Zahlavi

Naděje pro léčbu alergií: Vědci zkoumají účinky miltefosinu v žírných buňkách

Naděje pro léčbu alergií: Vědci zkoumají účinky miltefosinu v žírných buňkách

Thu Jan 10 13:53:03 CET 2019

Žírným buňkám se někdy říká i imunitní, protože mají důležitou – a často i problematickou – roli v alergických reakcích a při vzniku některých autoimunitních chorob, jako je revmatická artritida nebo roztroušená skleróza. Vyskytují se v různých tkáních, především pak v kůži a na sliznici střeva. Vědci z Ústavu molekulární genetiky AV ČR nyní zkoumají potenciálně účinnou látku, která působí při jejich aktivaci.

Léčba nemocí, jejichž vznik je spojen s narušenou funkcí žírných buněk, je obtížná a poptávka po nových terapeutických přístupech, se zvyšuje. Jedním z nových kandidátů, které cílí na aktivační dráhy těchto buněk, je látka miltefosin. 

Jen mírné vedlejší účinky

Miltefosin se v současnosti užívá pro léčbu některých jiných onemocnění, jakými jsou například parazitická onemocnění způsobená prvoky z rodu Leishmania. Jeho vedlejší účinky již byly detailně studovány a prokázalo se, že jsou mírné a reverzibilní.

Molekulární mechanismy jeho působení v žírných buňkách byly nicméně až doposud neznámé. Jejich objasnění je úspěchem nejen z pohledu základního výzkumu, ale mohlo by vést také k novým přístupům léčby zánětlivých reakcí a alergií.

Vědcům z oddělení biologie cytoskeletu pod vedením Pavla Drábera se podařilo prokázat, jak miltefosin působí při aktivaci žírných buněk. Ty jsou totiž aktivovány alergeny, mezi které patří například složky pylových zrn či roztočů z domácího prachu. Imunitní systém vytváří proti těmto alergenům protilátky typu IgE. Navázání žírné buňky na antigen prostřednictvím IgE způsobí uvolnění zánětlivých látek (např. histaminu) z žírných buněk do jejich okolí. Tento proces je spojen s reorganizací buněčného cytoskeletu, který tvoří v každé buňce trojrozměrnou dynamickou síť proteinových vláken. Díky výzkumu se zjistilo, že miltefosin při aktivaci žírných buněk tuto reorganizaci cytoskeletu zpomaluje (i vnitrobuněčný pohyb váčků obsahujících histamin a pohyb buněk za alergenem).

Na obrázku mikrotubulární síť (zelená), sekreční granula (červená) a DNA (modrá) v žírné buňce

Publikace: Rubíková Z., Sulimenko V., Paulenda T., Dráber P: Mast cell activation and microtubule organization is modulated by miltefosine through protein kinase C inhibitionFront. Immunol. 2018, 9: e1563.

Související články:

Čeští vědci objasňují, jak fungují molekulární nůžky

Připravil: Martin Jakubec, Ústav molekulární genetiky AV ČR ve spolupráci s Alicí Horáčkovou, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: E. Dráberová, Ústav molekulární genetiky AV ČR