Zahlavi

Polymerní věda pro začínající badatele z celého světa

Polymerní věda pro začínající badatele z celého světa

Wed Mar 14 10:53:00 CET 2018

Již pět měsíců pracují v Ústavu makromolekulární chemie AV ČR účastníci 22. ročníku Postgraduálního kurzu polymerních věd, na který přijeli z různých států světa. V jeho polovině nyní představili ostatním badatelům výsledky, jichž dosáhli na vlastním vědeckém projektu pod vedením zkušených školitelů.

V říjnu loňského roku přijelo 11 mladých vědců z šesti zemí, konkrétně Brazílie, Indie, Nepálu, Polska, Ruska a Ukrajiny, aby se na kurzu UNESCO/IUPAC Postgraduate Course in Polymer Science do konce července 2018 zdokonalovali v nejrůznějších aspektech výzkumu a přípravy polymerů směřujících k materiálům budoucnosti.


Patrick Théato, profesor z Technické univerzity v německém Karlsruhe a zároveň zástupce Polymerní divize IUPAC a předseda podvýboru pro vzdělávání v oblasti polymerů.

Absolventi univerzit nebo studenti doktorských programů jsou pečlivě vybíráni z mnoha zájemců, takže už sama účast v kurzu představuje úspěch. Jeho absolvování nicméně otevírá další dveře k vědecké kariéře v polymerní chemii. Mladí chemikové však mají ještě náročnější cíle: nejen získat nové profesionální dovednosti, ale také pomoci rozvoji polymerních věd ve svých domovských zemích.

Témata, na nichž se v rámci každého kurzu pracuje, se vypisují předem, takže zájemci se hlásí už na konkrétní projekty. Zahrnují kupříkladu přípravu polymerů s jedinečnými vlastnostmi pro technické i terapeutické účely, studium polymerizačních procesů a polymerních sítí, optických, elektrických a optoelektronických vlastností polymerů s cílem najít nové jevy využitelné pro různé aplikace. Zkoumat lze zákonitosti mezi strukturou a vlastnostmi polymerů a metody, jak je ovlivňovat, jak připravovat micely, nanogely a další polymerní systémy pro směrovanou dopravu léčiv. K biopolymerním výzkumům patří makromolekulární protinádorová léčiva aktivující se až na povrchu nebo uvnitř nádorové buňky, stejně jako polymerní vrstvené systémy pro kontakt s biologickým prostředím, bioanalogické polymery atd.


Lindomar Calumby Albuquerque z Brazílie se zajímá o funkční, biologicky rozložitelné nanočástice, které lze využít v biologii.

Letos zaujaly například výsledky Konstantina Milankina z Ruska, který se věnuje vodivým polymerním hydrogelům, stejně jako výzkumy Kahynny Cavalcante Loureiro z Brazílie, jež se zaměřila na biokompatibilní a biologicky rozložitelné polymerní nanočástice pro uvolňování léčiv v organismu: „Mám obrovskou radost ze všeho, co se dozvídám o produkci nanočástic nejlepšími novými technikami. Všechno, co o nich teď vím, jsem se naučila tady, a získané znalosti předám kolegům v Brazílii.“ S touto oblastí chemie spojuje i svou budoucnost – podobně jako její krajan Lindomar Calumby Albuquerque, jehož zájem se soustřeďuje na funkční biologicky rozložitelné nanočástice využitelné v biologii. Pochvaluje si podmínky práce v Ústavu makromolekulární chemie AV ČR i skutečnost, že projekty, na nichž pracují, mohou v budoucnu vyústit v praktické aplikace.


Na snímku ředitel Ústavu makromolekulární chemie AV ČR Jiří Kotek

Lekha Nath Khatiwada z Nepálu zaujal posluchače výsledky bádání v oblasti polymerních povrchů z funkčních prekurzorů, jejichž cílem je dosáhnout vysoce pevných nátěrů. Yadu Nath Vakkipurath Kodakkadan z Indie se ponořil do problematiky modifikace materiálů na bázi škrobu, Anastasiia Shatan z Ukrajiny studuje antibakteriální magnetické nanočástice, jejich konstrukci a syntézu: účastníkům setkání představila experimenty, v nichž prokázala dobré antibakteriální vlastnosti nanočástic obsahujících stříbro. Zajímavé výsledky předvedli i ostatní účastníci kurzu, například Polka Magdalena Gadek v oblasti „chytrých“ polymerních nanokompozitů či Diana Oleshchuk z Ukrajiny na poli nanostrukturních povrchů pro biomedicínské aplikace. Biolékařské nebo bioaktivní polymery jsou předmětem zájmu i dalších dvou účastníků z Polska, Gabriely Szpunar a Tomasze Urbaniaka.

