foto: Astronomický ústav AV ČR)

Po vyhodnocení záznamů týmem pracovníků Oddělení meziplanetární hmoty v Ondřejově se jejich německým kolegům v předpovězené oblasti skutečně podařilo meteority najít. Tím se tento případ zařadil do velmi vzácné kategorie tzv. meteoritů s rodokmenem, protože čeští vědci nejen přesně určili, kde meteority dopadly, ale také vypočítali, odkud k Zemi přiletěly. Před srážkou se Zemí meteoroid obíhal Slunce po relativně málo výstředné dráze, mírně skloněné k rovině ekliptiky, tj. rovině zemské dráhy. V přísluní se meteoroid dostal jen o málo blíž ke Slunci, než je dráha Země, a nejdále od Slunce se pohyboval ve vnitřní oblasti hlavního pásu planetek. Původem se tedy jednalo o malou část asteroidu typu Apollo pocházejícího z vnitřní části hlavního pásu planetek.

Úlomky od několika gramů po kilogram

Bolid s označením EN100718, velký asi jako fotbalový míč, byl zachycen automatickými digitálními celooblohovými bolidovými kamerami na českých stanicích Přimda a Churáňov a snímky z těchto kamer umožnily předběžně určit, nejen kudy bolid letěl, ale především zjistit, že to byl případ, který s jistotou skončil pádem meteoritů. Tyto stanice jsou součástí Evropské bolidové sítě, která pokrývá území střední Evropy a jejíž centrum je v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Ze záznamů čeští vědci během jediného dne určili, kde se jev odehrál, jak probíhal, jak byl mohutný a že skončil pádem meteoritů. A to přesto, že bolid letěl daleko mimo naše území a kamery se od něj nacházely velmi daleko (od 365 do 420 km). Závěry se pak podařilo zpřesnit díky snímkům z německé stanice 87 Gernsbach a francouzské stanice 78 Osenbach. Celý úkaz byl tedy popsán výhradně ze záznamů z kamer Evropské bolidové sítě.

Těleso se při vstupu do atmosféry pohybovalo rychlostí necelých 20 km/s a postupně se v atmosféře brzdilo a také rozpadalo. Díky relativně malé vstupní rychlosti, strmé dráze, nezanedbatelně velké počáteční hmotě a dostatečné soudržnosti materiálu přestal bolid svítit až pouhých 18 km nad zemí západně od města Renchen nedaleko řeky Rýn, která zde tvoří hranici mezi Německem a Francií. Takto hluboký průnik je u bolidů velmi vzácný, navíc jednoznačně znamená, že došlo k pádu meteoritů. Pádová oblast meteoritů všech velikostí leží výhradně na území Německa právě v oblasti města Renchen. Menší úlomky jsou ve východní části předpovězené pádové oblasti, největší meteority pak v úzkém pásu západně od Renchenu. K nejmenším patří úlomek vážící pouze 4,8 gramu nalezený 30. září v ochranné síti proti ptákům v jabloňovém sadu; k největším pak meteorit o hmotnosti 955 gramů objevený již na přelomu července a srpna.

První meteorit Renchen (M1) o hmotnosti 11,9 g v nálezové pozici a s vloženým
detailem. Meteorit byl nalezen necelé dva týdny po pádu dne 24. července 2018
(foto: Ralph Sporn a Martin Neuhofer, Pavel Spurný)


Nálezem meteoritů se přesně potvrdil celý scénář tohoto pádu, určený z analýzy záznamů, které pořídily přístroje v české a německé části Evropské bolidové sítě. Je to bezesporu jeden z největších úspěchů tohoto dlouhodobého mezinárodního experimentu, založeného v roce 1963 doktorem Zdeňkem Ceplechou. Evropská bolidová síť byla prvním takovým experimentem na světě a jako jediná zůstává takto dlouho v provozu.

V současné době je známo zhruba 30 meteoritů s rodokmenem, tj. takových, jejichž dráha byla určena z přístrojových pozorování. Z toho ve více než polovině případů včetně toho vůbec prvního – meteoritu Příbram ze 7. dubna 1959 – se na výpočtech podíleli pracovníci Astronomického ústavu AV ČR. Podle jejich výpočtů byly nedávno nalezeny například i meteority Ždár nad Sázavou z 9. prosince 2014, Hradec Králové ze 17. května 2016 či Stubenberg v Německu ze 6. března 2016.

 

Podrobnou zprávu najdete na adrese: http://www.asu.cas.cz/articles/1414/19/dalsi-meteorit-s-rodokmenem-nalezeny-na-zaklade-dat-porizenych-evropskou-bolidovou-siti

 

Připravil: Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR na základě tiskové zprávy Astronomického ústavu AV ČR
Úvodní snímek: Druhý a zároveň největší meteorit Renchen (M2) o hmotnosti 955 g nalezený dne 31. července 2018 (foto: Ralph Sporn a Martin Neuhofer)