Zahlavi

Přeměna kuřecího peří v krmivo a hnojivo

Přeměna kuřecího peří v krmivo a hnojivo

Mon Jun 05 08:45:00 CEST 2017

Každý rok se v České republice sní přibližně 150 milionů kuřat. Pět až sedm procent hmotnosti kuřat tvoří peří, pro které je obtížné využití. Do bund ani peřin se ho už nevyplatí přidávat, do pole zaorat nejde, protože se velmi těžko rozkládá. Zajímavý způsob přeměny tuhého peří v ekologickou kapalinu s dalším využitím našli vědci z Ústavu chemických procesů AV ČR.

Dosud se drůbežárny obtížného odpadu zbavují na jatkách. Kuřecí peří se ve směsi s dalšími jatečními odpady přeměňují anaerobní fermentací na bioplyn. Je to velká škoda, protože peří obsahuje mnoho látek využitelných jako doplněk krmiva pro hospodářská zvířata a rybí plůdek i jako výživa pro růst rostlin. Z 91 procent tvoří kuřecí peří protein (bílkovina keratin), z jednoho procenta lipidy (tuky) a z osmi procent voda.

Jenže jak kuřecí peří zpracovat tak, aby to nebylo příliš technologicky náročné, drahé a neekologické? Badatelé z Ústavu chemických procesů AV ČR na tom několik let pracovali v rámci projektu BIORAF (Centrum kompetence pro výzkum biorafinací) podpořeného Technologickou agenturou ČR.

Milena Rousková a Jiří Hanika z Ústavu chemických procesů AV ČR zvedají poklop autoklávu, nádoby, ve které se za vysoké teploty a vysokého tlaku přeměňuje kuřecí peří v kapalinu. (Foto: Stanislava Kyselová, AV ČR)

Jak uvařit peří

Ke zpracování kuřecího peří je potřeba přístroj zvaný autokláv. Zjednodušeně se dá přirovnat k papiňáku, ve kterém se připravuje hovězí vývar nebo guláš, tedy k hrnci, kde úprava potravin probíhá za vysokého tlaku a teploty.

 

Přeměna kuřecího peří v krmivo a hnojivo

Milena Rousková zpracovává výsledky hydrolýzy kuřecího peří. (Foto: Stanislava Kyselová, AV ČR)

„Do nádoby vložíme peří a zalejeme ho vodou v objemovém poměru zhruba 1 : 1. Přidáme trochu stlačeného oxidu uhličitého a vaříme asi šest hodin pod tlakem pěti atmosfér a při teplotě 110 stupňů Celsia. Výsledkem je nažloutlý roztok obsahující aminokyseliny a částečně rozpustné proteiny. Hydrolýza peří je velmi jednoduchá a vzniklý produkt zcela ekologický,“ vysvětluje dr. Olga Šolcová z Ústavu chemických procesů AV ČR.

Síla jednoduchosti

Chemici si nechali postup patentovat. Je to neuvěřitelné, ale přišli s tím jako první na světě. Kuřecí peří nebo králičí srst se sice zpracovává i jinde a různými způsoby, ten český má ale velkou výhodu právě v šetrném procesu a ekologičnosti výsledného produktu.

 

Přeměna kuřecího peří v krmivo a hnojivo

Olga Šolcová u autoklávu (Foto. Stanislava Kyselová, AV ČR)

„Pohráváme si i s myšlenou, že bychom mohli ke směsi přidávat i zbytky vylisovaných jablečných šťáv obsahujících kyselinu jablečnou, které už se nedají jinak zpracovat, případně kyselinu citronovou,“ dodává dr. Šolcová. Kuchařský recept se tedy může dále vylepšovat. Chemici navíc dostanou ještě letos k dispozici nový pětadvacetilitrový autokláv, dosud pracují jen s malým dvoulitrovým.

 

Přeměna kuřecího peří v krmivo a hnojivo

Tak vznikala jedna z fotografií pro časopis ABC / Věda pro každého. Jiří Hanika svítí, Olga Šolcová se prohrabuje v kuřecím peří položeném na skleněném podstavci, autorka článku Leona Matušková přidržuje sklíčko a z podřepu fotografuje Stanislava Kyselová. (Foto: Milena Rousková, AV ČR)

Výsledný produkt z chemické kuchyně naštěstí neskončí na našich talířích, jeho vůně zrovna k ochutnání příliš nesvádí. Plánuje se ale jeho využití jako přísady v krmivech pro zvířata a k výživě rostlin. „Zatím je to ve fázi testování. Dodáváme vzorky také kolegům botanikům a zemědělcům, kteří je zkoušejí na svých pokusných rostlinkách,“ dodává chemik prof. Jiří Hanika. Kdy se hnojivo či krmivo z kuřecího peří dostane do prodeje, je otázka blízké budoucnosti.

Výzkumné týmy Centra BIORAF vyvíjejí technologie pro získávání cenných produktů z přírodních materiálů a z odpadů rostlinného či živočišného původu ze zemědělské výroby či potravinářského průmyslu. Tvůrčí spolupráce chemiků, biologů, technologů a chemických, strojních a zemědělských inženýrů skýtá výzkumný potenciál k řešení témat, jako jsou například izolace cenných látek: glukosamin, chondroitin a hyaluronová kyselina v hydrolyzátech chrupavek a živočišných odpadů; aminokyseliny v hydrolyzátech peří kuřat; organické kyseliny v mikrobiálních hydrolyzátech; Omega 3 mastné kyseliny v mikrořasách; inulin a fruktózový sirup v topinamburu; těkavé inhibitory enzymové hydrolýzy biopolymerů; hydrolyzovaný keratin pro krmné směsi.

Připravila: Leona Matušková z Odboru akademických médií AV ČR jako jeden z článků nového populárně-naučného časopisu Akademie věd ČR – ABC /Věda pro každého Foto: Stanislava Kyselová, AV ČR