Zahlavi

Kdo je váš starosta?

Kdo je váš starosta?

Mon Sep 04 11:25:00 CEST 2017

Výdaje měst a obcí v České republice dosáhly v roce 2016 přibližně 240 miliard korun, tedy zhruba 5,1 % HDP. Odpovědnost za ně nesou místní zastupitelé: odpovídají za hospodaření, rozpočty, peněžité fondy, správu nemovitostí, obecní školy nebo obecní policii. Nabízí se tak otázka, kdo místní zastupitelé vlastně jsou, jaké mají charakteristiky a kvalifikace a jak naplňují předpoklady pro vykonávání svých funkcí.

V pořadí již dvanáctá letošní studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR nese název Kdo je váš starosta: volební soutěž a charakteristiky zastupitelů v ČR a mapuje charakteristiky místních zastupitelů s ohledem na jejich vzdělání, věk, pohlaví a předchozí profesi a hodnotí, jak se profil zastupitele mění v závislosti na velikosti obce.



„Studie se detailně věnuje způsobu obsazování míst v zastupitelstvech měst a obcí včetně pozic starostů, kteří do těchto pozic musí projít volební soutěží. Analýza se zvláště věnuje otázce, jaký výběr kandidátů mají voliči ve městech a jaký na vesnici,“ vysvětluje její autor a výzkumník IDEA Ján Palguta.

Vzdělání kandidátů i jejich profesní zkušenosti jsou nadprůměrné
Z analýzy dat Českého statistického úřadu, která se týkají 233 tisíců kandidátů a 2000 zastupitelů, vyplynulo, že do voleb obecně vstupují vzdělanější kandidáti, než činí průměr populacepodíl VŠ vzdělaných lidí mezi kandidáty je 27,4 %, což je téměř dvojnásobek podílu populace s VŠ titulem u populace starší 29 let.


Zdroj: Jiří Sedláček, Wikimedia Commons

Jiným zajímavým zjištěním je, že demokratickými volbami dochází k dalšímu pozitivnímu výběru zastupitelů. Mezi zvolenými členy zastupitelstva je o 23 % více vysokoškolsky vzdělaných jedinců a o 39 % více manažerů nebo kvalifikovaných odborníků než mezi kandidáty.

Atomizované Česko
Klíčovým zjištěním studie však je, že s klesající velikostí obce výrazně klesá intenzita volební soutěže. Zatímco v obcích s 10–20 tisíci obyvateli soutěží o jedno místo zastupitele v průměru 8,8 kandidátů, v obcích do 1000 je to v průměru pouze 2,2 kandidátů.

Jedním z důvodů je, že Česká republika má silně atomizovanou správní strukturu – 90 % českých obcí má méně než 2000 obyvatel (v průměru pouhých 1640), což značí, že průměrná velikost českých obcí je nejnižší ze zemí OECD a představuje pouhou šestinu průměru OECD. Pro srovnání: v OECD má nejvyšší průměrný počet obyvatel municipalit Jižní Korea, Velká Británie a Irsko – všechny nad 100 000 obyvatel, což vypovídá, že samosprávné jednotky jsou v těchto zemích upořádány na zcela jiné bázi.



Atomizovaná správní obecní struktura ale přináší výhody. Může usnadnit a urychlovat identifikaci potřeb místního obyvatelstva a flexibilněji hledat řešení, která odpovídají místním podmínkám. V ČR je však atomizace natolik rozsáhlá, že přináší i významné nevýhody. Patří mezi ně – kromě malé konkurence při výběru kvalifikovaných kandidátů do zastupitelstev a do funkce starosty a místostarosty v malých obcích – především vyšší administrativní náklady v důsledku multiplikace nejrůznějších náročných agend nebo omezení obcí vyplývající z omezených investičních kapacit.

„Sídelní struktura v ČR může představovat významný limit pro kvalitu i efektivitu veřejné správy. Při nízkém počtu volebních kandidátů můžeme na základě statistik vyloučit, že by šlo pouze o důsledek jiné demografické struktury obyvatelstva. Je zřejmé, že pro zhodnocení nákladů a výnosů atomizace státní správy je třeba dalšího výzkumu, který se podrobněji zaměří na další aspekty fungovaní obcí,“ uzavírá Ján Palguta.

Připravil: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Pixabay