Zahlavi

Předsedkyně na návštěvě nejstaršího akademického ústavu

Předsedkyně na návštěvě nejstaršího akademického ústavu

08. 12. 2017

Svými počátky je Ústav pro jazyk český nejstarším akademickým pracovištěm vůbec. Nesoustředí se však zdaleka jen na tvorbu slovníků, tak jako tomu bylo v roce 1911, ale zkoumá například česká nářečí, původ slov či provozuje jazykovou poradnu. Ústav navštívila předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová s místopředsedou Pavlem Baranem a členkou Akademické rady Markétou Pravdovou.

Pavel Baran se přitom vyzbrojil  speciálním „lingvistickým“ tričkem s nápisem: „What language do you speak? Po naszymu!“ Hrdě se tak přihlásil ke svým moravsko-slezským kořenům.

Různé češtiny

„V očích veřejnosti máme status jakéhosi strážce, který chrání spisovnou češtinu, brání ji a svým způsobem ji i konzervuje. My se však zabýváme všemi útvary a vrstvami jazyka, včetně nářečí a třeba i hovorové a nespisovné češtiny,“ řekl na úvod ředitel Martin Prošek. „Spousta lidí stále řeší měkké i a tvrdé y, ale nikdo se na nás neobrací s otázkami, které se týkají například stylu nebo stavby textu,“ dodal Prošek. Má pod sebou sto padesát zaměstnanců, kteří pracují nejenom v historickém sídle na Malé Straně, ale také na třech dalších místech v Praze a Brně.

Místopředseda AV ČR Pavel Baran představuje svoje "lingvistické tričko", vpravo členka Akademické rady Markéta Pravdová, vlevo ředitel Martin Prošek

Boj s plagiátory

Podstatnou náplní práce je tvorba kodifikačních příruček, ale situace se podle ředitele Proška poslední dobou výrazně mění: „Už nejsme jediní v Česku: i jiné instituce vydávají své jazykové příručky. Ale to je v jiných jazykových prostředích běžný stav, například v anglofonním prostředí neexistuje jediná univerzální příručka, jednotlivé kodifikace si tam vzájemně konkurují.“

S konkurenčním prostředím souvisí i plagiátorství, které se týká zejména komerčních nakladatelů. Ti do svých knih přejímají nejenom části výkladu, ale i celá jazyková hesla, aniž by uváděli zdroj nebo platili za autorská práva. „Běžně se stává, že v jiných publikacích nacházíme věty, které jsme formulovali my a které pocházejí například z naší Internetové jazykové příručky,“ říká Prošek, který zvažuje, že by tuto formu „jazykové krádeže“  řešil i soudní cestou.

Mluvená syntax i čeští Vietnamci

Záběr ústavu odráží i nedávno vydané publikace: najdeme tam Slovník podkrkonošského nářečí, knížku Ty jo, ty seš dobrá o komplimentech v češtině či Nejstarší městskou knihu táborskou z první poloviny 15. století. Uznávaná lingvistka Jana Hoffmannová se pak ve svých knížkách zabývá běžně mluvenou češtinou, vztahem mluveného a psaného jazyka a v posledních letech intenzivně bádá o syntaxi mluvené češtiny. V ústavu působí také Aleš Bičan a Vít Boček, kteří jsou nositeli Wichterleho prémie, nebo Tamah Shermanová, která mimo jiné sleduje komunikaci mezi vietnamskými imigranty, jejichž nejmladší generace dělají svým rodičům „tlumočníky“ do češtiny.

Ústav se pak v budoucnu chce více zaměřit na užší propojení své práce s obory takzvaného „natural language processing“, tedy počítačového zpracování jazyka, což je jeden z mezinárodních trendů. To by nicméně znamenalo výrazně rozšířit počítačovou podporu a získat více lingvistů zběhlých v programování.

Předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová obdržela od Martina Proška květiny

Nikoli malý, ale střední jazyk!

V každém případě si čeština žije jako jazyk stále poměrně dobře, a to i přes příliv anglicismů, počítačového slangu a řady dalších inovací daných kontaktem s jinými jazyky. A co se týká oné komplikované české gramatiky, zmiňme fenomén „gramatických nácků“, takzvaných „Grammar Nazi“. Označují se tak jazykoví brusiči, kteří v mluveném i psaném projevu fanaticky hledají sebemenší gramatické poklesky a v poslední době mají „živnou půdu“ zejména v online diskusích a na sociálních sítích.

„O češtině panuje představa, že je to malý jazyk, ale není to pravda, mezi malé jazyky řadíme například lužickou srbštinu. Čeština je středně velký jazyk,“ upozorňuje s úsměvem zástupce ředitele pro vědeckou činnost Petr Kaderka.

Připravila: Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Jan Martinek, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR