Zahlavi

Odborníci na fotosyntézu se setkali v České republice

Odborníci na fotosyntézu se setkali v České republice

Mon Sep 04 10:57:00 CEST 2017

Jak se vyrábějí ze sinic a řas moderní léky či jak čelit důsledkům globálního oteplování? Nejen těmito tématy se zabývali experti na setkání GAP v jihočeské Třeboni, které se v České republice uskutečnilo vůbec poprvé.  

Celkem 69 účastníků z 24 zemí se ve dnech 19. až 30. srpna 2017 sešlo v třeboňském Centru řasových biotechnologií ALGATECH, jež je jedním z pracovišť Mikrobiologického ústavu AV ČR. Na společném setkání se zabývali především fotosyntézou u řas a sinic.

Vědecké špičky oboru se setkávají se studenty nad společnými úkoly v rámci GAP meetingů (International GAP Meetings) od roku 1982 v několikaletých intervalech. Letošní setkání s podtitulem Aquatic Productivity in the -omics era se poprvé v historii odehrálo v České republice a v mnoha ohledech bylo významné – bylo totiž již desáté v pořadí a po 35 letech se uskutečnilo v rodné zemi svého zakladatele, prof. Toma Bermana. Připomeňme, že rodák z východočeského Hronova, který dnes žije v Izraeli, patřil mezi jedno z dětí, které zachránil sir Nicolas Winton.


Poloprovozní kultivační jednotka patentovaná třeboňským pracovištěm Mikrobiologického ústavu AV ČR.

Setkání GAP vždy soustředilo výzkumníky v oboru studia fotosyntézy nejen v přednáškových sálech, ale především při práci nad experimenty, které umožňují porovnávat jednotlivé přístupy a metodiky. Díky tomu se skvěle podařilo propojit výzkumné týmy, které by se jinak těžko setkaly.


Prof. Felix Figueroa ze Španělska a doktorandka Jaqueline Carmo da Silva z Brazílie při měření fluorescence řasového chlorofylu

Letos se část účastníků věnovala otázkám základního výzkumu studia fotosyntézy a interakce primárních producentů a jiných mikroorganismů ve vodním prostředí, další skupina se soustředila na aplikovaný výzkum – konkrétně řasové biotechnologie.

Výzkumníci například rozebírali tzv. trofickou konverzi – technologický postup, jehož prostřednictvím se řasová biomasa ve velkém a rychle napěstuje v heterotrofních podmínkách (zdrojem energie není pro řasy světlo, ale například glukóza). Teprve v závěru kultivace se biomasa převede do fototrofního režimu, což znamená, že se dopěstuje na slunci na venkovních plošinách, na kterých řasy začnou produkovat cenné látky (například karotenoidy).

Během biotechnologických experimentů se testovaly i růstové parametry nových kmenů mikrořas, které produkují biostimulační nebo bioinhibiční látky využitelné v zemědělství. V poloprovozních podmínkách se ověřovaly i kultivační jednotky a systémy on-line kontroly fyziologického stavu mikrořas pomocí fluorescenčních metod. Výsledky naleznou uplatnění v projektu aplikovaného výzkumu SABANA (Horizont 2020), ve kterém třeboňské pracoviště odpovídá za vývoj kultivačních jednotek určených pro univerzitu v jihošpanělské Almerii, kde se mají vybudovat kultivační plošiny v řádech tisíců metrů čtverečních.


Takako Masuda z Japonska

Využití řasových biotechnologií nejen pro produkci potravin a krmiv, ale také pro zlepšení stavů zemědělských půd, je rovněž předmětem programu Strategie AV21 „Potraviny pro budoucnost“, který koordinuje Ústav experimentální botaniky AV ČR. Centrum ALGATECH je třeboňským pracovištěm Mikrobiologického ústavu AV ČR, které se dlouhodobě zabývá studiem fotosyntézy, základními principy dělení buněk a řasovou biotechnologií.

Připravil: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Archiv ALGATECH, Stanislava Kyselová, AV ČR