Zahlavi

Používáme zejména destruktivní metody, říká vědec Geologického ústavu

Používáme zejména destruktivní metody, říká vědec Geologického ústavu

Tue Jul 03 11:25:29 CEST 2018

Zkoumají nestabilní skalní masivy, detekují těžké kovy v horninách i složení meteoritů a studují vymizelou přírodu. Pražská pracoviště Geologického ústavu AV ČR navštívila předsedkyně Eva Zažímalová.

„Pokrýváme nejširší spektrum geologických disciplín mezi ústavy věd o Zemi, a to od geologických procesů, paleodisciplín, environmentální geologie a analytických metod,“ představil hlavní pracoviště Geologického ústavu AV ČR v Lysolajích ředitel Tomáš Přikryl. „Spolupracujeme také se státní správou i soukromými firmami. Správa úložišť radioaktivních odpadů se nás obrátila kvůli limitům jaderného úložiště, řešili jsme projekt pro Dukovany i přehradu Orlík“. Tomáš Přikryl pak neopomenul zmínit ani úspěch z letošního května.

432 milionů stará a zelená

Vědci z Národního muzea, Geologického ústavu AV ČR a Přírodovědecké fakulty UK se podíleli na výzkumu a popisu nejstarší suchozemské cévnaté rostlinné fosilie na světě. Fosilie stará přes 400 milionů let byla nelezena mezi historicky uloženým a doposud nezpracovaným materiálem. „K celosvětovému překvapení jsme zjistili, že rostlina z ordoviku byla pravděpodobně zelená a mohla produkovat kyslík,“ zopakoval Tomáš Přikryl závěry z článku publikovaného v prestižním časopise Nature Plants.

Po prezentaci ředitele ústavu Tomáš Přikryla se pokračovalo do vybraných laboratoří ústavu.

Ředitel Geologického ústavu AV ČR Tomáš Přikryl
Ředitel Geologického ústavu AV ČR Tomáš Přikryl

Nomen omen

Nomen omen, latinské rčení, které se používá v případě, kdy jméno osoby vyjadřuje charakteristickou vlastnost svého nositele, zde v Geologickém ústavu AV ČR má skutečně své opodstatnění.

Jan Rohovec je odborník na environmentální geologii. „Zkoumáme těžké kovy, hlavně zatížení rtutí,“ představil výzkum v jedné z laboratoří Oddělení environmentální geologie a geochemie Rohovec. Informace čerpá z tzv. „geochemických archivů“, což mohou být rašeliniště, ledovce a v poslední době i letokruhy stromů. Na závěr žertuje, že místo cedulky se svým jménem by mohl mít u vchodu do laboratoře sedimentární horninu mořského původu‒rohovec.

Vedení AV ČR v laboratoři Jana Rohovce
Vedení AV ČR v laboratoři Jana Rohovce

Následovala prohlídka laboratoří Oddělení analytických metod společně s vedoucím oddělení Romanem Skálou, kde se zrovna pomocí elektronového mikroskopu zkoumal úlomek meteoritu. „Běžně máme nejen vzorky pozemské, ale i extraterestrické,“ dodal Skála.

Roman Skála
Roman Skála

Díky dlouhým orogenním procesům se k nám dostala břidlice až z Afriky

Tak zněla odpověď na otázku, jak se do Českého masivu dostala břidlice ze severo-východní Afriky, u níž geologové prokázali stáří až 2– 3 miliardy let. „Datování provádíme na minerálu zirkonu a s použitím laseru připojeného k hmotovému spektrometru vidíme přirůstání minerálu a umíme určit jednotlivé stáří a tím určit, jak hornina vznikala. Studované břidlice z Českého masivu představují metamorfované paleoproterozoické sedimenty a zjištěná stáří odpovídají horninám, které jsou známy ze západoafrického kratonu nebo arabsko-núbijského štítu sv. Afriky“ vysvětlil Martin Svojtka jednu z metod, která se provádí v Oddělení geologických procesů.

Kromě pracoviště v Lysolajích navštívila předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová a vedení AV ČR také jedno z detašovaných pracovišť Geologického ústavu AV ČR na Puškinově náměstí na Praze 6, kde sídlí oddělení Oddělení fyzikálních vlastností hornin.

Matěj Petružálek provádí fabrikou na Puškinově náměstíMatěj Petružálek provádí fabrikou na Puškinově náměstí

Továrna na Puškinově náměstí

Původně továrna na protetické pomůcky, dnes památkově chráněný objekt, který zoufale potřebuje rekonstrukci. Ve velkorysém industriálním prostoru fungují lisy, pily na řezání bloků a hranolů i tlakové komory, kde si geologové připravují a posléze studují horninové vzorky. „Tady je ta práce špinavá a hrubá,“ varoval Vlastimil Nemejovský, technik a expert, který udržuje přístroje v chodu. „Řada strojů je historická. Kdyby se musely rozebrat, bylo by velmi těžké, pokud vůbec možné, přístroje znovu sestavit a správně nakalibrovat,“ vysvětlil Tomáš Přikryl situaci továrny, jejíž rekonstrukce se plánuje při zachování chodu všech zařízení. „Na přístroje máme navázané zakázky i granty. V tuto chvíli si nemůžeme dovolit zastavit je, nebo rozebrat, či snad stěhovat jinam,“ dodal.

Komentář ke zdejší práci přenechal Tomáš Přikryl kolegovi Matěji Petružálkovi.

Technik Vlastimil NemejovskýTechnik Vlastimil Nemejovský

Analýza hornin

„Hodně spolupracujeme s Ústavem struktury a mechaniky hornin AV ČR,“ vysvětlil Petružálek. „V jednom konkrétním projektu zkoumáme lávové a čedičové vzorky z Kanárských ostrovů kvůli podmořským sesuvům. Dokážeme stanovit složení horniny, a tlak, kterým na ni působí voda,“ dodal. Tlak na horninu pod vodou simulují vědci ve speciální komoře. Díky tomu zjišťují vlastnosti horniny při jakémkoliv zatěžování. „Máme také snímače akustických emisí, tedy mikrozemětřesení, které vznikají v případě, že se v hornině objeví trhlina. Jsme tak velmi dobře obeznámeni s procesy narušování horniny,“ řekl Petružálek.

Členka Akademické rady AV ČR Lenka Vostrá, Iva Raitermanová, Tomáš Svitek a Matěj PetružálekČlenka Akademické rady AV ČR Lenka Vostrá, Iva Raitermanová, Tomáš Svitek a Matěj Petružálek

Připravila: Vlaďka Coufalová, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Vlaďka Coufalová