Zahlavi

Právo a morálka spolu souvisejí, říká izraelský filozof David Enoch

Právo a morálka spolu souvisejí, říká izraelský filozof David Enoch

Tue Oct 31 09:16:17 CET 2017

Jak souvisí právo s morálkou? Zakládají se morální výroky na skutečnosti? To jsou příklady otázek, jimiž se zabývají filozofové v rámci tzv. metaetiky. Prahu nedávno navštívil jeden z předních zástupců metaetické filozofické školy profesor David Enoch z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě. Přijel na pozvání Ústavu státu a práva AV ČR a Filosofického ústavu AV ČR.

Principy mravního jednání se tradičně zabývá etika. V minulém století se od ní osamostatnila subdisciplína známá pod názvem metaetika. Zjednodušeně řečeno, na rozdíl od etiky, která například zkoumá, jestli je správné dodržovat sliby, metaetika se ptá, jestli je takto klást otázku vůbec možné. Dlouho převažoval názor, že morální soudy nejsou skutečnými výroky s nárokem na pravdivostní hodnotu, protože fakta, o která se opírají, v realitě neexistují. Profesor David Enoch to ale popírá a jako přední zastánce teorie tzv. morálního realismu hájí tezi, že přinejmenším některé morální výroky pravdivé jsou.

Zabít je špatné. Ale co je špatnost?

„Když řeknu, že zabít člověka je špatné nebo že bolest je zlá, tak vybírám objektivní fakta a pravdy. Můžu se v nich mýlit, nebo můžu mít pravdu, ale je to objektivní věc. To je realismus. A co je k němu v opozici? Někteří lidé si myslí, že jde pouze o názor a všechny názory jsou si rovny včetně morálky. To ale rozhodně není můj postoj,“ vysvětluje prof. David Enoch.

Na většinu věcí na světě si můžeme sáhnout, vidíme je, cítíme je. U morálních výroků je to ale jiné. Říct, že „vražda je špatná“, nám zní jako něco pravdivého. Jenže co je to špatnost? Viděl ji někdy někdo? Slyšel? Sáhl si na špatnost? „Existují vůbec takové vlastnosti v reálném světě? Ve světě, o kterém si stále více myslíme, že ho nejlépe popisují přírodní vědy?“ upřesňuje dr. David Černý z Ústavu státu a práva AV ČR, který prof. Enocha do Prahy pozval.


Prof. David Enoch s dr. Davidem Černým v říjnu 2017 v Praze

Pokud jsou (přinejmenším některá) morální fakta reálná, nabízí se otázka, odkud pramení jejich původ, kde hledat jejich základy. Podle profesora Enocha však takto otázku klást nelze. „Nedomnívám se, že morálka má nějaký základ. Chci tím říct, že geografická metafora místa nám zde nepomůže. Ty nejzákladnější morální a normativní pravdy nejsou založeny ‚někde‘. Ony prostě jsou,“ říká David Enoch, který je zároveň filozofem i právníkem.

Právo a filozofie se mohou doplňovat

„Vždycky jsem chtěl být právníkem, ale už v prvním ročníku mě studium práv zklamalo, zato se ale objevila hodina, která mě opravdu nadchla, a tou byla filozofie práva. Rázem mi bylo jasné, že to je to, co mě zajímá,“ dodává odborník na morální filozofii.

Právní věda a filozofické bádání si někdy můžou být hodně vzdálené, jsou v nich ale oblasti, které do sebe naopak velmi dobře zapadají. „Morální a politická filozofie velmi úzce souvisí s právem. Nejen tehdy, když se zajímáte o to, co přesně právo říká, ale především ve chvíli, kdy vás zajímá, co by říkat mělo. Tím si pokládáte normativní otázky. Existují druhy právní teorie a směr filozofického tázání, které jsou si velmi blízké. A právě v takové oblasti se angažuji,“ doplňuje David Enoch.

V Praze se prof. Enoch zúčastnil mezinárodního workshopu nazvaného Formy současného morálního realismu. „U nás v České republice se dosud metaetika do hloubky nedělá. Lidé, kteří se jí alespoň trochu věnují, se dají spočítat na prstech jedné ruky. Přitom jde o téma velmi závažné,“ uzavírá David Černý.

Text a foto Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR