Zahlavi

Laureátka prémie AV ČR rozjíždí v Budějovicích nový výzkumný směr

Laureátka prémie AV ČR rozjíždí v Budějovicích nový výzkumný směr

30. 01. 2019

Na Biologické centrum AV ČR přichází nová posila, mladá molekulární bioložka Iva Mozgová. Ta díky úspěchu v soutěži o prestižní akademickou prémii Lumina quaeruntur zakládá vlastní nezávislý tým a rozjíždí nový vědecký směr. Pro svůj výzkum si Iva Mozgová vybrala rychle se rozvíjející obor epigenetiky rostlin, v němž se zaměří na to, jak uspořádání DNA v buněčném jádře ovlivňuje schopnost rostlin přizpůsobit se změnám okolního prostředí. Výsledky nově zakládané vědecké skupiny mohou v budoucnu přinést důležité podněty v oboru, např. pro šlechtění plodin odolávajících změnám klimatu. 

Iva Mozgová byla mezi prvními šesti laureáty nové prémie Lumina quaeruntur, kterou udělila Akademie věd ČR poprvé letos v lednu. Tato velkorysá dotace, určená pro perspektivní badatele mladší či střední generace s mezinárodními zkušenostmi, zajišťuje vědkyni financování na pět let. Během této doby se aktuálně čtyřčlenný vědecký tým má rozrůst až na sedm pracovníků. 

Co je epigenetika?

Nově zakládaná skupina Ivy Mozgové se zabývá vývojovou epigenetikou rostlin. Epigenetika je moderní obor genetiky, vědy o genech, který se bouřlivě rozvíjí od přelomu tisíciletí. Je všeobecně známo, že geny určují vývoj a existenci každého organismu na Zemi. Méně už se ví, že ačkoli má každá buňka v těle k dispozici kompletní sadu genů, v daném okamžiku jich využívá jen malou část. Jak ale buňka pozná, kdy a které geny aktivovat a které naopak ponechat „vypnuté“, a jak to dělá? Právě tyto otázky řeší epigenetici.

Iva Mozgová se zaměřila na bílkovinný komplex Polycomb (Polycomb Repressive Complex 2 – PRC2), který prostřednictvím uspořádání DNA v jádře buňky zapíná nebo vypíná geny zodpovědné za identitu buněk u rostlin i živočichů. To znamená, že ačkoli např. buňky jater mají stejnou sadu genů jako všechny ostatní buňky v těle, jsou zcela odlišné od buněk srdce nebo kůže, a to právě proto, že jsou aktivní jen „jaterní“ geny a ostatní geny jsou vypnuté.

Zaměření nového výzkumu

Tento komplex PRC2 je nepostradatelný pro správný vývoj mnohobuněčných živočichů a rostlin. „Ukazuje se ale, že tento mechanismus, byť je tradičně vnímaný jako vývojový (zajišťující vývoj organismu), se podílí i na tom, jak organismus reaguje na dynamické změny aktuálních životních podmínek, u rostlin například na změnu světla nebo množství živin,“ nastiňuje Iva Mozgová směr, jímž se bude se svým týmem ubírat. Jako modelový organismus použije plevelnou rostlinku huseníček rolní (Arabidopsis thaliana) a modelový mech čepenku odstálou (Physcomitrella patens), které bude vystavovat změnám intenzity světla během růstu a vývoje. Výsledkem zkoumání budou obecné zákonitosti fungování buněk a komplexů Polycomb, jež mohou být použitelné nejen v oboru rostlinné biologie, ale zároveň jsou přenositelné do dalších odvětví včetně rostlinné biotechnologie nebo evoluční biologie. 

Iva Mozgová (nar. 1982) získala doktorát (Ph.D.) na Masarykově Univerzitě a CEITEC v Brně v roce 2011. Poté absolvovala pětiletou postdoktorskou stáž a EMBO Long-Term Fellowship na Švédské univerzitě zemědělských věd v Uppsale (Swedish University of Agricultural Sciences) ve skupině profesora Larse Henniga. Do České republiky se vrátila v roce 2016 jako nezávislá výzkumná pracovnice a působila na Mikrobiologickém ústavu AV ČR v Třeboni. Od ledna letošního roku pracuje na Ústavu molekulární biologie rostlin Biologického centra AV ČR a podílí se na výuce epigenetiky na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. 
 

Související články:

Nový směr výzkumu a vlastní tým? To všechno umožní akademické prémie Lumina

Pšenice ztrácí odolnost vůči klimatu, varuje studie v časopise PNAS

 
Připravili: Daniela Procházková, Biologické centrum AV ČR, ve spolupráci s Milanem Pohlem, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR

Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů Střediska společných činností AV ČR