Zahlavi

Sedmnáctý listopad v Akademii věd: stateční studenti i ženy

Sedmnáctý listopad v Akademii věd: stateční studenti i ženy

Mon Nov 20 10:44:05 CET 2017

Výročí „něžné revoluce“ v roce 1989, při níž po jednačtyřiceti letech skončil československý komunistický režim, si připomínala i Akademie věd ČR. Její předsedkyně Eva Zažímalová se 17. listopadu zúčastnila pietního aktu u Hlávkovy koleje, který byl oslavou Mezinárodního dne studenstva. Odvahu studentů připomněl také předseda spolku „Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových“ Václav Pavlíček či rektor Českého vysokého učení technického Petr Konvalinka. Odpoledne pak předsedkyně v pražské Lucerně pokřtila knížku nakladatelství Academia Bytová revolta: Jak ženy dělaly disent.

„Sedmnáctému listopadu vděčíme za mnohé, i vědecké badání je svobodnější. Ale ani svoboda není samozřejmá, je potřeba o ni neustále bojovat,“ řekla Odboru mediální komunikace Kanceláře Akademie věd předsedkyně Eva Zažímalová.

Pietní akt před Hlávkovou kolejí v Praze 2

Konec mužského mýtu

Na ženskou tvář boje za svobodu pak upozorňuje publikace, kterou od loňského podzimu připravovaly editorky Marcela Linková a Naďa Straková ze Sociologického ústavu AV ČR. Společně s dalšími pěti kolegyněmi vedly rozhovory s jednadvaceti ženami, které se dokázaly postavit totalitnímu režimu i za cenu pronásledování, výhrůžek, výslechů a vyhazovů z práce, přičemž estébáci se některé disidentky snažili zastrašit i hrozbami, že jim odeberou děti. Mezi zpovídanými jsou mimo jiné mluvčí Charty 77 Zdena Tominová, Marta Kubišová, Marie Rút Křížková či Dana Němcová, které čelily zesílenému útlaku ze strany tehdejší Státní bezpečnosti - Zdenu Tominovou estébáci před jejím bytem zmlátili.

„Nemyslím si, že mě chtěli zabít, ale bůhví jak by to dopadlo. Rozhodně by mě fyzicky vyřadili, ale zachránila mě stará paní s deštníkem. Měla jsem štěstí, akorát otřes mozku,“ vzpomíná v knížce na hrůzné zážitky Zdena Tominová.

Křest knihy Bytová revolta, zleva: Ester Janečková, Jiří Padevět, Eva Zažímalová, Marcela Linková, Naďa Straková, Hana Tenglerová a Ivan M. Havel

„Je čas, abychom zaplnily bílá místa naší historie. Nemůžeme dál propagovat mýtus, že muži byli hybatelé pokroku směrem k revoluci, musíme si přiznat, že součástí toho byly i ženy,“ řekla v Galerii Lucerna iniciátorka projektu Marcela Linková s tím, že pro ni bylo šokující vidět objem práce, který disidentky zvládaly. „Protože vy jste nepracovaly na dvě směny, jako pracují dnešní ženy, ale na směny čtyři! A mě nepřestává překvapovat, s jakou vynalézavostí, ale i ironií jste dokázaly bojovat se svými estébáky.“

Neokázalá emancipace

Záštitu nad knihou převzal majitel Lucerny a známý vědec Ivan M. Havel, který sám patřil mezi perzekvované disidenty, poznamenal, že muži byli sice možná častěji v kriminále než ženy, ale to jenom proto, že ženy jsou šikovnější.

Editorka knížky Naďa Straková se zpěvačkou Martou Kubišovou, která byla mluvčí Charty 77 v letech 1977 až 1978, době tvrdých represí

„Jsem na tuto knížku nesmírně pyšná. Zaznělo tu, že my ženy se možná víc bojíme o své děti, ale zároveň si myslím, že jsme výrazně trpělivější a houževnatější než muži. Děkuji všem ženám v disentu, za to, co jste udělaly – že díky vám můžeme žít ve světě, v jakém žijeme,“ řekla Eva Zažímalová.

„Jednalo se o neokázalou ženskou emancipaci. Svědčí o tom například skutečnost, že mezi mluvčími Charty 77, která byla v posledních třinácti letech komunistického režimu nejviditelnější opozičně orientovaným prostředím, byla téměř třetina žen,“ píše v předmluvě ke knize historik Petr Blažek. Projekt ženy v disentu je možné sledovat i na webových stránkách, kde čtenáři najdou také ukázky z jednotlivých rozhovorů.

Připravila: Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR

Foto: Pavlína Jáchimová, Divize vnějších vztahů SSČ a Lukáš Žentel pro Sociologický ústav AV ČR