Zahlavi

Kde se nejvíce publikuje v predátorských a místních časopisech?

Kde se nejvíce publikuje v predátorských a místních časopisech?

Wed Jun 20 13:24:00 CEST 2018

Nejnovější interaktivní aplikace expertů z think tanku IDEA CERGE-EI při Národohospodářském ústavu AV ČR nabízí netradiční pohled na publikační profil výzkumných pracovišť. Nezabývá se citačním ohlasem, ale publikacemi v časopisech podezřelých z predátorských praktik a těch, které mají výrazně místní autorskou základnu.

Hodnocení výzkumu je obtížné, ovšem nezbytné. Dobře provedené hodnocení totiž poskytuje kýženou zpětnou vazbu, bez které lze snadno podlehnout sebeklamu Starý vládní systém hodnocení, nechvalně proslulý jako tzv. kafemlejnek, v tomto směru způsobil v minulých letech v některých oborech velké škody. Nová Metodika 2017+ se však rozbíhá pomalu, a navíc stále existují problémy, jimž se i nový systém hodnocení zabývá jen okrajově.

Interaktivní aplikace, kterou připravili Martin Srholec a Vít Macháček z think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR, poskytuje další střípek do mozaiky toho, která pracoviště u nás dělají jaký výzkum. Jak vysvětluje první z autorů, aplikace cílí na publikum výzkumných pracovníků, manažerů výzkumu, ale například i studentů. „Zajímat by měla i tvůrce politik a potažmo vládu, která tato pracoviště z velké části financuje. Uživatelům umožňujeme, aby si porovnání přizpůsobili podle vlastní potřeby a v případě zájmu šli do podrobností. Od celkového obrázku je snadné se rychle dostat až na seznamy jednotlivých článků.“ Nová studie na téma predátorských a místních časopisů navazuje na předchozí studie IDEA na toto téma.


Autoři studie Martin Srholec a Vít Macháček z IDEA CERGE-EI při Národohospodářském ústavu AV ČR

Jak nejnovější studie na téma predátorských a místních časopisů navazuje na předchozí práce?
Vít Macháček: Aplikace porovnává publikační profily českých výzkumných pracovišť ve světle našich předchozích studií. Zajímá nás, jak často výzkumní pracovníci publikují v takových časopisech, a jak se v tomto ohledu liší pracoviště z různých oborů a ústavy Akademie věd ČR ve srovnání s fakultami vysokých škol. Potěšilo mě, že pro mnohá pracoviště jsou tyto problémy vlastně zcela irelevantní. Máme zde desítky pracovišť hodných následování. Také mne těší, že predátorské publikování se téměř netýká naší mateřské Akademie věd a i místní publikování je zde spíše méně časté.

Martin Srholec: Je třeba zásadně rozlišovat mezi články v predátorských a místních časopisech. Zatímco u predátorských hovoříme o podezření z pochybných až přímo podvodných praktik, u místních máme na mysli pouze úzkou autorskou základnu. Jde o zcela odlišné kategorie s jinou interpretací. Nicméně predátorské a místní časopisy mají zpravidla společný omezený přínos ke světové literatuře. Špičkoví zahraniční vědci do nich pravidelně nepřispívají a ani je nečtou. Pokud v takovém časopise vyjde vynikající výsledek, s největší pravděpodobností zapadne. Může to být promarněná příležitost.

Jaký jste v oblasti predátorského publikování zaznamenali za poslední dva roky vývoj? Snížila se u vědců motivace publikovat v predátorských časopisech, nebo problém přetrvává?
Martin Srholec: Aplikace se zakládá na datech z vládního Hodnocení 2016, takže pokrývá pouze vývoj do roku 2015. Mezitím došlo k posunu v tom, že problém predátorského publikování byl široce diskutován v médiích, na seminářích a v akademické komunitě jako celku. Ohledně osvěty se situace výrazně zlepšila. Dnes by bylo docela s podivem, pokud by seniorní akademik o problému nevěděl. Jak se to projevilo na sklonu českých vědců publikovat v takových časopisech je bez tvrdých dat těžké soudit, ale očekával bych, že někteří autoři se chytili za nos a dávají si daleko větší pozor, kde publikují. Nicméně se obávám, že pořád najdeme výzkumná pracoviště, a to zvláště ve vysokoškolském sektoru, kde přetrvává chabé povědomí o publikačních standardech a zároveň chybí tlak seshora to změnit. Nedivil bych se, kdyby na takových pracovištích predátorské publikování pokračovalo i nadále.

Změnil se pohled na seznamy predátorských časopisů Jeffreyho Bealla, který se parazitickým vztahům ve vědě a výzkumu od roku 2010 zabýval a vytvořil černou listinu vědeckých časopisů a vydavatelství?
Vít Macháček: Beallovy seznamy jsou dílem jednoho člověka. Některá jeho nařčení jsou sporná. Například naše předchozí studie ukázala, že zařazení celého nakladatelství Frontiers na jeho seznamy je kontroverzní, a proto jsme časopisy vydávané pod jeho hlavičkou v této aplikaci jako predátorské nebrali. Nelze vyloučit, že i pár dalších časopisů na jeho seznamech nemusí být predátorské v pravém slova smyslu a jejich podezření z nekalých praktik může být diskutabilní. Publikování v drtivé většině časopisů na jeho seznamech je ale skutečně lepší se velkým obloukem vyhnout. Pro nás je důležitý celkový obrázek. Neradi bychom ukazovali prstem na konkrétní pracoviště či organizace – interaktivní studie nabízí dostatek možností, aby se každý mohl nad podrobnými výsledky zamyslet a udělal si vlastní názor.

Co se z interaktivní mapy, která je součástí studie, zájemci dozvědí?
Vít Macháček: Zjistili jsme velké rozdíly jak mezi obory, tak i různými typy pracovišť. Je jednoznačně vidět, že tento druh publikací se soustřeďuje na vybraných pracovištích. Volání po větším důrazu na přínos světové literatuře je zapotřebí směřovat především do sektoru vysokých škol, a to hlavně ve společenských vědách. Naopak je potřeba ocenit pracoviště, která mají jen zlomek článků v predátorských a místních časopisech, což je zvykem zejména v přírodních vědách.

Martin Srholec: Publikování v predátorských časopisech se týká jen malého počtu pracovišť. Naopak publikování v místních časopisech je velmi rozšířené. Jen tři pracoviště mají větší podíl predátorských než místních článků. V ústavech Akademie věd ČR se v predátorských časopisech publikuje jen ojediněle. Naopak na některých fakultách vysokých škol se v nich publikuje běžně, ale souběžně jsou časté i místní časopisecké články. Pokud pomineme humanitní vědy, nejčastěji v tomto směru vybočují fakulty se zaměřením na ekonomii, finance, business a management, veřejnou správu, informatiku, pedagogiku a zdravotnická studia.

Připravil: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: IDEA CERGE-EI, Pixabay