Zahlavi

Samouspořádání ve světě polymerů

Samouspořádání ve světě polymerů

Mon Aug 08 09:57:00 CEST 2016

Na 160 odborníků z 27 zemí světa se od 10. do 14. července zúčastnilo již 80. pražské konference věnované makromolekulární vědě, letos pořádané pod titulem Samouspořádání ve světě polymerů. Setkání známá jako Prague Meetings on Macromolecules (PMM) organizuje jednou až dvakrát ročně už od r. 1967 let Ústav makromolekulární chemie a probíhají pod záštitou Mezinárodní unie pro čistou a aplikovanou chemii (IUPAC). To letošní se soustředilo na nejnovější poznatky v oblasti přípravy, charakterizace a teoretického popisu samouspořádaných makromolekulárních systémů a jejich využití.

Zleva: Petr Štěpánek, Timothy P. Lodge, Alexander Kabanov, Pavel Kratochvíl, Jean-Francois Gérard
 
Hlavními tématy odborníků tak byly teoretické aspekty samouspořádání polymerů, supramolekulární samouspořádání pro biomedicínské a technické aplikace, biomimetické samouspořádané nanostruktury, pokročilé metody charakterizace supramolekulárního samouspořádávání atd. Podle předsedy konference doktora Petra Štěpánka z ÚMCH AV ČR se letos podařilo do Prahy přivést přední odborníky popisující výsledky své vědecké práce týkající se poznávání a zlepšování vlastností polymerů na molekulární úrovni i způsobů, jak jejich uspořádání na této úrovni řídit, a tak vytvářet stále lepší materiály.
 
Rozhovor s prof. Štěpánkem
 
 
 
Jedním z význačných hostů pražského setkání makromolekulárních chemiků byl i profesor Timothy P. Lodge z Minnesotské univerzity (Department of Chemistry, University of Minnesota) a šéfredaktor odborných časopisů Macromolecules a ACS Macro Letters . Zabývá se strukturou a dynamikou polymerů a jejich poznáním na molekulární úrovni. Mezi hlavní cíle jeho týmu patří poznat, jak termodynamické interakce mezi jednotlivými komponenty řídí strukturu a dynamiku multisložkových systémů, jako jsou kopolymery či směsi homopolymerů atp.
 
 
Rozhovor s prof. Lodgem
 
 
 
Mezi nejvýznamnější účastníky konference o makromolekulách se speciálním zaměřením na samouspořádání ve světě polymerů patřil též profesor Alexander Kabanov , ředitel Centra pro nanotechnologie pro dopravu léčiv Severokarolínské univerzity a vedoucí pracovník jejího Ústavu pro nanomedicínu ( Center for Nanotechnology in Drug Delivery and Carolina Institute for Nanomedicine, University of North Carolina), průkopník v oblasti nanomedicíny, zejména ve výzkumu samouspořádaných polymerních nanostruktur k terapeutickým účelům, včetně polymerních micel, nanogelů a dalších systémů pro směrovanou dopravu léčiv. Jeho práce vedla k přípravě vůbec prvního polymerního léčiva v podobě micel pro léčbu rakoviny, která již úspěšně prošla druhou fází klinických testů a probíhá její další ověřování. Založil rovněž společnosti věnující se vývoji léků proti rakovině a chorobám centrální nervové soustavy.
 
 
Rozhovor s prof. Kabanovem
 
 
 
Účastníky konference, včetně profesora Pavla Kratochvíla z ÚMCH, zaujal i výzkum francouzského vědce Jeana-Françoise Lutze, který svou přednášku nazval O sekvencích, kódech a polymerech a nastínil, jak by se polymery mohly stát novým prostředkem k dlouhodobému uchovávání informací:
 
 
Rozhovor s prof. Kratochvílem
 
 
 
Další z účastníků konference, profesor Jean-Francois Gérard , ředitel francouzského Národního ústavu pro aplikované vědy v Lyonu (Institut National Des Sciences Appliquées Lyon) a předseda European Polymer Federation, představil své výzkumy polymerů pro pokročilé materiály budoucnosti.
 
 
Rozhovor s prof. Gérardem
 
 
 

Další podrobnosti o výzkumech Centra nadmolekulárních struktur a samoasociačních procesů Ústavu markromolekulární chemie AV ČR nabízí toto pracoviště Akademie věd na internetových stránkách  http://www.imc.cas.cz/cz/umch/c_supra.html. Velmi užitečný slovník základních pojmů vztahujících se k polymerům přinášejí Chemické listy (Chem. Listy 98, 406−416 (2004) Nomenklatura a terminologie) na adrese http://www.chemicke-listy.cz/docs/full/2004_07_nom.pdf.

 

JANA OLIVOVÁ,
Akademický bulletin