Zahlavi

Syn pouště Alois Musil

Syn pouště Alois Musil

21. 02. 2018

Boty, mlýnek na kávu nebo také komiks. Nejen s těmito exponáty se můžete vydat na procházku pouštní krajinou na výstavě Syn pouště. Cestovatel a fotograf Alois Musil (1868–1944). Unikátní fotografie muže mnoha tváří, sedláka z Vyškova, přítele pouštních beduínů, univerzitního profesora i katolického kněze, z cest po Orientu představují osobitý obrazový zápisník. Ačkoli je Alois Musil pořizoval především kvůli dokumentaci, posloužily i jako ilustrace jeho knih a pojednání.

Expozice, kterou připravily Akademická společnost Aloise Musila, Orientální ústav AV ČR a Masarykův ústav a Archiv AV ČR, zachycuje Musilovy cesty chronologicky i geograficky. Pojetí výstavy skutečně navozuje procházku pouštní krajinou, jež kopíruje mapu Blízkého východu. Zatímco západní břeh Jordánu, Sinaj a Negev jsou spojeny s prvními Musilovými cestami v roce 1895, snímky z Jordánska dokumentují jeho nejslavnější objev – pouštní zámek Qusajr cAmra, k němuž poprvé přicestoval v roce 1898. Další výpravy zavedly Aloise Musila až na území současné Saúdské Arábie, Sýrie a Iráku.


„Malý náš stát snaží se upraviti své styky s cizinou, i musí proto vybudovati základy těchto styků doma. Značnou část významné pro nás ciziny tvoří orient, a to jak blízký, tak daleký. […] Musíme se vůbec snažiti, by si náš akademický dorost získal širšího rozhledu světového. Kdo stále jen doma sedá, má domácí jen rozum.“ (Z článku Aloise Musila, jednoho ze zakladatelů Orientálního ústavu, Naše úkoly v orientalistice a v orientě – 1920).


Vernisáže se zúčastnili i představitelé Akademie věd ČR – zprava členka Akademické rady Taťána Petrasová z Ústavu dějin umění, ředitel Masarykova ústavu a Archivu Luboš Velek a ředitel Orientálního ústavu Ondřej Beránek.

Fotografie, které na hliníkové desky adjustovali odborníci z FAMU, ale také originální předměty z jeho cest po Blízkém východě zpřístupnila Akademie věd ČR na výstavě v Galerii Věda a umění v hlavní budově na Národní třídě v Praze.

Musilovy fotografie se nevystavují poprvé – od roku 2015 zavítaly pod záštitou Ministerstva zahraničních věcí ČR i do zemí Blízkého východu (Izraele/Palestiny, Jordánska, Saúdské Arábie či Bahrajnu). Akademická společnost Aloise Musila, která expozici připravila, rovněž v tomto roce slaví „musilovské“ výročí – 10 let od svého vzniku v roce 2008. Jak vyzdvihuje předseda společnosti Petr Přebinda, objevují se na ní i snímky, jež se považovaly za ztracené a které by bylo škoda veřejnosti neukázat.


Předseda Akademické společnosti Aloise Musila Petr Přebinda komentoval zájemcům jednotlivé exponáty a fotografie.

Dobrodružné expedice Aloise Musila do arabského světa ze začátku minulého století připomíná na výstavě i komiks Šejch Músá aneb prof. Alois Musil Kristýny Košutové. Původně vznikl jako bakalářská práce a jeho dokončení podpořili fanoušci na webu Startovač. A proč jméno Šejch Músá v titulu komiksu? Odkazuje na to, jak Aloise Musila nazývali lidé z domorodých kmenů, aby bylo jeho jméno v jejich jazyce srozumitelné. Objednat si jej můžete na webových stránkách Akademické společnost Aloise Musila, ještě letos by měl ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí vyjít také v anglické mutaci. „Komiks nám umožnuje popularizovat osobnost Aloise Musila v méně náročné formě než prostřednictvím vědeckých bádání,“ podotýká Petr Přebinda.


Komiks Šejch Músá aneb prof. Alois Musil od Kristýny Košutové

Bronislav Ostřanský z Orientálního ústavu AV ČR na vernisáži připomněl, že se Alois Musil významně zasloužil také o vznik tohoto tradičního pracoviště Akademie věd ČR. „Výstavou si připomínáme osudy muže, jehož jméno a příběh měly být za minulého režimu zapomenuty. Navzdory tomu zůstávají Musilovy poznatky nenahraditelným zdrojem informací i v současnosti. Jeho vědecký záběr byl obrovský a stejně rozsáhlé je i zanechané dílo – své zážitky a znalosti shrnul do více než 70 knih, publikoval přes 1400 odborných i populárních článků.“


O úloze Aloise Musila při založení Orientálního ústavu AV ČR hovořil Bronislav Ostřanský z tohoto pracoviště.

Jedna nepublikovaná monografie o islámu, o níž se předpokládalo, že je ztracena, se dočkala vydání teprve v roce 2015 a s více než 70letým zpožděním. Přestože publikaci Ze světa islámu dokončil Alois Musil v roce 1941, v protektorátní době ani během komunistického režimu vyjít nesměla. Postřehy přináší třeba v rozdílném pohledu na náboženství usedlých muslimů a kočovníků pouště. Bronislav Ostřanský proto vyzdvihuje, že monografie je v kontextu současné doby, kdy se o islámu debatuje a mnohdy se rozvolňuje důraz na vědomosti o něm, aktuálnější než v době, kdy byla dopsána.






Hosty vernisáže čekala také ochutnávka tradičních arabských nápojů – čaje a kávy.

150. výročí narození Aloise Musila v roce 1868 a zároveň rok 90. výročí zahájení činnosti Orientálního ústavu AV ČR si česká veřejnost připomene 30. června 2018. Výstavu můžete v Galerii Věda a umění (Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1) navštívit od 21. února 2018 do 13. dubna 2018 (v pracovní dny 10–18 hod.).

Doprovodný program:
1. března a 12. dubna 2018, 16:30
(Galerie Věda a umění, Národní 3, Praha 1) se uskuteční komentovaná prohlídka pro veřejnost s autory výstavy z Akademické společnosti Aloise Musila a Orientálního ústavu AV ČR.



Připravil: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR