Zahlavi

MOZEK V AKCI

MOZEK V AKCI

Fri Apr 07 11:16:20 CEST 2017

Jak mozek funguje a řídí naše tělo a jaké jsou nejnovější postupy v neurochirurgii či při léčbě duševních chorob? Nejen tato témata představil cyklus přednášek o trendech ve výzkumu mozku a neurovědách. Letos jej Akademie věd ČR pořádala již podevatenácté, a to od 13. do 17. března 2017 v budově na Národní třídě v Praze. Akce byla součástí Brain Awareness Week (BAW) – celosvětové kampaně za zvýšení povědomí veřejnosti o přínosech výzkumu mozku.

Během Týdne mozku vystoupilo 14 významných českých neurovědců a fyziologů včetně hlavního organizátora prof. Josefa Syky z Ústavu experimentální medicíny AV ČR, nestora mikroneurochirurgie prof. Eduarda Zvěřiny, specialistky na poruchy příjmu potravy prof. Hany Papežové či českého fyziologa se specializací na neurofyziologii prof. Richarda Rokyty.

Přednášky nově doprovodil interaktivní program. Například experti z Fyziologického ústavu AV ČR představili v Memory Parku unikátní testy, jimiž lze zjistit, jaké je vaše prostorové myšlení, orientace a paměť. Neurovědci je využívají, aby zjistili rozsah postižení paměti a prostorové orientace u pacientů s Alzheimerovou chorobou, epilepsií či schizofrenií. 


Na Týdnu mozku vystupují s přednáškami významní čeští odborníci v oboru teoretických i klinických neurověd. Přednášky jsou určeny laické veřejnosti, a to především studentům středních škol. (Foto: Stanislava Kyselová, AV ČR)

 

Pro středoškoláky i laickou veřejnost připravil National Geographic výstavu Mozek v akci na téma, jak je lidské myšlení propojeno se zrakem. Věděli jste například, že průměrně má člověk 70 000 myšlenek denně? Jakub Pok ze Školy paměti pro změnu ukázal, jak využít více z kapacity paměti, kterou málokdo z nás používá v plném rozsahu. Nezůstalo však jen u teorie – těšit jste se mohli i na paměťové techniky, které fungují v každém věku.

170407-mozek-NG
Výstavu v budově Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze připravil National Geographic (Foto: Luděk Svoboda, AV ČR)

 

Jsou tvrdohlaví, impulzivní a paranoidní. Riskují a nejsou schopni plánovat. Zatímco v určitém věku je to normální, po třicítce se takové chování označuje za patologické. Jaké procesy se odehrávají v mozku puberťáka? Co vše ovlivňuje jeho nálady a emoce? Nejen tyto otázky zodpověděl dokument The Teenage Brain (2006).

V devatenáctém ročníku představili výsledky výzkumů experti z Ústavu experimentální medicíny AV ČR a Fyziologického ústavu AV ČR. Zatímco dr. Jan Svoboda referoval o výzkumu paměťových mechanismů mozku, prof. Ladislav Vyklický se zaměřil na excitační receptory nervových buněk. Dr. Jiří Paleček pro změnu informoval o výzkumech receptorů bolesti, dr. Miroslava Anděrová o funkci a patologických stavech gliových buněk. Prof. Josef Syka objasnil fakta, jež známe o mechanismech slyšení a o nervových základech lidské řeči.

Na výzkumu mozku se v AV ČR podílí rovněž Ústav živočišné fyziologie a genetiky, jehož pracovnice dr. Zdenka Ellederová referovala o výzkumech na experimentálním modelu Huntingtonovy choroby. Součástí programu byl také výklad o epilepsii doplněný filmem, který připravili pracovníci FGÚ doc. Přemysl Jiruška a doc. Jakub Otáhal.

Na Týdnu mozku vystoupili rovněž významní kliničtí odborníci ze spolupracujících pracovišť AV ČR. Například prof. Karel Šonka uvedl přehled současných znalostí o poruchách spánku, prof. Eva Havrdová se zabývala moderními metodami léčby roztroušené sklerózy a prof. Eduard Zvěřina hovořil o moderních neurochirurgických metodách.

Dr. Dušan Urgošík zpřístupnil posluchačům metodiku stereotaktické chirurgie mozku pomocí gama nože, dr. Petra Laššuthová referovala o současných znalostech genetického základu nervových onemocnění, prof. Robert Jech uvedl přehled některých poruch lidské motoriky, prof. Richard Rokyta se zabýval specifickými bolestivými stavy a prof. Hana Papežová hovořila na téma poruch příjmu potravy, zvláště mentální anorexie, což vzhledem k převaze mladého posluchačstva bylo velmi aktuální.

Koordinaci Týdne mozku zajišťuje v Evropě The European Dana Alliance for the Brain (EDAB), na americkém kontinentě Dana Alliance for Brain Initiatives (DABI). První sdružuje více než 260 neurovědců z 32 zemí (včetně pěti laureátů Nobelovy ceny), druhá 360 neurovědců především z amerického kontinentu, mezi nimiž je devět nositelů nejprestižnějšího vědeckého ocenění.


Aktivity Týdne mozku každoročně navštíví okolo 2000 zájemců o neurovědy. (Foto: Stanislava Kyselová, AV ČR)

 

V České republice se na organizaci Týdne mozku, který se koná jako součást Strategie AV21, jmenovitě programu „Kvalitní život ve zdraví i nemoci“, každoročně podílejí Ústav experimentální medicíny AV ČR, Česká společnost pro neurovědy a Středisko společných činností AV ČR.

Aktivity se tradičně těší velkému zájmu veřejnosti, o čemž svědčí letošní rekordní návštěva 2500 posluchačů, zejména středoškoláků. Rok od roku se také zvyšuje účast posluchačů starších ročníků, kteří přicházejí, aby lépe porozuměli vlastním chorobám anebo proto, že chtějí porozumět tajemství nejsložitějšího orgánu lidského těla.

Záznamy přednášek z předchozích ročníků naleznete na webových stránkách Týdne mozku.

Jak mírnit bolest
Jedním z pravidelných přednášejících Týdne mozku je prof. Richard Rokyta, který se zaměřuje na bolest a její léčení novými farmakologickými léky. Jak zdůrazňuje, jsou výsledkem dlouhodobého bádání a než se jeden uvede na trh, doba od nakreslení prvního vzorce do uvedení v praxi trvá 7–15 let! Jejich výrobní cena se tak může vyšplhat v průměru na 10–15 miliard dolarů, což poté odráží i jejich vysokou cenu na trhu. Následkem je, že přestože se na českém trhu objevují nové léky, ne všechny se začnou používat, a kvůli vysoké ceně naopak bojují o své přežití. 


Foto zdroj: Pixabay

Jaké látky se využívají při mírnění bolesti? Například jedy z rostlin i živočichů využívalo lidstvo snad odjakživa. V této souvislosti prof. Rokyta zmiňuje například využití tetrodotoxinu (TTX) – smrtelného jedu z ryby čtverzubec fugu. Jde o látku, která blokuje sodíkové kanály.

„Už v 18. století kapitán James Cook během plavby kolem jihoamerických břehů přišel do kontaktu se zvláštními rybami s čtverhrannou hlavou. Protože tento druh neznal, než ryby ochutnala posádka, nechal je okusit psům. Ti do jednoho zahynuli. Kapitán tehdy událost sepsal a později předal Britské královské zeměpisné společnosti. A přestože byl tento efekt popsán již v tak dávné minulosti, ještě v roce 1956 zemřelo po požití této ryby několik japonských rybářů,“ vysvětluje prof. Rokyta. 


Český fyziolog se specializací na neurofyziologii Richard Rokyta patří mezi osobnosti, které na Týdnu mozku přednášejí studentům již od prvního ročníku. (Foto: Stanislava Kyselová, AV ČR)

 

Jiným adeptem farmakologického výzkumu se stal měkkýš Conus magus žijící v tropických oceánech. Ten obsahuje toxin conotoxin (MVIIA), podle něhož byla uměle vyrobena látka zikonotid. Ukázalo se, že výborně blokuje transmisi bolesti působením na N-typ kalciových kanálů. Je to látka velice účinná, ale její nevýhodou je mnoho vedlejších účinků a v neposlední řadě také drahá a náročná implantace.

„Abychom lék mohli vpravit do organismu, používají se pumpy, které implantujeme do páteře a jejich pomocí vpouštíme látku do těla. V prvním roce stojí léčba pacienta téměř 700 tisíc korun, a proto se využívá výjimečně. V České republice se tímto způsobem lečí jen ti nemocí, kterým již na bolest nic nezabírá,“ uzavírá prof. Rokyta.

Připravili: Luděk Svoboda a Gabriela Adámková, Odbor akademických médií SSČ AV ČR
Úvodní foto zdroj: Freeimages