Postgraduální kurz polymerních věd pořádá Ústav makromolekulární chemie AV ČR pod záštitou UNESCO a Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii (IUPAC). Proto také na prezentaci prvních vědeckých výsledků dosažených letošními účastníky v Praze přijel Patrick Théato, profesor z Technické univerzity v německém Karlsruhe a zároveň zástupce Polymerní divize IUPAC a předseda podvýboru pro vzdělávání v oblasti polymerů.

Mladé chemiky nešetřil – prakticky každému po jeho vystoupení kladl doplňující otázky, nakonec byl ovšem spokojen: „Dnešní prezentace na mne udělaly velký dojem. To, co studenti za pět měsíců dokázali, je skutečně působivé, řekl bych vysoko nad průměrem, jaký byste očekávali u postgraduálních studentů. To, jak se zapojili do projektů a dokázali prezentovat své první výsledky, svědčí o jejich skutečně hlubokém zájmu a aktivitě.“

Podobné kurzy jsou podle Patricka Théata nesmírně užitečné, protože nabízejí příležitost mladé generaci v zahraničí, v tomto případě už mnoho let. „Sama délka trvání těchto kurzů vypovídá o jejich úspěšnosti. Mohou sloužit i jako modelový příklad, protože projektů či kurzů tohoto typu se ve světě neorganizuje mnoho. Proto si zaslouží pozornost. Rozvíjí se sice stále víc a víc aktivit s mezinárodním přesahem zahrnujících spolupráci mezi univerzitami, ale co se týče aktivní nabídky pomoci jedné instituce lidem z celého světa, jde o jev poměrně unikátní – přinejmenším ve světě makromolekulární chemie,“ říká Patrick Théato. Zdůrazňuje zároveň, že by bylo zajímavé více sledovat, co kurzy znamenaly pro další kariéru absolventů, a tím také kurzy samotné dál propagovat.

Kurzy polymerních věd pořádané pod záštitou UNESCO/IUPAC mají v Ústavu makromolekulární chemie AV ČR už více než 20 let trvající tradici, absolvovalo je 178 účastníků z 24 zemí světa včetně Alžírska, Brazílie, Bulharska, Kamerunu, Číny, Jižní Afriky, Chorvatska, Egypta, Maďarska, Indie, Íránu, Kazachstánu, Makedonie, Mexika, Nepálu, Polska, Rumunska, Ruska, Srbska, Ukrajiny, Uruguaye, Uzbekistánu a Vietnamu. O úspěšnosti svědčí na 500 odborných článků v mezinárodních časopisech, více než 10 tisíc citací, mnohé příspěvky na konferencích, a dokonce i jeden patent.

První kurz se konal v akademickém roce 1996–1997 a jeho iniciátorem byl prof. Pavel Kratochvíl. Podle jeho slov kvalita účastníků i náplně kurzů od těch dob potěšitelně roste z hlediska znalostí odborných i jazykových: „Když jsme začínali, účastníci byli většinou ze zemí bývalého socialistického tábora, nemluvili anglicky a neuměli přednášet, takže za těch 20 let se to velmi zlepšilo.“

Ředitel Ústavu makromolekulární chemie AV ČR dr. Jiří Kotek zdůraznil, že z nejlepších účastníků si ústav vybírá doktorandy a ti nejúspěšnější se mohou stát i členy vědeckých týmů. Dva bývalí absolventi Postgraduálního kurzu UNESCO/IUPAC již v ústavu dokonce vedou vlastní výzkumné týmy. Snad se takoví najdou i v právě probíhajícím kurzu – v každém případě se o to snaží i odborníci Ústavu makromolekulární chemie AV ČR, pod jejichž pečlivým vedením a s jejichž pomocí mladí chemikové pracují.

Audio:

Kahynna Cavalcante Loureiro   Konstantin Milankin
 
Lindomar Calumby Albuquerque   Patrick Théato
 

Připravila: Jana Olivová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Ústav makromolekulární chemie AV ČR