Zahlavi

Sesuvy: víme, kde hrozí, ale neřídíme se tím

Sesuvy: víme, kde hrozí, ale neřídíme se tím

Fri Nov 24 08:52:00 CET 2017

Svahové sesuvy patří mezi přírodní jevy, kterým člověk čelí od nepaměti. V České republice každoročně způsobují velké škody i přesto, že je vědci dlouhodobě sledují a mapují. Odborníci se shodují, že při stavbách se jejich poznatky využívají nedostatečně. Potvrzuje to i příklad sesuvu na dálnici D8 z roku 2013.

V jakých lokalitách hrozí sesuvy půdy nejčastěji zjišťují vědci z pracovišť Akademie věd ČR pod hlavičkou programu Strategie AV21 Přírodní hrozby. Výsledky mezioborových výzkumů představila 21. listopadu 2017 v Senátu PČR konference Sesuvy – podceňovaná nebezpečí?. Expertní setkání uspořádal Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Senátu PČR ve spolupráci s Ústavem struktury a mechaniky hornin AV ČR a Ústavem státu a práva AV ČR.


Na snímku zleva: Petr Kycl z České geologické služby, senátorka Jitka Seitlová, Hana Müllerová z Ústavu státu a práva AV ČR a ředitel Ústavu struktury a mechaniky hornin Josef Stemberk.

Koordinátor programu Strategie AV21 a ředitel Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR Josef Stemberk vysvětluje, že mapy území České republiky, které zaznamenávají minulé sesuvy, mají odborníci k dispozici již od šedesátých let 20. století a průběžně se aktualizují. „Československo dokonce patřilo mezi první státy na celém světě, které s mapováním rizik začaly. Do map dokážeme zanést i to, kde lze očekávat další sesuvy a kam až by zasáhly. Projektanti a stavební firmy je však při stavbách dostatečně nevyužívají, protože je k tomu legislativa nenutí. Prevence je přitom levnější, než když musíme řešit důsledky havárií.“

Jan Klimeš z téhož pracoviště potvrzuje, že sesuvy v České republice nastávají opakovaně. Jako příklad z minulosti uvádí sesuvy u Nechranické přehrady, které poničily rekreační chaty, nebo obec Maršov u Uherského Brodu, z níž se část lidí musela v šedesátých letech kvůli sesuvům odstěhovat. Jeho kolega Jan Blahůt v této souvislosti uvedl příklad z roku 2013, kdy sesuv zničil chatu na Slapech a zapříčinil smrt dvou lidí. Řešení sesuvů je přitom velmi nákladné a jen v letech 2007–2016 vydala Česká republika na jejich sanaci tři miliardy korun.


Konference na téma sesuvů půdy se konala v rámci spolupráce Akademie věd ČR a Senátu PČR.

Problematika svahových sesuvů je blízká i senátorce Jitce Seitlové, původní profesí geoložce a odbornici na ochranu životního prostředí. Potvrdila, že sice o krajině máme dostatek znalostí, ovšem v praxi se využívají jen omezeně. Téma sesuvů ale podle jejího názoru patří mezi důležité společenské otázky, a je proto dobře, že se expertní spolupráce mezi Senátem PČR a Akademií věd ČR úspěšně rozvíjí. „Konference se věnuje problematice, kterou jsem se profesně zebývala. Jako zástupkyně ombudsmana jsem se navíc setkala s konkrétními případy, kdy sesuvy půdy zasáhly do života obyčejných lidí a zničily jejich domovy.“


Místopředsedkyně Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Senátu PČR Jitka Seitlová


Účastníci konference se v diskusi rovněž vyjádřili k veřejnosti dobře známé „kauze“ sesuvu na dálnici D8 u Prackovic z června 2013. Analýzu příčin jeho vzniku připravili vědci z Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR, který o expertizu požádalo Ministerstvo dopravy. Josef Stemberk zopakoval, že v přístupu k výstavbě dálnice v sesuvných územích zjistili závažné nedostatky. „Jelikož se chystá výstavba dalších úseků dálnic v jiných problematických oblastech, zpracovali odborníci našeho ústavu, České geologické služby a Přírodovědecké fakulty UK pro Ministerstvo dopravy metodický pokyn, jak si při přípravě a výstavbě dálnic počínat, aby se situace neopakovala.“

Náměstek ministra dopravy Kamil Rudolecký na konferenci potvrdil, že se stát ze situace v roce 2013 poučil a metodiku, kterou experti vypracovali, využije při výstavbě dalších úseků dálnic.


Hana Müllerová z Ústavu státu a práva AV ČR hovořila s novináři o nedostatcích stávající právní úpravy.

Slabiny a stávající legislativní úpravy potvrdila i Hana Müllerová z Ústavu státu a práva AV ČR. Podle jejího názoru se například do územních plánů nepromítají důležité informace o rizicích, která jsou se sesuvy spojena. Jako inspirace by mohla sloužit ochrana před povodněmi a stanovení nejexponovanějších lokalit. „Sesuvy však jsou spíše lokální záležitostí, takže tento problém není natolik viditelný, jako jsou zmíněné povodně. Řešíme je bohužel teprve, když nastanou. Debatu o změnách právních úprav je třeba iniciovat.“

Připravil: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR,
Foto: Pavlína Jáchimová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR