Zahlavi

Představujeme stážisty Otevřené vědy AV ČR: Pavel

Představujeme stážisty Otevřené vědy AV ČR: Pavel

Mon Dec 05 14:44:51 CET 2016

Víte, jaký je rozdíl mezi meteorem a meteoritem, jak vznikají padající hvězdy a jak se zkoumá jejich chemické složení? V krátkém rozhovoru o své stáži na Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského nám to prozradil Pavel, student čtvrtého ročníku gymnázia, který se zabývá fyzikou plazmatu.

Stážista: Pavel, 19 let
Lektor: RNDr. Martin Ferus, Ph.D., Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v. v. i.
Téma stáže: Studium fyziky plazmatu o vysoké energii pomocí IČ/VIS/UV technik

Co přesně na stáži děláš?

Zkoumám chemické složení meziplanetární hmoty, konktrétně meteoroidů. Tato tělesa se ve velkém množství sráží se Zemí, avšak mnohdy se jedná jen o malá zrníčka prachu. Jevu, kdy těleso vstoupí do zemské atmosféry a začíná hořet, se říká meteor. Je to proces, kdy dochází k obrovskému tření, těleso se zahřívá, dokonce se taví a pak dochází k ionizaci materiálu – těleso začne svítit. Takže tomu, co vidíte na obloze jako padající hvězdu, se ve skutečnosti říká meteor. A často se jedná vlastně jen o prachové zrníčko, které vletí do zemské atmosféry a „shoří“. Ale pokud je těleso dostatečně velké, tak dopadne na Zemi jako meteorit. Zaznamenáváme spektra meteorů, u kterých se potom snažíme určit chemické složení jenom na základě toho, že víme, jak vypadá světlo, které zaznamenáme. K tomu slouží komparativní metoda LIBS (Laser Induced Breakdown Spectroscopy), kterou provádíme tady v laboratoři. Metoda spočívá v tom, že laserem střílíme do meteoritů, tedy do těles, která dopadla na zem. A snažíme se pomocí ní určit chemické složení. Potom výsledky porovnáváme s meteorickými spektry.

Jak získáte meteorit?

Můžete se snažit hledat, nebo se meteority dají různě kupovat, na Zemi jich je hodně. Velké množství meteoritů schraňuje třeba Akademie věd ČR nebo různá další výzkumná střediska, dají se poměrně snadno koupit i od různých sběratelů. Ale cena je různá. Některé jsou levnější, to jsou meteority, které byly docela velké, když spadly na Zem, a byly roztříštěné na více kousků. Nebo tu jsou meteority jako ten co dopadl u Žďáru na Moravě, tam se našly jenom dva kousky. Takže cena tohoto meteoritu by byla velice vysoká. Navíc cena ještě vzroste, když se zjistí, ze kterého tělesa meteorit pochází. A když se určí správně dráha. Když je zaznamenán ten pád.

Našel jsi i ty sám někdy meteorit?

Hledali jsme na Astronomické expedici v Úpici. Vydali jsme se hledat poblíž Trutnova, ale nic jsme nenašli. A na expedici Žďár bohužel nebyl čas.

S tvojí zkušeností ze stáže – umíš si představit, že bys podobný směr zvolil jako svoji budoucí profesní dráhu?

Chvílemi je to hodně náročné, takže někdy člověk opravdu přemýšlí, jestli to za to stojí. Ale říkám si, že ano. Přeci jen je to něco, co má smysl, takže určitě bych chtěl něco takového dělat i do budoucna.

V čem spočívá ta náročnost?

Hodiny a hodiny strávené analýzou dat. A neustálé sebevzdělávání, aby vůbec člověk mohl nějakou analýzu provádět.

Máš nějaký vědecký vzor?

Richard Feynman. Protože dělal fyziku kvůli tomu, že ho bavilo zkoumat přírodu. Bavilo ho poznávat nové věci. Když něco nevyšlo, tak se nad tím pousmál. Sice čekal, že to bude jinak, ale nepřestával zkoumat dál.

 

Můj den na stáži: Pavel (Z cyklu videí stážistů Otevřené vědy AV ČR, další videa ke zhlédnutí zde.)

Připravil: Odbor projektů, grantů a medializace
Foto: Odbor projektů, grantů a medializace

1 Váňa

1 Váňa

2 Váňa

2 Váňa

3 Váňa

3 Váňa

4 Váňa

4 Váňa