Zahlavi

Když všechny cesty vedly do Paříže. Osudy středoevropských umělců ve Francii

Když všechny cesty vedly do Paříže. Osudy středoevropských umělců ve Francii

Fri Jun 29 07:00:00 CEST 2018

Paříž byla v 19. a na začátku 20. století skutečnou Mekkou umělců. Jako magnet přitahovala malíře, sochaře a architekty z českých zemí, polského i maďarského kulturního prostředí i z dalších oblastí střední a východní Evropy. Někteří prorazili a stali se slavnými, jiní neuspěli, živořili v bídě a páchali sebevraždy. Nejen o jejich osudech se hovořilo na dvoudenním mezinárodním semináři v Praze.

Akci uspořádal Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách CEFRES spolu s Ústavem pro dějiny umění Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, Národní galerií v Praze a Ústavem dějin umění AV ČR.

Úvodní přednášku pronesl historik umění Marek Zgórniak z Jagellonské univerzity v Krakově, který se věnoval mimo jiné polskému malíři Janu Matejkovi (1838–1893). Tvůrce monumentálních obrazů s historickou tematikou a bitevních scén je dodnes považován za jednoho z nejslavnějších polských malířů, kterému se podařilo uspět za hranicemi. Už za svého života zaujal světovou uměleckou veřejnost při výstavách na pařížských Salonech.

V následujících příspěvcích se představili badatelé z univerzit, galerií a muzeí z Paříže, Budapešti, Berlína, Drážďan nebo z chorvatského Záhřebu. „Réka Krasznai z Maďarské národní galerie se pokusila pomocí schématu sítě kontaktů, propojujících jednotlivé umělce s kritiky nebo vlivnými lidmi z institucí ukázat, jak se tehdy umělci prosazovali. Zda díky nějakému přímluvci, a pokud ano, kdo jím byl, zda kritik, politik nebo jiný umělec,“ říká jedna z organizátorek semináře Taťána Petrasová z Ústavu dějin umění AV ČR.

180627_umeni
Réka Krasznai z Maďarské národní galerie ukazuje podrobné schéma vztahů malíře Károlyho Herbsthoffera z Bratislavy (1821–1876) s francouzskými kritiky, mecenáši a kupci umění

Síla kritiky a správných kontaktů

Jedním z nejvýznamnějších kritiků, o jehož přízeň se ucházeli mnozí středoevropští malíři, byl Théophile Gautier (1811–1872). Básník a spisovatel, který se živil především jako žurnalista, měl široké kontakty, přátelil se například s Viktorem Hugem nebo Charlesem Baudelairem, který mu věnoval svou sbírku básní Květy zla (Les Fleurs du mal, 1857).

Pro maďarského nebo českého malíře, třeba i skvělého a talentovaného, ale v Paříži neznámého, bylo důležité, co o něm Gautier napíše v tisku. Badatelka Réka Krasznai ve svém příspěvku citovala z dobových dopisů, které umělci adresovali Gautierovi a v němž jej dokonce někteří úpěnlivě prosili o přízeň, protože dobré kontakty v neznámé zemi pro ně byly leckdy skutečně otázkou přežití.

Spolupráce doktorandů

Dvoudenní workshop nazvaný „Když všechny cesty vedly do Paříže. Umělecká výměna mezi Francií a střední Evropou v 19. století“ se konal ve dnech 26. a 27. června 2018. Byl určen především doktorandům, postdoktorandům a dalším badatelům v oblasti dějin umění, otevřený byl ale i všem zájemcům o umění, kulturu a frankofonní prostředí.

180627_umeni_Petrasova
Jedna z organizátorek a moderátorek workshopu Taťána Petrasová z Ústavu dějin umění AV ČR

Součástí programu byla i komentovaná prohlídka stálé expozice ve Veletržním paláci Národní galerie a závěrečná přednáška renomovaného sociologa a hudebního historika Michela Wernera ve Francouzském institutu v Praze.

Spolupráce mezi francouzským CEFRES, Karlovou univerzitou a Akademií věd ČR je podle Taťány Petrasové velmi přínosná díky programům pro české a francouzské doktorandy, programu pro postdoktorandy ze zemí Visagrádu a Francie a programu TANDEM pro badatele AV ČR a CNRS.

CEFRES pravidelně vypisuje výzvy a finančně s úspěchem podporuje také popularizaci vědy, jak ukázal první ročník Noci filozofie v roce 2016. Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách CEFRES sídlí od prosince 2015 v jedné z budov Akademie věd, v ulici Na Florenci 3.

 

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

Předsedkyně Eva Zažímalová navštívila Ústav dějin umění

Konfiskované osudy: konference Ústavu dějin umění AV ČR

Historici umění z Univerzity Palackého rozšiřují spolupráci s vědci Akademie věd České republiky

O Ústavu dějin umění AV ČR jsme psali také v aktuálním čísle časopisu A / Věda a výzkum, konkrétně v článku o nově vydané obsáhlé knize Dějiny umění v českých zemích 800–2000.

Připravila: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR ve spolupráci s Taťánou Petrasovou z Ústavu dějin umění AV ČR
Foto: Pavlína Jáchimová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Úvodní foto: Národní galerie, Wikimedia Commons, volné dílo (obraz Place de la Concorde v Paříži, autorem je český malíř Viktor Barvitius (1834–1902))