Zahlavi

Jan Hanousek obhájil disertaci a získal titul doktor věd v oblasti aplikovaného ekonomického výzkumu

Jan Hanousek obhájil disertaci a získal titul doktor věd v oblasti aplikovaného ekonomického výzkumu

Fri Jun 23 10:32:00 CEST 2017

Jan Hanousek, pracovník Národohospodářského ústavu AV ČR, obhájil disertaci nazvanou „Topics in Measurement and Factor Identification in Applied Economic Research“. Práci obhájil před komisí Ekonomie a získal vědecký titul „doktor sociálních a humanitních věd“. Disertační práce je věnována otázkám měření a identifikačním strategiím v několika aktuálních oblastech ekonomického výzkumu. Jan Hanousek kombinuje znalost pokročilých ekonometrických metod a technickou erudici při sběru a interpretaci dat se zájmem o různorodé ekonomické problémy s přímými dopady na úspěšnost ekonomických reforem a opatření. Výsledky výzkumu byly publikovány v prestižních mezinárodních časopisech s vysokým impaktem, nalezly výraznou odezvu ve vědecké komunitě a mají potenciál ovlivňovat i nastavování hospodářské politiky.

Práce se skládá ze čtyř částí a zabývá se různými otázkami měření a identifikace částečně skrytých vazeb v aplikovaném ekonomickém výzkumu. Portfolio vybraných problémů má za cíl ukázat nové dimenze aplikovaného ekonomického a finančního výzkumu, zejména se zaměřit na zajímavé metody shromažďování dat a sdružování datových souborů, na citlivost definic makroekonomických dat. Ačkoli pokrývá různé oblasti aplikovaného výzkumu, šest vybraných studií ukazuje v použitých modelech na velmi dobré pochopení dat s vazbou na ekonomickou teorii.

První část je věnována výzkumu kapitálové struktury evropských firem a zejména jejich stability. Pomocí rozsáhlého souboru dat firem střední a východní Evropy je ukázáno, že ani zásadní změny v ekonomickém prostředí neovlivňují stabilitu a setrvačnost kapitálové struktury firem a to zejména díky přítomnosti úvěrových omezení nedostatku vnitřních zdrojů. Na druhé straně, finančně neomezované firmy reagují na hospodářské změny lépe a přizpůsobují svoji kapitálovou strukturu výrazně rychleji.

Detailní rozdíly v mírách růstu jednotlivých zemí v závislosti na různých zdrojích dat zkoumá druhá část práce. Za poslední dvě dekády se objevily doslova stovky různých studií, které sledovaly vliv různých determinant na ekonomický růst. Často velmi rozdílné výsledky jsou často považovány za citlivé na specifikaci, časové období nebo pokrytí vzorků. Několik autorů upozornilo na to, že výsledky mohou také záviset na zdroji a metodách sběru dat pro pravostranné proměnné. V této části je upozorněno na fakt, že i identické míry ekonomického růstu se mohou dramaticky lišit v závislosti na zdroji dat. To nastává zejména proto, že datové zdroje se liší v tom, zda a jak se přizpůsobují změnám relativních cen v jednotlivých zemích. Na replikaci několika nedávných studií růstových determinantů je ukázáno, že výsledky jsou silně citlivé na samotný zdroj dat. Tento rozměr variability a možných chyb nebyl do té doby uvažován.

Třetí část je zaměřena na studium daňových úniků – ukazuje se, že placení daní nevyplývá pouze z obav z potrestání a pokut, ale také obsahuje rozměry morálky. Například daňové úniky mohou být také formou legitimního protestu občanů proti vládě, kterou považují za neefektivní a její výdaje neodpovídají potřebám občanů. Zajímavým aspektem výzkumu je navržená struktura dotazníku, která byla použita i na úrovni Eurobarometru.

Závěrečná čtvrtá část se zabývá různými determinanty výkonnosti firmy. Je detailně analyzován vývoj efektivity evropských firem v letech 2001-2011 a je sledováno, jak je efektivita ovlivněna pevnými a tržními charakteristikami, a do jaké míry závisí na vlastnických strukturách. Je dokumentováno, že vlastnické struktury mají značný význam. Mimo tyto standardní faktory je zkoumán rozsah dopadů korupčního prostředí na výkon firmy. Výzkum kombinuje informace o korupčním chování (BEEPS databáze) a finanční údaje z databáze Amadeus.

V článku Hanousek a Kochanova (2016) je ukázáno, že zatímco vyšší úroveň korupčního prostředí snižuje tržby a růst produktivity práce; úplatky "mažou kola" podnikání pro jednotlivé firmy, ale škodí kolektivním ekonomickým výkonům firem. Podobně Hanousek, Shamshur a Tresl (2017) ukazují, že efektivita firem je v průměru nižší v prostředí charakterizovaném vysokou úrovní korupce. Navíc jsou více zasaženy „čestné“ firmy – vlastněné zahraničními vlastníky, případně vedené ženami. Tyto výsledky jsou v souladu s předchozími výsledky, že chování vlastníků je silně ovlivněno kulturními normami jejich země původu, právními omezeními, jimž se řídí, a jejich relativním nedostatkem místních znalostí o trhu a že se ženy mají výrazně nižší sklon k riziku a vyšší tendence k dodržování zákona.

Připravil: Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR (z podkladů Jana Hanouska)
Foto: Národohospodářský ústav AV ČR